Můj učitel Ibrahim

Zvláštní film ve kterém se, i po usilovném přemýšlení, nevyznám tak jak bych chtěl. Chtělo by asi vidět více snímků od Dupeyrona. Chvílemi mi totiž film připadal upřímně upřímny a moc jsem si ho užíval, chvílemi na mne však působil jako smiřující agitka, která neví co vlastně vypráví. Proto se přikláním k názoru, že první, oddechová půlkabyla daleko lepší daleko lépe, ať kvůli své hudbe, příběhové freskovitosti či budouvání vztahu dvojice Sharif, Boulanger. Druhá půlka už pak jen uzívárá společnou cestu za štěstím a končí tak jak většina čeká. A tady se mi začal vkrádat nemilý pocit, režisérovy motivace rozdílných kultur, a film pro mě obrátil o 180 stupňů. Těžko říct. Přes to pěkné tři hvězdy. Ztráta času snímek určitě není a zejména v první půlce je film dostatečně poutavý (a to hned díky několika faktorům). "U Araba znamená, že je otevřeno od osmi do půlnoci, dokonce v neděli" (17.12.2008)

Trochu moc idealistický a ve své druhé půli i naivní francouzský kosmopolitní film, takový ten ,,filmově" opojný cukrkandl, s hořko-sladkou příchutí dospívání, kdy to tolik pudí objevovat svět a ,,toužení svědí jak uhry pod mýdlem", kdybych si dovolil parafrázovat krásný příměr pana Kainara ... Film, který se zprvu tváří velmi otevřeně, ale pak se čehosi zalekne a místo realismu nabídne sentimentální road movie po Evropě (Mimochodem, zajímalo by mne, jak v 60. letech projížděli naši hrdinové autem přes Albánii, která byla v té době geopoliticky naprosto izolovanou zemí...). Škoda, ten začátek byl skutečně originální a retro atmosféra fascinující, navíc ono periferní předměstí Paříže vypadalo, jako kdyby se děj odehrával někde zcela mimo Evropu v arabském světě... ,,Aby jsi poznal, jestli je země chudá nebo bohatá, sleduj popelnice. Když vidíš popelnice a nikde okolo nebude smetí, je země bohatá. Když je smetí v popelnicích, není ani bohatá, ani chudá, je turistická. A když vidíš jen smetí a žádné popelnice, pak je to země chudá..." *** a 1/2 (06.01.2012)

„Usmievať sa je ťažké.“ Toto mi veľmi pripomenulo môj obľúbený film - (oveľa) lepšiu MALENU. Bohužiaľ, po odchode z „Modrej uličky“ sa snímka mení na nudnú road movie so slušne povedané riedkym dejom. Ale napriek tomu je výsledok dobrý nielen vďaka navodeniu pôsobivej „dávnej“ atmosféry šesťdesiatych rokov dvadsiateho storočia, ale i vďaka prostitútkam, výkonu dospievajúceho chlapca a nádhernej postave, napísanej snáď rovno na telo Omarovi Sharifovi (LAWRENCE Z ARÁBIE, DOKLTOR ŽIVAGO, VIKINGOVIA, HIDALGO). Škoda slabého scenáru, napriek nemu som sa rozhodol troška to s hodnotením prehnať a, kvôli osobným veciam, dať až 80%. (17.12.2008)

Impozantne natočený filmík, príjemný a vkusný scenár, herecky perfektne prevedený. Sviežim dojmom pôsobiaci film, ktorý i napriek pomerne tragickému priebehu pôsobí uvoľnene a prirodzene. Film je plný životných právd, ktoré však diváka neurazia a nie je cítiť snahu mu ich vštepiť. A najlepšie pôsobiacim faktorom bol výber hudby. 80%. (20.12.2008)

Líbila se mi atmosféra Paříže 60. let, oba hlavní herci to zahráli celkem dobře, ale příběhů o tom, jak nějakej moudrej stařec si vezme pod svoje křídla nějakýho bezprizorního kluka z úplně jiný kultury a něco ho "naučí", už se natočily mraky. S tim nikdo žádnou velkou díru do světa neudělá. V tomto případě asi mělo na diváky udělat dojem, že je to zrovna muslim se židem. To mi připadá teda spíš k míchu, ale holt se to musí brát s nadhledem. Film tak pozvolna ubíhá, nic moc se tam neděje. Momo se poflakuje po ulicích, občas si zaplatí nějakou kurvu, občas zajde do krámu, kde mu Ibrahim řekne nějaký "moudro", zažívá nějakou první lásku, občas něco řeší s fotrem... Nechci říct, že je to vyloženě nuda, ale trochu se to vleče. Posledních cca 30 minut, kdy se vydaj na cestu do Turecka, se vleče ještě víc. Za část, která se odehrává v Paříži, bych dal 3 hvězdičky, za ten zbytek 2 a z toho 1 jenom za tu Simcu Aronde. Celkově hodně slabý 3 hvězdy... (05.12.2010)