Ghost in the Shell 2: Innocence

Pokračování velmi nadějného anime. Moje očekávání bylo po prvním díle přirozeně velmi vysoké. Byl jsem zvědav jak si tvůrci dokáží poradit s laťkou, kterou prvním dílem nasadili hodně vysoko. Po vzhlédnutím, můžu směle tvrdit, že se jim podařilo důstojně navázat na první díl a co se týče vizuální stránky jej bezesporu překonat, hudebně bych to viděl tak na remízu mezi oběma díly, ale pro mě zásadní faktor, zápletka a samotný děj, vyznívá lépe pro první díl. V Innocenci se divák dočká také zajímavého děje, ale mě si prostě nezískal. Možná až se na to podívám zase jednou znovu, tak změním názor (25.06.2007)

Původní Ghost in the Shell sice v kinech finančně propadl, ihned si ovšem našel bohatou fanouškovskou základnu na DVD a okamžitě se stal kultovní záležitostí. Režisér Mamoru Ošii chtěl realizovat pokračování, měl ovšem v plánu, že druhý film bude mít jiný tón a atmosféru než první film. Kvůli inspiraci Ošii procestoval svět a definitivně Ghost in the Shell 2: Innocence spatřilo světlo světa v roce 2004. A vznikl film, který jde společně s trilogií Matrix považovat za vrchol cyberpunkového žánru.   Pokud šlo u prvního Ghost in the Shell mnoho věcí, chválit, tady jde ty věci chválit ještě o poznání více. Už tak dokonalý vizuál je u druhého filmu ještě o poznání nádhernější, samotný děj je poté také o poznání silnější, což ve srovnání s předchozím dílem už něco znamená. I druhý film má velmi složitý děj, spousty filozofických myšlenek a atmosféra je v součtu ještě o poznání temnější a depresivnější. Přitom všem jde přitom skutečně poznat, že Ošii nechce točit vykrádačku prvního filmu a skutečně se snaží přijít s něčím novým.   Ghost in the Shell 2: Innocence stojí na vlastních nohách. I zde se pracuje s myšlenkou, zda stroj může mít duši, na rozdíl od prvního Ghost in the Shell navíc dvojka skutečně skvěle funguje po celou dobu a druhá polovina rozhodně není vystřízlivěním. Film trvá lehce přes hodinu a půl, opět je tam toho strašně moc a opět to nepůsobí dojmem přesycenosti. Jde o fantastickou detektivku, zároveň o skutečně depresivní záležitost, kterou vévodí naprosto nádherný vizuál.   Myšlenkami a sílou vyprávění je dvojka skutečně silnější než její předchůdce. V Ghost in the Shell 2: Innocence navíc funguje i vývoj postav, především hlavního hrdiny Batoua. V tom filmu naprosto funguje forma i obsah, za pochodu film servíruje další důkazy své naprosté dokonalosti. A především se vrátil skladatel Kendži Kawai, který přišel s ještě lepším soundtrackem.   Opět platí, že i pokračování Ghost in the Shell je plné filozofování a opět možná není snadné vše pochopit, to vše ovšem jen prokazuje sofistikovanost celého filmu. Jde o mistrovské dílo, které skutečně funguje i v těch nejmenších detailech a jen zamrzí, že po vzoru druhého filmu film v kinech finančně propadl. Je to škoda, protože takto skvělé filmy (s nejlepším animovaným psem všech dob) jen tak nevznikají.   Jde o tak fantastický film, že se jako první animovaný film v historii ucházel na Filmovém festivalu v Cannes o Zlatou palmu (dodnes ho v tomto ohledu dohnala pouze Persepolis). Ghost in the Shell 2: Innocence je vrcholem cyberpunku i anime a zároveň jeden z nejlepších animovaných filmů všech dob. Naprosto úžasná záležitost, kterou v její vlastní kategorii může trumfnout máloco...... (02.09.2021)

Jednička sa mi páčila trochu viac (jednotkou myslím verziu 2.0). Neviem rozdiel nebol veľký, tak 5%. Ale asi chýbala postva Motoko, ktorá síce vo filme pôsobila ale dá sa polemizovať či to bola skutočne ona. Alebo proste dvojka neponúkla ten prvotný pocit ako keď niečo vidíme prvý krát. Jaždopádne kto má rad filozoficko-akčné japonské animé bude sa mu to páčiť na 100%. U mňa tak 80% (16.11.2009)

Brr... "Dvojka" známého kyberpunkového anime není vlastně ničím jiným, než jen nekonečnou přehlídkou brilantních citátů, a polemikou nad otázkou života a smrti - případně do jaké míry je člověk schopen kontrolovat sám sebe a potýkat se s tenkou hranicí mezi sny a realitou. Všichni lidé jsou jen loutkami a loutky by nikdy nechtěly být lidmi. Před shlédnutím doporučuji posilnění nejméně třemi silnými kafi a k televizi přichystat velkou mísu růžovoučkých marshmallowů; něco tak syrově depresivního jsem neviděl pěkně dlouho. Tohle je snímek pro extrémní filosofy a Mamoru Oshii samotný musí být způlky kyborg, jestliže se mu podařilo nejen napsat, ale i animovanými okénky vytvořit něco tak odzbrojujícího. Člověk po shlédnutí jen strnule sedí jako čerstvě vytesaná socha, a snaží se zběsile přehrávat všechny cool pravdy, které se během 99 minut objevily. Přidat více originální hudby a jednu akční scénu, a bylo by to maximum. (19.06.2010)

Oproti jednotke sa zlepšila jedine vizuálna stránka - okrem počítačovej animácie, ktorej použitie v anime nechápem - zvyšok sa zmenil skôr k horšiemu. Filozofuje sa tu (tentokrát príliš) veľa, deje sa toho málo a momentálne som rád, že film mal len 100 minút, keby bol býval dlhší, pravdepodobne by som momentálne už spinkal. Som dosť sklamaný, po výbornej jednotke som sa totiž na pokračovanie veľmi tešil a nakoniec som sa dočkal prevažne len nudy. Slabšie tri hviezdičky, aj tie predovšetkým vďaka vizuálu. (22.03.2008)