Americká noc

Veskrze sympatické přiblížení zákulisí natáčení jednoho filmu, složitých vztahů mezi herci a jejich rozmanitě se proplétající životní osudy. Až jsem dostala chuť také si vyzkoušet jaké to je, stresovat se, že zapomenu text, hemžit se spolu s ostatními na place, být součástí té "velké filmové rodiny" - no třeba někdy, jednou, možná... (22.12.2006)

První polovina je poměrně realistickým ponořením do natáčení filmu. Líbilo se mi, jak zde bylo ukázáno, že se mnohdy musí scéna několikrát opakovat, herec nemusí být zrovna vždy v nejlepší formě, jak každá scéna zabere mnoho úsílí a kolik lidí potřebuje a že režisérova úloha je mnohdy konejšit nešťastné herce atd. Ale druhá půlka se začíná věnovat až moc milostným vztahům herců a to mě teda vůbec nebavilo. Vrchol byl, když na konci (Pozor Spoiler!), jeden herec zemřel. No to se určitě nestává při každém natáčení, tady to ale bylo ukázáno i trochu jako rutina. Ale je mi sympatický Truffautův nápad vyznat lásku filmu a hercům natočením filmu o filmu. (13.03.2018)

Americká noc musí potěšit snad každého milovníka filmového umění a filmů minulého století. S lehkým nadhledem, mírně dokumentárním nádechem a zároveň s obrovskou vášní pro věc nabízí spleť různých situací, které běžně vznikají či mohou vzniknout při natáčení filmu. Vše pod vedením režiséra je zde sehrané natolik civilně, až má člověk pocit, jakoby sledoval autentický dokument, což mě vedle náhledu pod pokličku filmařské kuchyně dostalo nejvíc. Dvouhodinová pocta filmovému řemeslu v podání Françoise Truffauta možná nemá souvislejší příběh, spíše rozehrává spoustu epizodních linek slepených do jednoho celku v podobě natáčení filmu, ale ve všech scénách je natolik propracovaná, že to vůbec nevadí, a současně je ve všech scénách natolik fascinující, že bych se klidně vydržel dívat i dvakrát tolik dlouho.. už jen na toho slavného pana režiséra francouzské nové vlny v akci, který narozdíl od některých svých kolegů pochopil, že film má sloužit i pro diváka, nejen pro kritiky, analytiky a jiné intelektuální skupiny. Ač Americká noc představuje zrovna jeden z těch nádherných kousků, u něhož si na své může přijít prakticky jakýkoliv divák. Při kostýmové scéně se svíčkou bude pak dozajista potěšen i nejeden milovník hudby a výtvarné poezie. 95% (12.12.2020)

S tímto filmem jsem se setkal na kurzech Cinema Studies, kdy nám ho představil pan režisér Hřebejk. Francois Truffaut ve mně do té doby nevzbuzoval mnohé sympatie, ale po tomhle díle jsem se do něho musel zamilovat. Film o filmu v pravém slva smyslu, tepe do všechno, co se kolem filmu od jeho objevení děje. Postavám se smějete i fandíte, ikdyž je všem jasné, že dílo, které vytvářejí, se jasně žene do záhuby. Nádhera. Takové filmy se už dneska bohužel nedělají. (30.12.2011)

"Natáčení se podobá jízdě dostavníkem na Divokém západě, zpočátku to vypadá jako pěkný výlet, ale brzy začnou všichni pochybovat, zda dojedou k cíli." Najčistejší hraný metafilm, ktorý siaha po metafyzike filmárskeho konceptu. Bez centrálnej hlavnej postavy, zato zdvorilo, šarmantne a zvodne, ale aj drzo a neodbytne koketujúci s každou jednou osobitným spôsobom. Truffautova francúzska elegancia pri plynulom prechádzaní rozprávania z postavy na postavu, z motívu na motív, grácia, s akou podáva prerod príbehu točeného filmu do príbehu jeho procesu tvorby a účastníkov je priam magická. A to môžem spokojne ignorovať fakt, že je Americká noc poctou filmu, pretože dokonale funguje aj bez toho; či už ako pohľad za oponu alebo "len" luxusná vzťahová konverzačka medzi jednotlivými členmi štábu, s humorom, dramatickou rovinou a, samozrejme, ľúbostnými pletkami. Pekelne dobre skonštruovaný a obsadený film, ktorý ma potešil po stránke formy bravúrnym kompromisom medzi starým kontinentom a novým svetom, ale aj odmaskovaním spôsobu výroby a filmárskych techník. No a najlepší je samozrejme hneď po okúzľujúcej Jacqueline Bisset samotný Truffaut v roli režiséra, ktorý mi dal možnosť na chvíľu nazrieť do svojej hlavy. A to je ponuka, aká sa neodmieta. 100% (17.05.2014)