Poslední poprava

Škoda, že do toho nebolo vložených viac emócií. Film je chladný, čím chce pripodobniť socialistickú dobu a to sa mu darí dobre, ale na druhej strane mohol v druhej polovici trochu pritlačiť na pílu, aby nám prišlo toho človeka viac ľúto. Dobrá téma, ktorá obsahovala aj zbytočné scénky, napríklad sa nám Franz za polhodinu neviem či nie štyrikrát vyspal so svojou ženou, to neviem k čomu malo viesť, alebo šlo len o zakomponovanie povinnej nahej zložky. (18.09.2022)

Na to, že som v prvých 30. sekundách filmu videla riť a vtáka, to bol celkom dobrý film. Zistila som, že nacisti sa radi rýpali ľuďom v ústach  - aby lovili zlaté zuby, a komunisti sa radi rýpali v ritiach, aby lovili protištátne dokumenty, alebo skrátka iba sračky. Veľmi dobre zahrané, aj keď nemám rada takých naivných mumákov, ktorí sa zrútia ako domček z kariet. Na to, že bol vedec, mohol byť múdrejší a hneď zdrhnúť. (20.04.2022)

Film je inspirovaný osudy důstojníka STASI Wernera Teskeho (tady vystupuje pod jménem Franz Walter),  který byl posledním popraveným člověkem v NDR. Primárně je to příběh člověka, který je povoláním vědec, ale souběhem událostí je naverbován do tajné služby. Po prvotních úspěších postupně zjišťuje, že na tuhle práci nemá buňky a to ho postupně dovede až k tragickému konci. Pokud bych měl něco vyzdvihnout, tak výkon Larse Eidingera, který zahrál bravurně. Bezvýhradně jsem mu žral všechny polohy od sebevědomého chlapíka na začátku kariéry přes poměrně tvrdého agenta až po rozklepanou trosku. I samotný případ uprchlého východoněmeckého fotbalisty, ve kterém se hlavní hrdina angažoval, byl dostatečně atraktivní, byť je zpracován s jistými rezervami. Co mi ale chybělo byla totalitní atmosféra a všudypřítomná tíseň a i samotná STASI z toho vychází ne snad čistá, ale přinejmenším jen trochu ušpiněná. Když to srovnám s Životy těch druhých, tak je to alfa a omega. Ani samotný závěr ve mě nevyvolal tolik mocí, jako jiné podobně laděné záležitosti. Celkově to není špatné, ale jisté hořkosti ze zpracování se tu neubráním. 65% (17.04.2022)

Natočené to působí hodně všedně, ale ve skutečnosti se tu odvíjí dvouhodinový psychologický rozklad inteligentního člověka - doktora - kterého zažene do krajnosti režim. Po psychologické stránce hodně brutální a nekompromisní. Ta doba musela být odporná a nechápu nikoho, kdo na ni může vzpomínat jen v dobrém. Dnešní mladí by se podle mě rozbrečeli hned po prvním nátlaku shora. A pokud by se nerozbrečeli, tak by mluvili a mluvili a mysleli si, že na to mají právo. Ach, ti malověrní. (19.11.2023)

Film, kterému toho mnoho chybí a leccos naopak přebývá. Není důvod, aby se tu objevoval Lars nahý. K několika zcela otevřeným souložím důvod taky sotva najít. A důvod není ani k setrvalému pláči dospělého muže. Pláče měsíce, podporován začasto alkoholem… Navzdory slzám filmu ovšem chybí emoce. Chybí i směřování, životnost a náboj. Chybí i objasnění příčin, proč je hotový vysokoškolák vyrůstající odmalička v prostředí NDR na počátku své „zpravodajské“ dráhy tak podivuhodně naivní. Vše plyne v jakémsi úhledném středu vodováhy, jako by měla loď za úkol dopravit diváka z břehu na břeh, aniž by se rozhoupala tak, že by ho ošplouchla jen malá vlnka. Příběh Wernera Teskeho, jímž se film údajně inspiroval, je z úplně jiné planety. Byl to kapitán Stasi, přesvědčený komunista / převlékač kabátů, který po osmi letech práce pro Stasi ukradl zpravodajské dokumenty, aby je vytěžil za hranicemi, kam s nimi hodlal zmizet za lepším. Těžko říct, proč byl ve filmu připomínán naivním slabochem bez výrazu, kterému jakoby neustále někde lítaly včely a který se vlastně ničím neprovinil… (22.11.2023)