Kid

Typicky mentorující náběh na masy diváků, ale poprvé jsem v tom viděl i něco víc. Kid má problém ve vážných momentech, kde selhává hrozící výstražný prst a podupává solidní vtipné momenty. Nedá se tomu upřít rozhodná myšlenka, jejíž zpracování se však zaklínilo v nejasné oblasti žánru (komedie? drama? sci-fi?). Něco si v tom najdete, inspiraci nemůžu vyloučit, dojetí příjde, ale to nemění nic na faktu, že Vám Willis přijde znuděný a malý Breslin nesnesitelně otravný. (09.12.2005)

Třetí vánoční den se objevil konečně skutečně vánoční film. Ano, lze připomenout, že námět není původní, scénář že je více šablonovitý než tvořivý a to ostatní, že není než šarže. To všechno je pravda, v jejímž neprůstřelném štítě zůstane však i po tom všem kritikylití jedna sice malá, ale viditelná trhlinka. Trhlinka lidství, trhlinka konstruktivnosti a pozitivnosti, trhlinka dobra a světla. Jakkoliv to zní nepravděpodobně, existují stále lidé, kteří jsou s to se vyrovnávat se svými problémy, vítězit výhradně svou vůlí a pílí a prozařovat samy sebe skutečným lidstvím. Film PO ČEM ŽENY TOUŽÍ je ze stejného rodu. Starosti hořce bilancujícího středního věku tentokrát na sebe bere osmiletý Ratkin. V každém zrcadle se obraz lomí a pravé je v něm levé. To je pravda, ale také platí, že co je levé, stává se pravým. Zpochybňovat tyto prosté skutečnosti každého lidského života, tu věčnou frontu na touhu a štěstí, je možné právě tak jako se jim jiskřivě a duchaplně vysmívat. Ale když odezní zurčivý tok jedovatých hlášek a ostrovtipů, na dně zůstane to, k čemu se původně vztahovaly. Pozitivno a optimismus, naplněný, šťastně žitý a prožívaný život nejen náš, ale i těch okolo nás. Takový je smysl Vánoc. A nejen Vánoc. Lidského života vůbec. Hloubky jeho zdánlivých, protože prostých a jednoduše vyjádřitelných banalit, ve skutečnosti však hlubokých pravd. Pravd bez použitelné alternativy. (26.12.2008)

Takhle příjemného Bruce Willise si pamatuju snad jen z Moonlightingu. Mně se to líbilo. Skoro celou dobu jsem se usmívala. Děj hezky ubíhal. Člověk byl lehce napnutý, k čemu Russ směřuje. Romantickou stránkou to byla klasika, vše se dalo odhadnout z počátečních 5 minut, ale roztomilý konec mě dostal víc, než kdyby tam bylo nějaké monstrózní ukončení. Jak jsem už napsala, Bruce Willis byl děsný sympaťák, i jeho mladší verze jako okatý klučina byla fajn. Opravdu si byli docela podobní. (09.06.2016)

Každým dalším zhlédnutím se utvrzuji, že je Kid oddechovkou z nejpříjemnějších. Vezměte si kupříkladu už ten uvolňující obsah, v němž herec - ikona Bruce Willis dostává druhou šanci být přívětivějším. Nu řekněte, komu se to poštěstí? Z fiktivního světa mne napadá například ještě Ebenezer Scrooge, hledat v světě reálnějším bude obtížné... Uvažuji jen nad tím, která z pozic JÁ je lepší a do které bych byl radši katapultován, kdyby byl Kid příběhem mým. Zda volit roli DN ve věku osmi let, jemuž se poštěstí navštívit sebe samého ve věku cca čtyřiceti, či zda brát úlohu DN, tentokráte jakýmsi způsobem etablovaného čtyřicátníka, který je navštíven sám sebou, svou mladší, "nezkaženou" verzí... 75% (29.12.2013)

║Rozpočet $65miliónov║Tržby USA $69,691,949║Tržby Celosvetovo $110,317,580║ Jon Turteltaub a jeho povrchná réžia kazia ako tak podarený námet, ten nám chce povedať aké zlo na seba šijeme keď na silu v sebe potláčame svoju detskú minulosť. A toho nešťastníka čo by rád zabudol to čo mal ako malí spratok najradšej hrá Bruce Willis a ten je v úlohe zatrpklého zbohatlíka podarený ale okolie a ostatné postavy navôkol mu nedovolia viac vyniknúť vrátane jeho malého 8-ročného ja. /65%/ (09.12.2007)