451° Fahrenheita

451°, the temperature at which the book paper catches the fire. Bradburyho klasika jako první barevný snímek Francoise Truffauta o režimu, který se cítí ohrožen myšlenkami v knihách a přemýšlením lidí celkově. Režisér, který aktivně bojoval proti veškeré manipulaci ve francouzském filmovém průmyslu 40. a 50. let, snad pro toto téma nemohl být vybrán vhodněji. Navíc dokazuje, že knihy svým zfilmováním nemusí vždycky ztratit svoje kouzlo a pomocí mnoha výborných nápadů, například uvedením 'titulek' pouze mluveným slovem, aby divákům přiblížil svět bez 'písmenek', na atraktivitě filmu ještě přidává. (05.07.2010)

Adaptaci knihy o společnosti, kde pro knihy není místo, nemohl režírovat nikdo povolanější. Truffaut měl knihy rád skoro stejně jako filmy. Sugestivní scény pálení, nejhoršího zločinu proti intelektu, tomu odpovídají. Společně s vypuštěním textu úvodních titulků nejlépe dokazují režisérovu nápaditost: mezi pálenými výtisky můžete zahlédnout mimo jiné Cahiers du cinéma a k podpalu je ironicky určeno také dílo slavného paliče minulosti – Mein Kampf. Má fantazie nestačí k představě toho, jak na place probíhala komunikace mezi anglickou herečkou (Julie Christie), německým hercem (Oskar Werner) a francouzským režisérem. Jestli bezproblémově, nedovedu si vysvětlit, proč všichni hrají jako pod vlivem sedativ. Někdo pravděpodobně neměl jasno v tom, co chce. Postavy a jejich charakteristiky v tomto případě asi – na rozdíl od myšlenek, jež nesou – nejsou tolik podstatné, ale jejich strnulost mi bránila lépe pochopit a cokoliv pocítit. Ještě hůře dopadla výtvarná stránka. Nedokázal jsem potlačit dojem, že krom těch pár nefuturisticky vyhlížejících budov a jejich obyvatel nic dalšího neexistuje, že jde jen o jakési umělé hřiště, kde musí být odehráno to podstatné, na věrohodnost pozadí nehledě. Jízlivých poznámek na vrub mizerných triků se vzhledem k době vzniku zdržím (ač o pouhé dva roky později vznikla Vesmírná odysea). Co se týče premisy, (jenom a pouze) kvůli které celý film vzniknul, za nadčasové považuji varování před nebezpečným vlivem televize, jež nikoho nenutí myslet, ale „nadějeplný“ konec mi přišel hodně patetický. Navíc více nerozpracovává další podnětný motiv – důležitost kreativního myšlení. Věci ztratily svůj původní význam, neboť je lidé daným způsobem přestali používat. Objevit nový způsob znamená začít samostatně uvažovat (SPOILER: když Montag použije plamenomet jako zbraň). 70% Zajímavé komentáře: Melies, dwi, mm13, Lavran, jondzavid (02.06.2010)

Svérázná, co svérázná, osobitá Truffautova adaptace Bradburyho vize současnosti. Aspoň já mám ten pocit, vždyť se stačí rozhlédnout kolik lidí čte a případně co čtou. Vše se zjednodušuje tak moc, že nejsme daleko od stádia, kdy nebudou nikde žádné nápisy. A to ani úvodní titulky k filmům (mimochodem puntičkářská stylizace světa bez jediného písmenka se Truffautovi povedla na jedničku s hvězdičkou, ostatně vůbec celá atmosféra "chladné strohosti"). Na druhou stranu se zbavíme všech těch bulvárních výkřiků kolem nás plných x-desítek vykřičníků za každou pomluvou. Takže se nedivte, že si jdu rozdělat svých 451 fahrenheitových stupňů. Začnu u dnešního Blesku (!!), včerejšího Paparazzi (!!!) a plynule přejdu k archivním číslům Hromu (!!!!!!!!). Truffaut jako tvůrce tedy nezklamal. Ale jako člověk ano. Tolik krásných knih nechat shořet pouze kvůli mrzkým pohyblivým obrázkům. Na to nemá právo prostě nikdo... Ani geniální filmaři. Zvláště, když jednu z nich už roky neúspěšně sháním. To máš u mě François! (26.03.2008)

Na svoju dobu fantastické prevedenie. Akurát mi tam chýbala väčšia bezútešnosť, ktorá by sa prejavila aj v prostredí. Táto až silená svetelná dokonalosť, mi prišla miestami umelá. Na tvorcu ako bol Truffaut ale film s nesmiernými presahmi. Funkčný aj v sci-fi rovine, ale aj v tej úvahovej, ktorá sa zamýšľa nad silou príbehu a nad tým, ako nás ovplyvňuje. Mám chuť siahnuť po Bradburyho predlohe. Od hercov, cez dlhé zábery a niekoľko skvelých režijnych nápadov, je Fahrenheit 451 na svoju dobu veľmi silným zárezom do sci-fi žánru. Oskar Werner v postave Montaga veľmi, veľmi dobrý. (30.03.2018)

Jeden z povinných filmov pre všetkých fanúšikov literatúry. Samotný príbeh síce moc neohromil - príliš strnulé a prehnane jednoduché. No bavila ma roztomilo naivná atmosféra, kde pri niektorých momentoch mi nabehli zaujímavé asociácie. Jedna scénka mi napríklad pripomenula film Marečku podejte mi pero, iná zase český seriál Návštevníci. To najlepšie na filme je však filozofický a myšlienkový podtón. Ten stojí za to. Nadpriemer. 75/100 (03.06.2019)