Žít po svém

Příliš patetické a místy přehrávané černobílé scény. Když už vystoupí duch filmu na povrch (děda vysvětluje vnučce, že neodbrzdila auto vlastní vinou), tak zase nastoupí přízemní likvidační scéna padoucha (chudák Damian Lewis:-). Ani ten medvěd mi v příběhu neseděl. Motiv dědy a vnoučete mnohonásobně líp vystihují filmy s Tomášem Holým. (20.05.2012)

70% Je to zajímavé, ale protože jsem minul úvodní titulky a ani se nepodíval do programu, vůbec jsem netušil, že tu hraje Redford, kteréžto jméno pro mně není zárukou vůbec ničeho (Freemana a JeyLo jsem pochopitelně poznal okamžitě - ovšem hvězdou tu pro mně zůstává Bart, můj oblíbenec z Medvědů:). Přestože tento film nepřináší snad vůbec nic nového, dívalo se na něj docela dobře. (Ve skutečnosti jde o Bartova stejnojmenného nástupce, ale to nevadí - mám rád medvědy:-) (16.08.2008)

Několik sociálních témat (generační vztahy, týrání, vyrovnání se se smrtí člena rodiny) se zde mýchá se zobrazením prostého života na venkově v náručí drsné a krásné přírody centrálního Wyomingu. Jakkoli by se mohl tento výtvor zdát typicky nudným snímkem, plný křečovitě líbivých záběrů a rádoby romantických gest a řečí (Pravidla moštárny), není tomu tak. Žit po svém je překvapivě úderná a nebývale vtipná jednohubka, která je herecky nesmírně silná a dialogově vypilovaná. Sice to není ani v nejmenším něco, co bychom ještě neviděli, ale sleduje se to více než příjemně. Přítomnost reality všude kolem hlavních hrdinů je více než příjemný aspekt a Jennifer Lopez předvádí nejlepší herecký výkon její kariéry a to už něco znamená. (18.07.2007)

Každý si chce žít po svém, ale proč nám to tvůrci, v čele se švédským klenotem Lassem Hallströmem, cpou v tak nezáživném a mnohokrát viděném balení? Nebýt příjemné kamery Olivera Stapletona (režisérův dvorní kameraman – Pravidla moštárny, Ostrovní zprávy apod.) a nadstandardních výkonů dvou hereckých legend, šlo by o další nevzrušivou verzi jedné zatoulané snachy a jednoho rodinného odpuštění, které by více slušela televizní obrazovka v nějakých dopoledních hodinách. Hallström, jehož vrcholem byl zřejmě tragikomický snímek Co žere Gilberta Grapea, pro nás totiž nachystal dalšího ztracence, samotářského a na celý svět zahořklého farmáře Einara, kterého život postavil do hluboké defenzivy, vzal mu jediného syna, což on sám přičítá za vinu právě snaše Jean, která se po letech objevila s nikdy neviděnou vnučkou u jeho dveří. Spory se zahojí, rodinné hodnoty dokonale vyplují napovrch. A pohádky je konec!! Je to sázka na jistotu s několika pevnými charaktery (podivně napsaná postava Jennifer Lopez do nich ale zdaleka nepatří), nevyrovnaným scénářem, bez žádných překvapení nebo trumfů v rukávu.. 60%. (20.08.2008)

Opravdový příběh, který už jsem dávno potřeboval s občas gestama humorného starého kovboje, kterému ale síla stářím naopak přibývá. Příběh o medvědovi a o kovbojovi, kterým jím byl napaden, příběh o odpuštění, o pocitu viny a o vyčítání. Příběh o agresivním partnerovi a útěku od něj. Příběh o seznámení a o poznání člověka, o který vám byl zatajován. To je opravdový příběh, který už jsem dávno potřeboval s občas gestama humorného starého kovboje, kterému ale síla stářím naopak přibývá. (06.11.2006)