Ghost in the Shell 2: Innocence

Zajímavý, nicméně trosku zbytečný a natahovaný počin. Téma prvního dílu zůstává, audiovizuální stránka je vymazlenější, ale ve své podstatě to bez prvního dílu nedává valného smyslu a to ani přes jakousi snahu scénáristů onen starý příběh vysvětlit. Prostá pěti minutová rekapitulace by toho řekla více, než tisíc mlhavých náznaků rozesetých po celém filmu. U GITS 2 je problém v tom, že se bez pardónu nimrá v tom, co už bylo, a ve výsledku z toho jde docela dobře hlava kolem. Ne, není to nepochopitelné, ale je to, jakoby Rowlingová napsala nového Pottera, posadila všechna přeživší postavy do nazdobeného salónku a nechala je kafrat o tom, jak se měly a jak vzpomínají na svá minulá dobrodužství. Zkrátka načančaná zbytečnost. (23.03.2011)

Audiovizuální žrádlo při jehož sledování mám pocit, že i přes ten nános citací a dialogů o smyslu života vaří druhý Ghost in the Shell tak trochu z vody. Ještě že základní koření v podání trojice Batou - Togusa - Motoko zůstalo. Pokračování ála Matrix Reloaded se přesto tentokrát bohužel nekoná. Obrazově je to ale nehorázný hukot. (08.12.2009)

Oproti prvnímu dílu je to o poznání akčnější a příběh už není tak přímočarý. Kouzla první GitS to u mě nedosahuje, ale hudba je pořád "kawaiovsky" mistrná a filozofující dialogy o životě, byť je nikterak nemusím, mi tady ani moc nevadily. Úplný top japonské kreslené tvorby to za mě rozhodně není, ale klady filmu mě nutí překlopit ze čtyř na pět. (19.11.2016)

Vizuálně ještě dokonalejší, dějově ještě propletenější, hudebně stále na té správně vlně. Atmosféra je naprosto zdrcujícím způsobem pohlcující, od prvního dílu ještě trochu potemněla, je to Gibsonovsko-Dickovský svět jako když ho vyšije. Bohužel Motoko nemá svoje původní tělo a to nové působí dost znepokojivě... to je ale jenom drobná, droboučká piha na kráse. GITS2 je skutečné veledílo. Poslední záběr je opět zdrcující a hudba překrásně atmosférická po celý film. 100%, once and for all. (23.04.2006)

Dva kyborgové ze sekce devět si začnou hrát na kolegy z americké jednotky Blade Runnerů, nahánět androidy a utápět se v odkazu minulosti (rozuměj v odkazu prvního dílu), kdy se snaží skloubit de facto béčkový příběh (kde je samo vyšetřování nechutně zjednodušené ve stylu nejdřív palba, potom hovor) s nadměrnou porcí citátů a "chytrých" myšlenek, přitom základní myšlenka je vlastně skoro stejná, jako u prvního dílu a zpracování ani atmosféra jejich kvalit nedosahují. Pořád je to ale hodně povedená záležitost, dokonce ani cgi hrátky v animaci mi nijak nevadili a při některých přeletech kamery to nevypadalo špatně, ale děj, hudba i všechno ostatní je jednoduše stupeň horší, než by bylo potřeba, což platí i pro celek a nespasí to ani smutné oči přítomné fenky (to prosím není žádný divnojinotaj, prostě myslím normální samici od psa), teskně hledící do divákových očí. (06.03.2014)