Napoleon

Šel jsem na Napoleona a dostal naservírovanou Josefínu. Trošku sice přeháním, ale tak nějak jsem se skoro po dobu téměř tří hodin cítil. Nemůžu říct, že jsem se vyloženě nudil. Bylo tam pár zajímavých scén, nějaké bitvy a politické šarvátky, ale trošku jsem se ztrácel v ději, jelikož to úplně vše logicky nenavazovalo a chyběl pro mě mnohdy důležitý kontext. Např. změna postoje Alexandra Velikého, nová manželka a vytoužený syn a jejich budoucnost. Abych to uzavřel, tak jsem na to šel i kvůli Scottovi a čekal jsem velkofilm ve stylu "Gladiátora" a jako třešničku Joaquina Phoenixe v hlavní roli. Bohužel asi bych to přirovnal k režisérovu průměrnému Robinu Hoodovi a je vidět, že i mistr tesař se někdy utne.  P.S. ty scénky pohlavních aktů Napoleona a Josefíny (narážím na provedení), bych čekal spíše v komedii od Guye Ritchieho, zde se to spíše nehodilo, než hodilo. (23.11.2023)

Už to úplně není ono jako u 1492 či Gladiátora. Chladnou modrou má blízko k Poslednímu souboji a stejně jako u něj je znát často použitý digitál místo těch kup lidí, věcí .. Příliš zkratkovité a vlastně se hodně těším na directors cut, kde snad víc prostoru dostane zajímavý vztah Josefíny s Napoleonovou matkou a třeba se víc rozvede tažení do Ruska a snad i to , co bylo po Waterloo a častěji uvidím skvělého Wellingtona .. no takhle si sním ... Snad delší verze pomůže filmu podobně jako se tak stalo u Království nebeského a Robina Hooda. (23.11.2023)

Upřímně jsem čekal, že se verze pro kina bude hroutit o poznání více. Ani v nejmenším však nepopírám, že se Napoleon utápí v šílené zkratkovitosti, která je způsobená snahou narvat do těch 158 minut úplně všechno. Na kompletní sestřih se po téhle ochutnávce těším moc, ale nemůžu se zbavit pocitu, že kdyby tady přidali třeba tu půl hodinu navíc, nevadilo by to nikomu. Rozhodně by to dávalo mnohem větší smysl než Scorseseho Zabijáci, kteří byli naopak dlouzí úplně zbytečně... (23.11.2023)

Asi bych si dal hned tu režisérskou verzi. Ridley Scott pořád nezapře své nepopiratelné řemeslo a servíruje opravdu velkolepou historickou podívanou, co si žádá velké plátno a člověku je při sledování líto, že podobné žánrové opulentní fláky se do kin nehrnou častěji. Režijní veterán dodává výtečnou dobovou atmosféru se špičkovou výpravou, nádhernými záběry a dle očekávání strhujícími bitvami, jež jsou navíc hezky různorodé a každá z nich zaujme něčím jiným. Joaquin Phoenix tu podle očekávání předvádí další naprostý herecký koncert a dokáže výtečně prodat Napoleonovu nekompromisnost a touhu po moci, ale také zranitelnost a jistou tragikomičnost. A Vanessa Kirby mu zdatně sekunduje. Shrnout Napoleonův život od vzestupu až do jeho samotného konce byl ovšem na dvouapůlhodinový snímek až příliš ambiciózní a dalo by se říci, že až takřka nesplnitelný plán. Režisér jako by se první polovinu nemohl rozhodnout, zda chce natáčet více o vojevůdcově vztahu s Joséphine či jeho politických ambicích, je rozkročen někde uprostřed a ani v jedné z rovin kvůli tomu nedokáže být patřičně silný. A navíc je zde citelně znát, že se opravdu hodně střihalo, řada událostí je tu jen zkratkovitě naznačena, vedlejší postavy přijdou a zase tiše zmizí a celkově má divák pocit, že mu zde toho hodně chybí.  Ze značné části tak Napoleon působí jako rychlý přehled dějinnými událostmi Francie, širší kontext pro pochopení jednání ústřední postavy však často chybí. Až v závěrečné hodince jako by si roztříštěný styl konečně sedl a příběh začal po scenáristické i emoční stránce přeci jen daleko lépe fungovat a vyprávění okolo Napoleona i jeho velké lásky se podařilo solidně zakončit. Napoleona se ale v kinech rozhodně vyplatí vidět, dokáže vás v několika pasážích strhnout a o žádnou Ridleyho prohru se určitě nekoná. Na druhou stranu, režijní matador už natočil mnohem komplexnější a kompaktnější podívané a je cítit, že zde onen director´s cut opravdu nebude od věci. (21.11.2023)

No já asi budu mít jiný hodnocení nyní pro verzi, která je v kině a jiný pro réžisérskou, kterou snad také uvidím, protože..... Ano, film je opravdu výborná kvalitní profi práce, Z hlediska velkolepých válečných scén, považuji Ridleyho asi za nejlepšího režiséra vůbec. Bitva u Slavkova působí opravdu jako střet tří velkých armád, tedy velkolepě, choreograficky se mě líbila nejvíce u Waterloo a v opravodvosti ta v Toulonu. Problém mám však se scénářem, absolutně mě nedokáže zformovat postavy. Napoleon je prostě nějakej, chodí, koulí očima občas mávne rukou, stojí a občas něco řekne. Není tam vůbec žádný dialogově silní místo, které by mě s ním seznamilo, které by mě představilo dobu, vedlejší postavy, ta politická část mě tam hodně chybí. Hodně času věnuje film vztahu Napoleona s Josephine, ale ten jsem nepobral vůbec, jejich vztah na mě působil chladně, odtažitě, neviděl jsem tam ani lásku a city, ale ani vášeň a přitažlivost, vrcholem bylo, když Napík přišel za Josephine do pokoje začal říkat "ma-ma-ma-ma" a Josephina reagoval "tak pojď" a vyšpuli prdelku. To teda u Napoleonů v ložnici docela težká nuda. A to bylo v ostrým kontrastu s dopisy, které byly plné citu a lásky. Ano film je pro velký plátno, Ridley ho umí využít, umí točit, kamera skvělá, ale ten příběh v podobě pro kina působí až příliš zkratkovitě. (21.11.2023)