When Worlds Collide

Je tu určitě spousta pozitiv a musím obdivovat odvahu tvůrců, kteří se do takhle objemné látky pustili už na počátku padesátých let. První dvě třetiny jsem si přitom dokonce říkal, že sleduji jedno z vůbec nejlepších sci-fi své doby, kde se napětí netěží z laciných trikových atrakcí, nýbrž ze samotného námětu vyvolávajícího silné empatie. To zaměření na komplikovaný lidský faktor v bezprecedentní situaci je celkově chvályhodné a plynou z něj silné motivy, ale ty jsou v součtu v krátké stopáži rozesety po trsech a chybí jim soudržné uchopení. Tuhle látku by dnes perfektně zvládl Emmerich, který zkrátka umí postavičky na osudové šachovnici dirigovat jako málokdo - pokud by mu tedy scénáristé utnuli teatrální snahu o humor a pohlídali si fyzikální nesmysly, jakých se dopouští Matého snímek (k Zemi se blíží obří hvězda a lidé unikají v raketě na poslední chvíli, nezasaženi žárem ani gravitací - a je tam toho samozřejmě více). Není to opravdu špatné a něco to o lidech jistě vypovídá, ale i s ohledem na dobu vzniku čpí z kvapně pojaté struktury nevyužitý potenciál. A já už se po tomhle solidním předkrmu vážně těším, až Roland konečně pošle vstříc matičce Zemi její zlobivý satelit Měsíc. 65% (01.11.2020)

Film ¨Srážka Světů¨ získal v roce 1951 Oskara za speciální efekty. V tomto donkichotském melodramatu je zřetelný vliv Ženy na Měsíci (1929), apokalyptické destrukce z Konce světa (1930) a Potopy (1933). Libuje si v utopistické naději, že věda jako nová spasitelka dovede lidstvo k idealistickým světům tolik nepodobným materialismu umírající země. Jinýmy slovy, věda si přisvojuje roli Stvořitele. Raketoplán navrhl specialista na kosmické umění Chesley Bonestell s důrazem na realismus. (09.03.2014)

K filmu jsem se dostal přes jistou stránku na FB, která se zabývá těmahle sci-fi "perlama" z filmovýho pravěku. Měl jsem prostě chuť se podívat na nějakou ptákovinu, u který se zasměju. K mýmu velkýmu překvapení to zase až taková blbost nebyla. Samozřejmě, že z dnešního pohledu je to strašně naivní a některý triky a speciální efekty jsou vyloženě k smíchu, ale ve srovnání třeba s tvorbou pánů Rolanda Emmericha nebo Michaela Baye tenhle téměř 70 let starej film vychází podle mě jako vítěz. Navíc v tomto filmu nikdo naši ubohou Zemičku nezachrání, ale nastane opravdovej armagedon. Přežije to akorát asi 30 lidí, několik hospodářskejch zvířat a pes. A jsem zvědavej, jestli ten remake někdy někdo opravdu natočí. (24.03.2017)

When worlds collide je ten typ sci-fi, ktoré ma dostali tak svojou atmosférou a inakosťou, že mi bolo úplne jedno, ako v nich hapruje logika. Možno by som jeho "inakosť" prirovnal až k filmom Karla Zemana, nie ani tak spracovaním, ako bláznivým námetom. Zaujalo ma viac, ako v tej dobe obľúbené mimozemské invázie. Žeby sa tu inšpiroval aj Von Trier pre námet svojej Melancholie? (25.07.2012)

Naivní pohled na zkázu lidského pokolení, prostřednictvím neúprosně se blížících a smrtících vesmírných těles, osciluje někde mezi lacinou psychologickou analýzou z doby kamenné a velkomožnou sci-fi s rozmáchlou trikovou stránkou a ucházející výpravou. Spojení miniatur a rádoby hlubokých myšlenek nedělá dobrotu a slabí herečtí představitelé svými podprůměrnými výkony jen tupě a umělě prodlužují už tak krátkou stopáž. Celé je to naštěstí tak primitivně podané, že divákovi nezbude nic jiného než rezignovat, a užít si tento předobraz katastrofických vědeckofantastických filmů z konce devadesátých let s naprosto minimálními nároky. Sympatické triky čas stále neodvál, stejně tak jako kýčovitý a narychlo vsazený obraz ráje ze samotného závěru snímku. Taková malba s puncem kultovnosti se hned tak nevidí... (06.07.2005)