Ghost in the Shell 2: Innocence

Tak jsem konečně viděl i dvojku. A popravdě mi přijde víc filozofická, než o dost slavnější jednička, která mi nikdy moc hluboká nepřišla, i když se to o ní všude říká. Dvojka s přesahem z jedničky zachází skutečně dál a nejednou zde zazní zajímavé myšlenky, to ano, jenže to má jeden obrovský problém a ten tkví v tom, že spousta zajímavých vět jsou doslovné citace od různých filozofů a ve filmu se objevují víceméně nahodile a většinou jsou násilně vtlačené do příběhu, aby to mělo aspoň lehké opodstatnění pro jejich použití. A že se tu citátů používá opravdu hodně, až už je tu trochu "přecitováno". Otázka ale zní - to, co je na tomhle filmu "geniální", je opravdu díky filmu nebo jen díky jednotlivým citátům? Myslím si, že správně je bohužel druhá možnost. Film má sice úžasnou atmosférou a zajímavě propojenou 2D a 3D animaci (byť ta 3D mě místy štvala a moc se mi tam nehodila, ale je to díky ní víc halucinogenní a k příběhu se ho to skvěle hodí), nenudil jsem se u něj ani na moment, ale sám o sobě není tak hluboký jak chce být a musí si lacině vypomáhat, aby tak působil. Kdyby všechny ty citace Ošii zapracoval do děje a třeba v upravené formě se stejným vyzněním je sem tam postavy prohodily, pak by mi to přišlo geniální. Takhle z toho nemůžu být nadšený, protože mi tenhle fakt vadí, psychologie postav je zde slabá a upřímně bych ubral i na akčních scénách, které se do té atmosféry ne vždy hodí. Pro čtvrtou hvězdu (aspoň zatím) nevidím důvod, ale kdybych měl vybírat mezi jedničkou a dvojkou, vybral bych překvapivě dvojku... Lepší 3* (06.05.2023)

Pokračovanie sci-fi kultu, ktoré nadväzuje na prvý diel asi trochu iným spôsobom, ako by divák očakával. Ja osobne som myslel, že sa dočkám rozvíjania zápletky z konca prvej časti. Čaká nás zápletka riešiaca vraždy robotických paneniek a pátranie po ich pôvode. Cestou nás čaká množstvo filozofovania a pseudofilozofovania rôznej úrovne, väčšinou je ale nad čím rozmýšlať. Príbeh napriek zložitosti nakoniec dostane svoju jasnú podobu a zmysel. Ak Matrix vzdával hold pôvodnej časti, tak Innocence používa zámerne niektoré prvky z jeho pokračovaní. Postmodernistický kruh sa uzavrel. (12.07.2012)

Klasický prípad toho, čo sa stane, keď umenie príliš tlačí na pílu. Obrovský obrazový potenciál stráca na sile, pretože nie je naviazaný na koherentné rozprávanie, ktoré je i tak z polovice tvorené z citátov, v ktorých sa divák stratí. GITS pracoval len s jedným motívom z Prvého listu Korinťanom a výsledok bol na rozdiel od tohto veľmi intenzívny... (27.04.2014)

Kdyby loutka měla hlas, křičela by 'Já nechci být člověkem!' Dějově přímočařejší a méně zadumané, než původní Kôkaku kidôtai, ostatně hlavním hrdinou je tentokrát Batou, a to je poněkud zemitější osoba, než éterická Motoko. Těžiště sdělnosti se z dialogů překulilo do nádherného výtvarného vizuálu, což vítám, neboť přehnané mudrování moc v lásce nemám, zatímco na pěkné obrázky se dívám rád. Jen rozuzlení nemuselo být až tak jednoduché a prozaické.... Mamoru Oshî chtěl asi nějak vyvážit metafyzičnost toho "nanebevzetí", jenž si major Motoko odbyla ve finále předchozího dílu. (02.08.2008)

Nedávno jsem si postesknul, na to, že už se nevyrábějí pořádné sci-fi. Dnes už je vše jen o efektech, a dobrého příběhu by se člověk dohledal. Jedním z kultovních sci-fi je Blade Runner. Innocence je plnohodnotná alternativa. Film je postaven na zajímavém příběhu, nepostrádajícím, někdy až přílišnou hloubku. Atmosféra filmu je podobná jako v Blade Runnerovi. A samozřejmě nechybí nádherné akční scény, které by mohli závidět i bratři Wachovští. A to vše je brilantně nápaditě nakreslené a animované. Ze zpracování se mi fakticky tajil dech. A tak nemohu jinak, než dát plný počet. (22.03.2005)