Čekání na Patrika

Odpor k tomuto filmu může být způsoben: 1. Pomeje není rozhodně můj favorit, hraje jako vždy, tedy na prd. Ostaní ho skvěle doplňují svými ne-výkony. 2. celé téma pro mě vzdálené, protože starosti a naivita těchto dívek, mi byla vždy k smíchu. 3. socialistické dialogy a prostředí mi zde lezlo obzvlášť na nervy. (15.07.2014)

V předlistopadovém Československu vzniklo mnohé diskutabilní, i tato poněkud nepovedená sonda do života dospívající mládeže, o jejímž významu se dodnes vedou spory. Někteří tvrdí, že Péťa Tuček chtěl kout železo, dokud bylo žhavé, a navázat tak na svou celkem úspěšnou prvotinu - humornou agitku na brannou povinnost - Copak je to za vojáka. Jal se tedy ztvárnit tuto agresivní duševně chudou nesourodou směsici, na první pohled bez hlubšího významu, vyznačující se především promiskuitou, povrchností, zvláštním jazykem daných let a posouváním mezilidských vztahů na elementární a příliš zjednodušenou úroveň. Snad proto si naše hlavní hrdinka, poučená z příkladů svých vrstevnic, svého ideálního partnera vysní a předstírá, že existuje. Je to tedy skutečně jakési přetransformované čekání na pomyslného Godota, který se nikdy neobjeví. Způsob, jakým se tuto celkem ušlechtilou a hlubokou myšlenku snaží Tuček předat divákům, zdá se mi poněkud nešťastný. To vše podkresleno velmi sensitivní a specifickou hudbou Pražského výběru a podobně kvalitních hudebních těles, při jejichž poslechu má nejeden chuť vrazit si do ucha desítku hřebík. Nemá to hlavu ani patu, kámen drbe cihlu a je to vše tak trochu na levačku. Do toho seladon Pomeje. Na druhou stranu to celkem vylepšuje rebelka Kvasničková, která nejspíš ve své roli skutečně ztvárnila samu sebe. A končí to velice hořkosladce, romanticky, takovou malou ztrátou iluzí, takže když se k tomuto odvážíte, vydržte až do konce. Ten je prý úplně nejlepší! Podruhé už to ale určitě oželím. 15% (24.01.2021)

Nebylo to nejhorší, svérázné filmy tohoto typu já můžu, neříkám že svým obsahem byl film spíš prázdný, ale atmoška doby těsně před převratem v rytmu disktékových tónů, internát, skutečně pestrý život tehdejší mládeže, věčné to téma ideální muž nebo žena, srandovní dobové hlášky, to vše mi navodilo příjemnou nostalgickou zábavu. Pěkné holky včele s Pleštilkou a Kvasničkovou které vážně ušli, navíc tenkrát se skutečně nějaká podprsenka tak jako dnes neřešila. Pomeje taky nebyl nejhorší, srovnávat jeho bytí z dneškem je silně OUT. Písně ve filmu zpívali skupiny jako Oceán, Výběr, Laura a její tygři atd...Nekoškodá zábava, která se po čase vidět dá.. (30.12.2009)

Tajfun Monika Kvasničková, bomba písničky i skvělá filmová hudba, supr taneční čísla, tempo, vtip, hlášky, správně natvrdlej Matásek, frajer Pomeje, krásná Helenka a ta nejlepší móda a účesy zlatých osmdesátých! Nejlepší propojení písní, hudby a filmu. Řekl bych, životní role Jirky Pomeje. Škoda, že dál nehrál tyhle sympatické frajery a vrhnul se na producenta pochybných filmů. Nemusí to každému sednout. Je to jiný než ostaní filmy. Už ten ulítlej začátek. (02.03.2015)

Film o slepicích, jak řešej slepičí problémy, vedou slepičí řeči a zažívaj slepičí příhody. Ovšem i přes to všechno, jsou to zlatý osmdesátky made in československo, Roden v mrkvačích, exotickej vozovej park, nezadluženej Pomeje a jako bonus divoká Monika, tu chtěl v osmdesátkách oprcat snad celej klučíčí Žižkov, takovýmu mauzoelu já fakt neumím odolat . (18.01.2014)