Americká noc

Sympatický snímek, kterému ale chybí jakási vnitřní konzistence a kontinuita. Truffaut před nás vrší více či méně povedené scény ovšem bez větší provázanosti, díky čemuž mě Americká noc nikdy nedokázala plně strhnout. Za zmínku pak stojí pohledné herečky v hlavních i vedlejších rolích a boží scéna s kočkou. 70%. (02.12.2011)

Psát střízlivě o snímku, který představuje jednu z mých největších osobních filmových lásek, pro mě není jednoduché. Rozhodně jde o překrásný „film o filmu“, ve kterém Truffaut vzdal poctu nejen filmařům, hercům a všem lidem ve štábu, ale i filmovému umění samotnému. Jeho snímek je dechberoucí sondou do života během natáčení, kde se příběhy filmových postav prolínají s reálnými hrdiny. Sám Truffaut si zahrál režiséra a některé scény mají takřka autobiografický nádech (například nádherná sekvence, kdy za hudby Georgese Delerua vytahuje z poštovního balíku knihy o filmu, nebo když přesvědčuje Alphonse, že film je víc než život). Říká se, že Truffaut je ve svých filmech přítomen a reflektoval do nich všechno to, co o sobě nebyl schopen říci ve skutečnosti (byl plachý, bavil se jen o filmu a knihách). Americká noc možná není jeho nejosobnější film, ale dokáže být lyricky zamilovaná (vážnou hudbou podkreslené scény natáčení), hořce posmutnělá (Severinina nekonečná scéna), poeticky zábavná (kočka a mléko), romanticky bláznivá (Alphonsova milostná vzplanutí), ale hlavně až do morku celuloidu lidská, uhrančivá a skutečná. (18.10.2004)

V průběhu filmu jsem si říkal s podivným konferenciérem z Lynchova Mulholland Drive: "It is all an ilusion!" Oheň v krbu, cigaretové špačky v popelníku, déšť za okny, dokonce i světlo svíčky dopadající na člověka, který ji drží. Vše je jen iluze. Ale iluze tak krásná, že každý večer platí miliony lidí po celém světě nehorázné sumy za vstupné, jen aby se nechali dobrovolně napálit. Neskutečné. Americká noc je pro všechny cinefily zcela jistě filmem číslo jedna. (18.12.2010)

Rozhodně ne dokonalý film. Tempo místy drhne a i Truffaut občas šlápne trochu vedle, ale co naplat, když je tahle filigránská pocta kinematografii natočená s takovou láskou, že jí žádný filmový fanoušek nemůže odolat. Když Truffaut vyskládává na stůl knížky se jmény svých vzorů nebo krade fotosky z Občana Kanea, jako by mluvil za všechny osůbky na světě, které omámily roztodivné příběhy a zhmotněné sny na celuloidu. (11.07.2004)

Rozumím tomu bezbřehému nadšení filmových fanoušků a chápu, že je takřka povinností dát Americké noci 5*, když já ale povinnosti v lásce nemám a všemožně se jim vyhýbám. Ten film představuje hold světu filmového studia a všem nadšencům, kteří svůj život zasvětili kinematografii. Čiší z něj nekritické okouzlení filmovým pozlátkem a jde vlastně o jednostranně pozitivní výlet do světa před a za kamerou, kde i smrt jednoho ze členů štábu není tragédií, ale součástí života a práce a je podána s nadhledem. Já mám ale pocit, že natáčení filmu je především tvrdá práce a stres, ne jen nepřetržitý happening, a problémy zdaleka nespadají jen do komediální škatulky. Truffautův snímek má určitě řadu skvělých momentů, ale má i průměrné pasáže, a zdaleka jej nepovažuju za nejlepší v jeho kariéře. To jen námět, který jde na ruku filmovým fanouškům, ho katapultoval do takových výšin. Celkový dojem: 80 %. (10.01.2011)