Režie:
Rudolph MatéScénář:
Sydney BoehmHudba:
Leith StevensHrají:
Richard Derr, Barbara Rush, Peter Hansen, John Hoyt, Larry Keating, Rachel Ames, James Congdon, Mary Murphy, Kasey Rogers, Stuart Whitman, John Ridgely (více)Obsahy(1)
Astronóm objaví objekt, ktorý vstúpil do nášho solárneho systému. Jeho kalkulácie ukazujú, že ide o veľkú túlavú planétu, smerujúcu priamo na Zem. Jediný problém je ukľudniť svetovú populáciu. Toto sci-fi ukazuje humanitu so všetkými kladmi i zápormi... (matriosa)
Videa (1)
Recenze (36)
Je tu určitě spousta pozitiv a musím obdivovat odvahu tvůrců, kteří se do takhle objemné látky pustili už na počátku padesátých let. První dvě třetiny jsem si přitom dokonce říkal, že sleduji jedno z vůbec nejlepších sci-fi své doby, kde se napětí netěží z laciných trikových atrakcí, nýbrž ze samotného námětu vyvolávajícího silné empatie. To zaměření na komplikovaný lidský faktor v bezprecedentní situaci je celkově chvályhodné a plynou z něj silné motivy, ale ty jsou v součtu v krátké stopáži rozesety po trsech a chybí jim soudržné uchopení. Tuhle látku by dnes perfektně zvládl Emmerich, který zkrátka umí postavičky na osudové šachovnici dirigovat jako málokdo - pokud by mu tedy scénáristé utnuli teatrální snahu o humor a pohlídali si fyzikální nesmysly, jakých se dopouští Matého snímek (k Zemi se blíží obří hvězda a lidé unikají v raketě na poslední chvíli, nezasaženi žárem ani gravitací - a je tam toho samozřejmě více). Není to opravdu špatné a něco to o lidech jistě vypovídá, ale i s ohledem na dobu vzniku čpí z kvapně pojaté struktury nevyužitý potenciál. A já už se po tomhle solidním předkrmu vážně těším, až Roland konečně pošle vstříc matičce Zemi její zlobivý satelit Měsíc. 65% ()
Film ¨Srážka Světů¨ získal v roce 1951 Oskara za speciální efekty. V tomto donkichotském melodramatu je zřetelný vliv Ženy na Měsíci (1929), apokalyptické destrukce z Konce světa (1930) a Potopy (1933). Libuje si v utopistické naději, že věda jako nová spasitelka dovede lidstvo k idealistickým světům tolik nepodobným materialismu umírající země. Jinýmy slovy, věda si přisvojuje roli Stvořitele. Raketoplán navrhl specialista na kosmické umění Chesley Bonestell s důrazem na realismus. ()
K filmu jsem se dostal přes jistou stránku na FB, která se zabývá těmahle sci-fi "perlama" z filmovýho pravěku. Měl jsem prostě chuť se podívat na nějakou ptákovinu, u který se zasměju. K mýmu velkýmu překvapení to zase až taková blbost nebyla. Samozřejmě, že z dnešního pohledu je to strašně naivní a některý triky a speciální efekty jsou vyloženě k smíchu, ale ve srovnání třeba s tvorbou pánů Rolanda Emmericha nebo Michaela Baye tenhle téměř 70 let starej film vychází podle mě jako vítěz. Navíc v tomto filmu nikdo naši ubohou Zemičku nezachrání, ale nastane opravdovej armagedon. Přežije to akorát asi 30 lidí, několik hospodářskejch zvířat a pes. A jsem zvědavej, jestli ten remake někdy někdo opravdu natočí. ()
When worlds collide je ten typ sci-fi, ktoré ma dostali tak svojou atmosférou a inakosťou, že mi bolo úplne jedno, ako v nich hapruje logika. Možno by som jeho "inakosť" prirovnal až k filmom Karla Zemana, nie ani tak spracovaním, ako bláznivým námetom. Zaujalo ma viac, ako v tej dobe obľúbené mimozemské invázie. Žeby sa tu inšpiroval aj Von Trier pre námet svojej Melancholie? ()
Naivní pohled na zkázu lidského pokolení, prostřednictvím neúprosně se blížících a smrtících vesmírných těles, osciluje někde mezi lacinou psychologickou analýzou z doby kamenné a velkomožnou sci-fi s rozmáchlou trikovou stránkou a ucházející výpravou. Spojení miniatur a rádoby hlubokých myšlenek nedělá dobrotu a slabí herečtí představitelé svými podprůměrnými výkony jen tupě a umělě prodlužují už tak krátkou stopáž. Celé je to naštěstí tak primitivně podané, že divákovi nezbude nic jiného než rezignovat, a užít si tento předobraz katastrofických vědeckofantastických filmů z konce devadesátých let s naprosto minimálními nároky. Sympatické triky čas stále neodvál, stejně tak jako kýčovitý a narychlo vsazený obraz ráje ze samotného závěru snímku. Taková malba s puncem kultovnosti se hned tak nevidí... ()
Galerie (23)
Photo © Paramount Pictures
Zajímavosti (7)
- Záběry diferenciálního analyzátoru, což je mechanický analogový počítač, byly natočeny na Kalifornské univerzitě v Los Angeles (UCLA). Byl sestrojen firmou General Electric v roce 1947 za cenu 125 tisíc amerických dolarů. V době natáčení filmu UCLA disponovala celkem čtyřmi těmito stroji. (džanik)
- Raketoplán navrhl specialista na kosmické umění Chesley Bonestell s důrazem na realismus. (Epistemolog)
- Studio Paramount se do natáčení pustilo po úspěchu filmu Destination Moon (1950). (džanik)
Reklama