Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Blízká budoucnost. Detektiv William Geld má v Šanghaji vypátrat, kdo z pojišťovací agentury Sphinx se podílí na distribuci falešných "papelles", futuristické formy identifikačního průkazu, zajišťujících bezpečnost občanů přelidněných velkoměst před vetřelci zvenčí. William zjistí, že podezřelou je jedna ze zaměstnankyň Maria Gonzalesová. Nevydá ji však spravedlnosti, protože se do ní zamiluje. Po společně strávené noci se detektiv vrací domů do Seattlu k rodině. Jeden z Mariiných klientů však zemře vinou falešných "papelles" a on se musí znovu vypravit do Šanghaje. Na lékařské klinice nachází milovanou ženu, která s ním otěhotněla a tím se provinila proti kódu 46. Futuristická variace na oidipovský mýtus a film noir o detektivovi, který se zamiluje do podezřelé, vychází z možností i omezení, jaké lidstvu v blízké budoucnosti mohou přinést genetické manipulace. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (142)

Malarkey 

všechny recenze uživatele

Originálně pojaté komorní sci-fi, které sází hlavně na ono precizně ztvárněné prostředí...no a na romantickou slepeninu, která v tomhle filmu bohužel nemůže chybět a to mě dost mrzí. On totiž film jako takový je celkově o romantice a jediné sci-fi na ní je to prostředí. To také odemě dostává tři hvězdičky, protože právě to zavánělo opravdu kvalitní atmosférou, romantiku já v takovýchto vážných filmech nerad vidím. ()

Kreeki 

všechny recenze uživatele

Příběh o střetu zájmů zkušeného detektiva ve vizi společnosti, o které toho přímo ve filmu není řečeno tolik a není na ní ani tolik stavěno jako třeba v EQUILIBRIUM. Krásné spojení romantiky se scifi prvky budoucnosti. Není to scifi v pravém slova smyslu, je to lehký, hlavně romantický, do detailů vyvedený snímek s podobným nádechem společenských rysů jako například POTOMCI LIDÍ. Mám rád táhlé lyrické filmy, natočené s lehkostí a ladností. Precizní režie, dobře zahrané Timem Robbinssem i Samanthou Morton, s výborným hudebním doprovodem, oceňuji také úvahové vypravěčské vsuvky mezi jednotlivými úseky filmu. Oddechový, jednoduchý, prostý, ale přesto film, který vám uvízne v paměti. 6/10 ()

Reklama

kareen 

všechny recenze uživatele

Silně atmosférické komorní scifi, svým vyzněním oscilující někde mezi Huxleyho Koncem civilizace a filmem Ztraceno v překladu, které však potěší spíše milovníky malých nezávislých dramat, zvyklých na pomalejší tempo vyprávění. Čekáte-li klasický scifi blockbuster, budete se s největší pravděpodobností nudit a neoceníte ty nádherně snové scény nebo příjemně nebanální rozhovory. Jediné co mi tak trochu nesedělo, byla představitelka Marie Samantha Morton, ale to už je věc názoru. Toto je film, kde možná mírně vítězí forma nad myšlenkou, v konečném důsledku mu to však neubírá na kvalitě - alespoň pro mě tedy ne. ()

Matty 

všechny recenze uživatele

Kdybychom dopředu věděli, k čemu povedou naše činy, odvážili bychom se vůbec k něčemu? Michael Winterbottom mne již poněkolikáté utvrdil v názoru, že patří k nejpozoruhodnějším evropským filmařům dneška. Code 46 je mimo jiné sci-fi (stejně jako je Kmotr mimo jiné filmem o rodině) a ve svém genetickém kódu má zašifrovaných tolik otázek, tolik aktuálních témat, že vás může obohatit více než měsíční čtení denního tisku. Záleží jenom na vás. Kostru příběhu tvoří modernizovaná variace 1984. Zdejší způsob fungování společnosti je přitom ještě o pár řádů děsivější než ten nastíněný Orwellem a má také blíže k podobě dnešního polarizovaného světa. Film pod tíhou mnoha nastíněných otázek nijak netěžkne, je vyprávěn s nádhernou lehkostí a přál jsem si, aby v něm bylo více bezdějových záběrů podmalovaných nebeskou hudbou. Nefuturistický, civilní projev Robbinse a Mortonové činí příběh srozumitelnějším a umožňuje nám v druhém plánu sledovat prostou romanci. Ale nebyl by to Winterbottom, kdyby i do ní nepropašoval trochu metafyzična a metaforična. Ano, je to jeden z těch filmů, kde sex znamená víc než jenom sex – uvažte sami, chcete-li jej vidět. Za sebe odpovídám "ano". Ještě minimálně jednou. 85% Zajímavé komentáře: Adrian, Marius, Frankie, torn666 ()

MarekT 

všechny recenze uživatele

Progresivní sci-fi, natočené jakoby v budoucnosti, s neuvěřitelnou vizí? Mám pocit, že tohle asi najdu jinde, jen ne tady. Nechci říct, že by film nebyl úplným propadákem, zaujme třeba nahlédním na aktuální problémy, ovšem také se zabývá naprostou utopií. Třeba problematika životního prostředí vypadá vzhledem ke svému přirozenému vývoji vypadá celkem věrohodně, nejvíce v tomto směru zapůsobila dálnice v centru Sahary a do toho jdou naproti velbloudi, na chlup přesně jak klokani v Austrálii. Umělá genetika je také soudobým motivem, vždyť v době natočení oslavilo první dítě počaté ze zkumavky své třetí narozeniny. A za sebe si myslím, že o klonování se někdo v nejbližší době určitě pokusí. Ovšem velký problém mám s uvěřitelností jako takovou. Nevěřím Winnterbottomově zobrazení budoucnosti (stačí osekat pár motivů a vlastně bych ani nezaregistroval, že jsme v budoucnosti), nevěřím chemii mezi hlavními postavami, vedlejší postavy bývají někdy až otravné. Odráží se to naneštěstí i na hereckých výkonech - takového Robbinse jsem už viděl zahrát lépe (Shawshank), zbytek také zrovna dvakrát nezáří. Nehledě na to, že pomalé tempo dílu zrovna nepřidá, právě naopak. A o lehkosti bych se v souvislosti s tímto snímkem ani v nejmenším nezmiňoval. Nabízí se mi tu i vzdálené srovnání s Gilliamovým Brazil (ale nejspíš jen proto, že oba filmy jsem shlédl v rámci společnsko-vědního semináře) - tamější budoucnost byla podána opravdu uvěřitelně, viděl jsem tam i jakési poselství, že něčeho takového se můžeme třeba už v blízké budoucnosti dočkat. Zde až na výše zmíněné dva fragmenty nic podstatného nenacházím. Jestli někdejší člen Monty Pythonů vykreslil jakousi totalitní modifikaci syrově, krutě a vůbec negativně (mimochodem přiblížil se tak mé imaginaci o takových zřízeních), zdejší tvůrce to natočil tak, aby to jen prošumělo a divák si ani ne pár hodin shlédnutí pamatoval jen hrubé rysy (jaký to rozdíl oproti Brazil, kde na mě i několik týdnů po projekci některé scény působí stále silně). Atmosféře ani nepřidá slušně zvládnutý hudební doprovod. Ovšem to srovnání bych opravdu bral spíše na lehkou váhu, tematicky si snímky nejsou téměř podobné (snad jen v obraně lidských práv). Rozhodně mi ale bylo sympatičtější, když se dával důraz na podtext. Moji negativní náladu bohužel ovlivňuje i jakási vrozená nechuť k podbízívým prvkům, které se pohříchu objevují i zde - nějak se nemohu přenést přes tu občasnou sentimentalitu (třeba zdlouhavý, mě moc neříkající závěr), řešení vztahů taky není zrovna můj šálek čaje (pokud ovšem není zaštítěn kvalitním scénářem, viz mnou velmi zbožňovaná Casablanca), nevím, proč se takovéto záležitosti v posledních letech cpou snad do všech žánrů. V konečném účtování jsem se rozhodoval mezi dvěma a třemi hvězdami, zaokrouhluji dolů kvůli ne zrovna využitému potenciálu jinak bezpochyby dobrého námětu (ne sice úplně originálního, ale nemyslím si, že by to zrovna tady nějak škodilo) a také proto, že když film nemá tu sílu zakořenit v lidské duši, nemůžu ho zbytečně nadhodnocovat. (Původně psáno pro studijní účely.) () (méně) (více)

Galerie (26)

Zajímavosti (3)

  • Natáčelo se v Šanghaji, Hongkongu, Dubaji, Rádžasthánu a Londýně. (džanik)
  • Ve scéně v karaoke baru zpívá skladbu "Should I Stay or Should I Go" od kapely Clash sám její autor Mick Jones. (markyzgero)

Reklama

Reklama