Hebká kůže

Je něco co mě u Truffautových snímků nutí sedět a hltat každý filmový obraz. To protože si asi podvědomě užívám, jak to Francois všechno vymyslel - záběry, vždy originální a zajímavou hudbu (zde opět mistr Georges Delerue), herce, které geniálně vybere a dalsí věci, co jeho filmy udělají výjimečnými. V tomto filmu se jako v mnoha dalších věnuje popisu vztahu mezi mužem a ženou za určité situace, tady mezi ženatým váženým literárním odborníkem a mladou letuškou. Postupem času se situace dramatizuje a zaplétá a jako u některých dalších Truffautových snímků lze vycítit, že příběh bude mít dramatické či tragické vyústění. Je třeba vyzdvihnout herecké výkony všech tří představitelů milostného trojúhelníku. Zejména mě fascinovala Françoise Dorléac, která byla velice krásná a ve své roli precizní. Je mi moc líto, že jsme ji kvůli pozdější tragické nehodě nemohli vidět ve více snímcích. Příběh byl poměrně jednoduchý, ale jak říkám Truffautovo citlivé pojetí a originální napády tomu vždy dodají něco speciálního, díky čemu mi snímek jen tak nevyprchá z mysli. https://www.youtube.com/watch?v=11OJIhBqAD8 (31.07.2014)

Pro tento podivuhodný snímek se Truffaut nechal inspirovat skutečnou událostí a natočil jeden z nejzajímavějších pohledů na úděl muže zmítajícího se mezi racionálnem, citem a kdoví, zdali ne ještě hlouběji. Tak trochu jiný Truffaut - kam se poděla jeho ironie i s elegancí? Jenže právě takto "obyčejně" a "klasicky" je toho Truffaut schopen sdělit většinou nejvíce. (08.08.2005)

Čiernobieleho Truffauta v dramatickej polohe mám omnoho radšej, než jeho neskoršie farebné príbehy o deťoch. La Peau douce je vynikajúcou romantickou drámou klasického strihu o ženatom autorovi a vydavateľovi, ktorý začne ľúbostný románik s mladou letuškou, a ako to už býva, neskončí to dobre. Do vysokého nadpriemeru okrem inteligentného scenára posúvajú film aj výborná herecká ústredná trojica Desailly, Dórleac a Ceccaldi. (09.01.2014)

Komentář k tomuto filmu bude začínat stejně jako komentář k filmu Otevřená srdce.Je to proto ,že filmy jsem viděla za sebou v jednom dni a vůbec jsem netušila ,že jsou na úplně stejné téma.Na téma krize středního věku.Téma mužů ,kteří po okouzlení mladými kráskami pálí mosty.Pierre Lachenay ,ten usedlý literát mě nijak nedostával.Byl nudný,nesympatický,trapný a chvílemi pěkně nerudný.Skoro tak trochu slizoun.Truffaut je lišák ,protože to bylo jeho záměrem. Nevytvořit si k Pierrovi žádný vztah ,sympaťákovi jste ochotni více odpustit.Naplno jste pak mohli sledovat příběh o poblouznění a následné sebedestrukci.Skvělý film pravdivě vypovídajícím o manželském trojúhelníku. (17.02.2008)

Pánové přiznejte si, že jak jde o ženský nebo nedejbože o city, tak jste neuvěřitelní slaboši. Truffaut, ač k této sortě populace sám náležel, tak se tohoto doznání nezdráhal. Hebká kůže je klasický manželský trojúhelník. Krásná manželka, ještě krásnější milenka, manžel rádoby chlapák, ale je jenom ubohý srab a dle mého názoru nádavkem slizoun. Co ale vybočuje od klasiky je nepřehlédnutelný fakt, že jejich milostný příběh je založen na tématu náhody s klíčovou otázkou co by (ne)bylo, kdyby...Je to Truffautův snímek s největší hloubkou kontextu, bez ironie, přímočarý, srozumitelný a s jemným citem pro filmové vyjádření. (15.09.2011)