Tenkrát v Číně

Předem je třeba si přiznat, že příběhové poslání o konfrontaci čínských tradic s novou vlnou euroamerických vynálezů a kultury se příliš nevydařilo a děj opět, jako u většiny akčních filmů, hraje jen druhé housle. Je tady však Jet Li v rozkvětu, spousta výborně zvládnuté akce, prvotřídní kung-fu s efektním použitím lan a celkově velmi příjemná vizuální forma - slunce, déšť, zpomalené záběry - pěkné a chytlavé. Opravdu škoda jen toho balastu kolem, jádro patří ke špičce bojových filmů a tak nezbývá než doufat, že Director's cut je toho z větší části vystříhán... 8/10 (06.05.2009)

Kdo chce pochopit poněkud křehkou psýché čínského národa musí vidět Tenkrát v Číně. Film je mezi etnickými Číňany velmi populární, řekl bych, že je to jejich srdcový film, něco jako Pelíšky pro Čechy, Cinema Paradiso pro Italy apod. Podle mého v kostce ukazuje pohled většiny Číňanů na vlastní dějiny, v nichž se často vidí jako oběti. Tento film je víc než jen akčňák: bojová umění jsou neodmyslitelnou součástí čínské kultury (většina moderních čínkých reformátorů a revolucionářů byli členové triád a cvičili kung-fu), akční scény jsou doplňkem příběhu, ne naopak, jak tomu v kung-fu filmech bývá. Jak už jsem řekl, film se zabývá „velkými“ historickými tématy, které jsou ve filmu (nutně) nahrazeny zkratkami a metaforami pro zahraniční útlak (vymáháni exteritoriality, přemrštěné reparace, trestné výpravy atd.), které působí dost teatrálně. To ale celkem ladí s celkovou hyperboličností filmu, takže výsledný efekt diváka neruší. Tenkrát v Číně je film v první řadě zábavný, poučný element je ale v době globalizace potřeba vidět taky. Biografie Huang Feihonga, historické předlohy pro film, si leze přečíst na Wikipedii: http://en.wikipedia.org/wiki/Wong_Fei-hung (26.06.2011)

Zápletka je jasně daná, místy drsnější děj je odlehčený drobnými komediálními prvky - a vyvíjí se podle očekávání: Zákeřní padouši z řad cizinců i Číňanů jsou (jak bývá zvykem) v přesile, takže Jet Li v roli čínského lidového hrdiny Wong Fei-Hunga má plné ruce práce. Pokud nehledáte víc než skvělou akční zábavu s velice originálními a perfektně provedenými souboji, nemůžete být zklamaní. A pokud chcete rozebírat režii a scénář, vězte, že Američané (a v neposlední řadě třeba i Italové) mají zase své westerny - a převážná většina z nich dodnes funguje na naprosto stejných principech. Nepodstatný rozdíl spočívá pouze v tom, že roli hlavních hrdinů v nich přebírají nesmlouvaví pistolníci, kteří nosí kolty proklatě nízko ... :-) (14.12.2010)

Noční souboj Wong Fei-Hunga s mistrem Železná košile v provazcích deště byl jedním z nejlepších zážitků, který mi opus magnum Harka Tsuie přinesl. Jinak bych celou tuhle národoveckou oslavu všeho čínského prostříhal a zkrátil minimálně o polovinu. Viděl jsem bohužel plnou verzi a věřím, že zkrácený režisérský sestřih mohl mít daleko větší grády. Víc než dvouhodinové plácání se v mnoha plytkých dějových kudrlinkách a čínských moudrech, nevtipných humorných vsuvkách a nezajímavém romantickém žvatlání by, nebýt okořeněno dokonale vytuněnými souboji, stahovalo Tenkrát v Číně do bahna jen těžko stravitelného podprůměru, kdy máte chuť použít rychloposuv. Čili jen za tři. (20.12.2015)

Ze začátku velké WTF – šestákové charaktery, dětinský orientální humor, naivní propaganda, hospodské rvačky ve stylu Buda Spencera a Terrence Hilla – 1001 filmů, které musíte vidět? Proč? Ovšem báječně to ve všech směrech graduje, je nejenom čím dál víc na co koukat, takže ve finálních scénách už není problém nacházet přímé inspirace pro Matrix, ale i příběh se zahušťuje a historicko-politická rovina o střetu kultur dává čím dál větší smysl, na konci už jeden na jedné straně s hrdiny dýchá a na druhé straně má málem pocit, že svým Číňanům rozumí. A v akčních scénách je to krásně staromódní, žádné počítačové triky ani zběsilý střih, pěkně poctivá herecká akce (na tu a tam se zablesknuvším drátu). Po Hodném, zlém a divném, kteří tak úplně nedostáli očekáváním, tohle v naší sérii domácích pánských kinojízd naopak příjemně překvapilo tatu i syna. (18.12.2017)