Ghost in the Shell 2: Innocence

Nedávno jsem si postesknul, na to, že už se nevyrábějí pořádné sci-fi. Dnes už je vše jen o efektech, a dobrého příběhu by se člověk dohledal. Jedním z kultovních sci-fi je Blade Runner. Innocence je plnohodnotná alternativa. Film je postaven na zajímavém příběhu, nepostrádajícím, někdy až přílišnou hloubku. Atmosféra filmu je podobná jako v Blade Runnerovi. A samozřejmě nechybí nádherné akční scény, které by mohli závidět i bratři Wachovští. A to vše je brilantně nápaditě nakreslené a animované. Ze zpracování se mi fakticky tajil dech. A tak nemohu jinak, než dát plný počet. (22.03.2005)

Navazuje na první film a navazuje výtečně. "Stará" grafika se inovátorsky snoubí s nejmodernější do detailu propracovanou grafikou digitální. Co mě na GITS 2 rozčilovalo, byly dialogy...prostě mi přišly nudný a často zbytečný a vůbec mi nepomáhaly osvětlit, už tak složitý, děj. Ale konec byl perfektní a nečekaný...HUDBA: Kenji Kawai - opět to nejlepší, co může film nabídnout. Je japonštější, ale zároveň akčnější a "líbivější" než v prvním filmu. Každopádně - stojí za to vidět... (28.12.2007)

Neuvěřitelná vizuální žranice, překrásné umělecké obrazy, náročná zápletka, fantastické nápady, nádherná hudba, velkolepé podání, poezie, filozofie, hloubka - je mi líto, ale lépe než takto jeddnoslovnými nadšenými výkřiky neumím tuhle věc popsat. Film, vedle něhož snad i Blade Runner vypadá poněkud nedospěle, je zážitkem natolik odlišným od všech těch nablblých, dětinských amerických scifáren, které se na nás zpoza oceánu řinou, že člověk nemá žádné měřítko, žádné srovnání. Pro fanouška anime a mangy to snad není tak převratná zkušenost, ale mně to přišlo jako návštěva jiné dimenze, výlet do jiného světa. Už první Ghost in the Shell byl pro mě fantastickým zážitkem, ale dvojka je ještě daleko krásnější, poutavější a hlavně postrádá největší nedostatek jedničky, tedy přílišnou krátkost. Není pochyb o tom, že kdo touží po umělecké, dospělé a náročné sci-fi, nemá dnes jinou možnost, než se poohlédnout po animovaných výtvorech geniálních japonských filmařů. Ghost in the Shell - Innocence je kybernetická báseň v obrazech, ryzí kinematografický skvost. (21.12.2005)

Vizuální stránka je na Oscara - o tom se nedá vůbec pochybovat. Dokonalé snoubení barev, stylu a dokonce i 3D. Scény vyráží dech a jsou velmi dobře zapamatovatelné. Extrémně si tu vyhráli s iluzí stínů a světla. Promyšlená technologie v příběhu navozuje tu správnou atmosféru kyberpunku. Rozhovory přetékají citáty a jsou plné narážek. Téma je nadčasové a nutí diváka zamyslet se nad tím, proč vlastně lidé chtějí stále polidšťovat roboty. Proč musí vypadat jako člověk? Co je k tomu vede? A právě ty citáty se to snaží vysvětlit. Příběhově je tento film slabší a nevyzařuje takovou posvátnou auru, jako měl první díl. Zde to ale vyvažují ty úžasně barevné scény. Když jsem film viděl, nemohl jsem uvěřit, že je z roku 2004. Proč už se takové nádherné animáky dnes nedělají a kreslí se pouze jednoduché (asi to dá moc práce a nevyplatí se to)? (10.10.2013)

Jde vidět, že pan Oshi si zamanul 3D animaci, které téměř převládla nad tou klasickou, což já neberu jako negativum. Je to spoustu pěkných obrázků, ale žádná akce a hlavně přehršel keců, keců a keců, které mě absolutně míjely a já jsem chvílema vůbec nevěděl o čem je řeč a dost se nudil. První díl u mě jasně vede, jak po příběhové, tak po akční stránce. Za obrázky se u takovýchto filmů 5* nedává. (12.04.2010)