Režie:
Jean-Pierre JeunetKamera:
Bruno DelbonnelHudba:
Angelo BadalamentiHrají:
Audrey Tautou, Gaspard Ulliel, Dominique Pinon, Chantal Neuwirth, André Dussollier, Ticky Holgado, Marion Cotillard, Dominique Bettenfeld, Jodie Foster (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Píše se rok 1919. Mathildě je devatenáct let. Před dvěma lety odešel její snoubenec Manech na frontu v Somme a jako mnoho jiných byl zabit "na poli cti". Alespoň tak to stojí v oficiálním oznámení. Ale Mathilda odmítá uvěřit. Je si jistá, že kdyby Manech zemřel, ona by to cítila. Vedena svou intuicí se drží poslední jiskřičky naděje, která ji spojuje s jejím milencem. Marné jsou pokusy bývalého seržanta přesvědčit ji, že Manech zemřel v zákopech na "území nikoho" společně s dalšími čtyřmi muži. Mathildina cesta je plná úskalí a překážek, ale ona se jich neleká. Všechno je možné pro toho, kdo má odvahu postavit se osudu. (Magic Box)
(více)Videa (1)
Recenze (318)
Byla to příliš dlouhá doba, příliš dlouhé čekání, které se mi vyplatilo. Nevěřil jsem a byl jsem potrestán. J-P Jeunet mi dokázal, že umí. Amélie z Mortmartru je možná úžasný film, ale pro mě jen neskutečně těží ze scénáře a režijního umění Jeuneta. Za to Příliš dlouhé zásnuby jsou film bez viditelné chybičky. Vypravěčský styl je prostě úchvatný a celý film má kouzlo. Krásné kouzlo, které umí uchvátit. Audrey Tatou, která celý film kulhá je příjemná stejně jako její hledaný milenec Gaspard Ulliel. Malá rolička Jodie Foster je spíše takový malý tahák pro amerického diváka. Dlouho mi chyběl podobný film a jen jsem doufal, že někdo natočí přesně takový magický příběh o lásce a hledání. Vizuálně film patří do extra třídy, do které nakouklo jen pár režisérů. Jean-Piere ... děkuji. ()
Vláčný scénář, který se snaží tvářit až příliš rafinovaně, promyšleně. Ve výsledném dojmu nemůže nikomu ujít, že příběh slouží jen jako opora pro Jeunetovi vizuální orgie. Přesto však Příliš dlouhé zásnuby jako celek nedokážou zaujmout právě ničím jiným než obrazem. Příběh není zajímavý a hraničí někde mezi klasickou detektivkou a naivní pohádkou a samoúčelnost některých scén, jenž režisér využivá jen a pouze k ukázaní dalšího obrazového kouzla, působí spíše hloupě. Příliš dlouhé zásnuby jsou velmi povrchním filmem pro všechny ty rádoby umělce, kteří hledají na bílém plátně filozofický podtext. Jedním z mála kladů jsou samotné zákopy, které dokážou strhnout jak mírou své autentičnosti, tak zároveň mírou kýčovitosti, což se - opravte mě pokud se mýlím - ještě nikomu nepovedlo. Btw ač nesouhlasím s natočením snímku Hannibal - Zrození, při pohledu na Gasparda Ulliela v Příliš dlouhých zásnubách bych o jeho obsazení v tomto filmu ani chvilku neváhal... ()
Mám rád tu zvláštní atmosféru hnilobné dekadence zákopů 1. světové války a vizuální ztvárnění J. P. Jeuneta patří mezi nejlepší... výborná práce kamery, přehledné vedení masových scén a pěkné barevné filtry. Bitevní sekvence tvoří jen výplň detektivně-milostné mozaiky, kterou táhne opět pouze roztomilá Audrey Tautou, která co neuhraje velkýma očima a úsměvem, to neuhraje vůbec. Hodně mi sedl zvolený tón, který je poměrně blízký hořko-nevážnému melodramatu z Amélie, zde ovšem s posílenými podtóny dramatu. Příliš dlouhé zásnuby nabízejí celkem zajímavý příběh, celkem snesitelné hlavní hrdiny a výborné vizuální zpracování, které jen potvrzuje vybrané schopnosti Jeunetova zraku tvůrčího. Nemohu říci, že by mě melodramatický výlet do hlubin války nějak hluboce zasáhl, ale měkce sklouzl po kůži... čili příjemně pohladil. To beru. ()
Vizuální nádhera, ale paradoxně jsou jednotlivé obrazy tak krásné, že po chvíli úplně ztratí svou funkci a začnou nudit. Tady naprosto platí úsloví, které říká, že čeho je moc, toho je příliš. Jeunet na to má, ale některé až groteskní vsuvky mi do takového filmu příliš nesedly, navíc ty přidané vraždící a detektivní linie byly hodně rušivé a bránily mi, abych film bral vážně a dokonale se do něj vžil. Další věc, co mě zklamala, byla hudba, pořádně zazněla jenom párkrát a to ještě na ne úplně vhodných místech. Ne nepodobné mistrovské kousky - Pokání a Benjamin Button, jsou z mého pohledu o parník dál. Jak z filmařského, tak emočního hlediska. ()
Neškodná a príjemná romantická vojnová dráma z obdobia 1. sv. vojny s pozitívnym vyznením a ktorú zdobí pekná kamera a môj obľúbený herec D. Pinon (aj keď ho tu bolo málo a nemal priestor naplno sa prejaviť). Páčil sa mi hlavne spôsob, akým bol celý príbeh vyskladaný a vyrozprávaný - postupné odhaľovanie toho, čo sa vlastne stalo s tými nešťastníkmi. Ten chalanisko mal ale šťastie na lásku... na dievčinku, ktorá stále dúfala... Audrey Tautou bola skvelá, skoro až hypnotická. Na druhú stranu ale poznám aj emotívne silnejšie vojnové romantické drámy. 70/100 ()
Galerie (38)
Zajímavosti (43)
- Vo filme je zobrazená stanica "Gare d'Orsay" v Paríži (dnes "Musée d'Orsay"). Vidíme a počujeme parný vlak na tejto stanici. V skutočnosti v tejto stanici nikdy neboli parné vlaky, pretože vlaky ťahali elektrické lokomotívy v tuneli z Gare d'Orsay do Gare d'Austerlitz. Jean-Pierre Jeunet sa dozvedel o tejto skutočnosti až po uvedení filmu do premiéry. (Pat.Ko)
- Hudba z traileru pochází od Jerryho Goldsmithe, který ji napsal pro film Na ostří nože (1997). (imro)
Reklama