Můj učitel Ibrahim

Belmondo má svoju nostalgickú rozlúčku s divákmi v podobe Muža a jeho psa a podobne sa javí aj Môj učiteľ Ibrahim ako jedno z posledných pripomenutí sa svojim fanúšikom Omara Sharifa. Preto nie je fér vyčítať filmu gýčovitosť, nostalgiu a zjednodušovanie kríženia kultúr. Treba to brať ako výhodu a nechať sa uniesť dobovou atmosférou a byť rád, že na staré kolená sa Sharif podpísal pod takto osobný projekt a nie pod nejaký oscarový akademický kalkul. Náboženské obkecy ma síce nebavili, priateľstvo medzi moslimom a židom sa predsa zaobíde aj bez čítania Koránu, ale je to iná kultúra a chlapi nakoniec určite pochopili, že toto puto bolo ešte dôležitejšie ako ich viera. Idem sa pozrieť von, v akom stave sú smeťáky na našej ulici. Dovetok zo súčasnosti rozhodol o vyššom hodnotení. (06.08.2013)

Mile natočený, úsměvný a poučný snímek o přátelství mezi (ne)zkušeným chlapcem a moudrým staříkem, který se zaobírá jak náboženstvím, tak mezilidskými vztahy a problematikou dospívání. Omar Sharif je opravdu charismatický herec a celý film svým hereckým výkonem ostatní zastiňuje. Příběh jen tak pomalu a nenásilně ubíhá a spěje až k uspokojivému konci. Zkrátka velice příjemné zpestření odpoledne v podobě tohoto na první pohled nenápadného francouzského snímku. (23.12.2014)

Líbila se mi atmosféra Paříže 60. let, oba hlavní herci to zahráli celkem dobře, ale příběhů o tom, jak nějakej moudrej stařec si vezme pod svoje křídla nějakýho bezprizorního kluka z úplně jiný kultury a něco ho "naučí", už se natočily mraky. S tim nikdo žádnou velkou díru do světa neudělá. V tomto případě asi mělo na diváky udělat dojem, že je to zrovna muslim se židem. To mi připadá teda spíš k míchu, ale holt se to musí brát s nadhledem. Film tak pozvolna ubíhá, nic moc se tam neděje. Momo se poflakuje po ulicích, občas si zaplatí nějakou kurvu, občas zajde do krámu, kde mu Ibrahim řekne nějaký "moudro", zažívá nějakou první lásku, občas něco řeší s fotrem... Nechci říct, že je to vyloženě nuda, ale trochu se to vleče. Posledních cca 30 minut, kdy se vydaj na cestu do Turecka, se vleče ještě víc. Za část, která se odehrává v Paříži, bych dal 3 hvězdičky, za ten zbytek 2 a z toho 1 jenom za tu Simcu Aronde. Celkově hodně slabý 3 hvězdy... (05.12.2010)

"Když říkám, že úsměv je pro bohaté lidi, myslím tím, že je pro šťastné lidi.- Mýlíš se. Úsměv je to, co tě činí šťastným." Pravdou je, Momovi život nepřinášel ani v jeho mladém věku situace, které by mu vyloudily úsměv na rtech. Matka neznámo kde a otec, který zapomene na jeho narozeniny, nemá na něj čas a nakonec mu zmizí ze života úplně, to jen dotvrzovaly. Nakonec se najde jedna malá jiskřička naděje ve starším muži Ibrahimovi, který prodává v jednom menším obchůdku a z té malé jiskry nakonec vzejde krásný ohýnek přátelství a naděje do budoucna. Mně se líbilo to jejich mudrování a potažmo společné cestování, spojené s otvíráním srdce malého Moma. Malý, příjemný film, kde se i v reálu ujal Omar ujal malého Pierra a pomáhal mu s hereckou přirozeností sobě vlastní, aby i on předvedl, že v něm není jen prázdný neherecký duch. A závěr, kde jsem se už potřetí setkala s mojí známou Anatolií mě vysloveně potěšil. (04.02.2015)

Impozantne natočený filmík, príjemný a vkusný scenár, herecky perfektne prevedený. Sviežim dojmom pôsobiaci film, ktorý i napriek pomerne tragickému priebehu pôsobí uvoľnene a prirodzene. Film je plný životných právd, ktoré však diváka neurazia a nie je cítiť snahu mu ich vštepiť. A najlepšie pôsobiacim faktorom bol výber hudby. 80%. (20.12.2008)