Pražské noci

Povídka Chlebové střevíčky patří k tomu nejlepšímu z žánru hororu v dějinách českého filmu. Nádherné kostýmy, lehounká erotika, "gotické" rokokové prostředí, mysteriózní i surrealistické prvky, výborné dialogy, zvuková a hudební kulisa, herci (Somr jako čert, polská herečka Tuszynska jako hraběnka) a koneckonců i pevný morální princip příběhu, založený na staré pražské pověsti. Excelentní, nedoceněné dílko Evalda Schorma! Tato povídka jednoznačně za pět, Golem za tři (Klusák by tedy Žida nezapřel), Travička za čtyři (Milena Dvorská se tu vyrovná svým šarmem předním světovým herečkám), ale ty kdyby nevznikly, nic by se nestalo. Zato bez "Chlebových střevíčků" by byla česká (československá) kinematografie ochuzena o jedno z nejlepších děl... (08.04.2013)

Rozeberu to postupně. HODNOCENÍ JEDNOTLIVÝCH POVÍDEK: Poslední golem - Asi nejlepší povídka ze všech, atmosférická, podmanivá, tajemná, skvěle vedená... No prostě přesně taková, jak bych si představoval. A navíc ten nápad udělat horor o golemovi, to se skutečně vidí málokdy. Plus taky musím pochválit skvělou hudbu. K dokonalosti mi něco chybělo, ale jinak za mě velká spokojenost (4,5*), Chlebové střevíčky - Opět atmosférické, podmanivé, tajemné, skvěle vedené a s úžasnou hudbou, jenže tady jsem měl bůhvíproč pocit, že to celé trvá déle, než by mělo. Možná to je jen můj osobní pocit, nevím, každopádně kvůli tomu je pro mě tahle povídka až na druhé místě této antologie - nicméně je pořád dost dobrá, na československé poměry navíc perfektní. Navíc ty pavučiny jsou jak z Valerie a týdne divů. (4*) Otrávená travička - Ze všech povídek ta nejslabší a pro mě i nejotravnější. Po filmařské stránce je sice opět perfektní, ale nezaujal mě příběh a to, že je to celé zpívané, mi zážitek z ní otrávilo ještě víc - navíc když ty písničky nebyly bůhvíjak zajímavé. (2,5*) Fabricius a Zuzana - Mezipovídka, která celkem dobře plní svůj účel mezipovídky, ale nic víc nenabídne. A ve finále jsem měl pocit, že celá skončila až moc rychle. Navíc taky nechápu to úvodní mluvení v lámané angličtině (ale asi to zní pořád líp, než kdybych měl anglicky mluvit já) a ten naprosto nahodilý přechod do češtiny. A ještě jsem nepochopil, proč po těch příbězích Kopecký vždycky usne, ale asi to mělo být vtipné... (3*) CELKOVÉ HODNOCENÍ: Dost zajímavý a dost slušně natočený povídkový horor, z nichž skoro každý je - v rámci Česko/Slovenských hororů - na dost vysoké úrovni. Líbilo se mi to, ale na víc jak 4* to fakt není. Ony to ty dvě slabší povídky celkem kazí a z těch dvou povedených není ani jedna tak silná, abych jí samotné dal plný počet. Ale rád jsem na to narazil a rád jsem to i viděl, je to pro mě takový nedoceněný a lehce zapomenutý československý hororový klenot. (23.01.2021)

Tento zapadlý hororový film patří k vrcholům československého hororu! Tři, vlastně čtyři povídky (každá natočená jiným režisérem), které vypráví překrásná Milena Dvorská (v žádném jiném filmu jsem ji neviděl tak nádhernou, navíc nahoře odhalenou) Miloši Kopeckému, mají své neopakovatelné kouzlo! Navíc, když k povídce Poslední Golem vytvořil rouhačsky pekelnou chorálovou hudbu mistr Zdeněk Liška, k druhé povídce Chlebové střevíčky složil hudbu Jan Klusák (který si zahrál i v první povídce) a k poslednímu morbidnímu příběhu Otrávená travička opět exceluje Zdeněk Liška. A ta konečná pointa na závěr, který všechny povídky drží pohromadě nemá chybu! Tady exceluje Jirka Hrzán! Paráda!!! (10.11.2013)

Skladatel Jak Klusák (autor hudby k povídce Chlebové střevíčky - v novoklasickém duchu, z mého pohledu vyhraněnější než typický Liškův rukopis ve zbývajícm materiálu) coby konkurenční rabín vůči Löwovi Josefa Bláhy v patřičně temné kabalistické Brdečkově povídce byl silně autentický (v rozhodně nejlepším zpracování rudolfinského námětu). Druhé dvě historizující povídky byly více rokokově galatně vtipkující, vůbec ne špatně. Rámcováno současným příběhem Zuzana a Fabricius film dostává silný surrealistický náboj. (16.03.2011)

"Přesně to v Praze hledám, trochu nebezpečí..." Nová, a nepochybně alternativní vlna 60tých let, je základem celého tohoto nádherného, temného vyprávění. William Fabricius a jeho osudová cesta do Prahy, spojená s historickou prohlídkou, která se jen tak někomu nepoštěstí. Nádherné ženy československé kinematografie, společně s částečnou hereckou elitou, nám tu sehrávají tajemné pověsti, které lze cítit na vlastní kůži, procházíš-li i dnes zákoutími Starého města pražského. Malý dodatek k legendě o Rabi Löwovi, který nesnesl konkurenci, nestoudná a trestuhodná rozmařilost, až rozmazlenost hraběcí slečinky, která se neštítí těch nejhorších zločinů a párek zamilovaných travičů, kteří ovšem, oslepeni svou láskou, zapomněli na žárlivého sluhu. Zdeněk Liška svou hudbou vynáší povídky, kterých se zúčastnil, opět do nebes, a nezaostává ani Jan Klusák. Trojice režisérů také nezklamala a máme zde unikátní a naprosto jedinečný film, na který je slastné se dívat a užívat si jeho atmosféru. (15.02.2013)