Manuela

Vysielalo sa to, videl som, raz stačilo. Keď sa veľmi posnažím, snáď nájdem niečo, čo by som mohol ohodnotiť pozitívne: 1. ►►► Bol to jeden z prvých seriálov tohoto žánru (telenovely) v SR. V tom čase bol príbeh neopozeraný, atmosféra a okolie Argentíny (plus mínus) bolo príťažlivé. Afektované hádky boli jednoducho niečím iným, novým, celkom prijateľným. 2. ►►► Klobúk dolu za originálnu vlastnosť scenára, ktorá je aspoň trochu zaujímavá: počas prvých 100 epizód totiž divák vôbec netušil, prečo sa seriál volá Manuela. Obľúbenou sa stala hlavná postava Izabela. Až následne, po rokoch, sa z Izabely stala "beštia" a na scéne sa objavila jej navlas podobná Manuela. Prečo? Príbeh, v ktorom pôvodná hlavná hrdinka Izabela takmer zahynie (všetci veria že mŕtva naozaj je) a následne ju nahradí nová dievčina Manuela. Tá Izabele preberie manžela, dom a majetok, priateľov, celý jej život... Zmrzačená Izabela sa tajne vráti do svojho domu, kde sa jej darí nepozorovane žiť v zamknutej izbe poriadne dlho... Napokon všetko speje k šokujúcemu, aj keď očakávanému záveru... Konečne. (28.01.2015)

Upřímně nesnáším hodnocení od lidí, kteří se ve svém dětství na něco dívali a postupem času změnili názor - a tím pádem i hodnocení. Je mi jasné, že v dnešní době bych se na něj nedívala se stejnou "nadšeností" jako dříve, ale byla to má první telenovela a jako taková mi utkvěla v paměti jako jedna z nejlepších. (16.01.2014)

Dnes je taka moda tuna na csfd nadavat na normalizacne serialy ako 30 pripadu majora Zemana, Zenu Za Pultem, Okres na Severu a Muz na radnici, aj ked to boli dobre normalizacne serialy, ktore urcite rad kuknem zas a znovu. Manuela je krasny dokaz toho, ze skutocny hnoj do byvaleho Ceskoslovenska pricvalal az po 17. 11. 1989. Vykal, smer zumpa : 0 % (19.05.2015)

Jako malá jsem se chodila dívat k babičce na "barevnou", a tak jsem se taky seznámila s tímto seriálem. Neviděla jsem sice všechny díly, ale inspiroval mě k vytvoření vlastní telenovely Hej, počkej! U Manuely jsem se tehdy docela slušně bála. Jistá slečna tam lidi píchala do zad a pak ten znetvořený obličej . . . Píseň z tohoto seriálu jsem uměla nazpaměť a zpívala si jí na záchodě. Když jsem Vám vylíčila všechny zážitky spojené s Manuelou, snad mi odpustíte, že jí dávám tu jednu hvězdičku. To ta nostalgie . . . (30.10.2005)

Tak nevím kde sem to před dvaadvaceti lety žila. Pokud si vzpomínám všichni kolem mě sledovaly a hlavně mluvily o krásné Manuele (spolužačky ze SŠ, sousedky, spolucestující...), tv ředitel se chlubil velkou sledovaností a přitom zde má tato telenovela, na níž se vzpomíná i po těch x letech, pouze 5% a pozici 17.nejhorší seriál. Hvězdu dávám spíš v rámci objektivity za ty fanynky co nyní mlčí, i když je to symbolické, jednou hvězdou pochopitelně % nenavýším. Sama se mezi její obdivovatelky nepočítám a ani nemůžu, protože jsem na tento seriálovej kousek neměla nervy ani výdrž. Odrazovaly mě rozhovory typu: "Co si řikala?" "Řikala sem že na chvilku odcházim ven, lásko." " Ty jdeš ven?" "Jdu." Kam jdeš?" "Nevim. Vrátim se ale brzo." "Aha, tak si to tam užij." "Jo, užiju si to tam." "Co si řikala?" (18.01.2013)