Horká kaše

Moje hodnocení bude hodně subjektivní. Já na Jižnim Městě žiju od narození, takže jsem byl doslova nadšenej z toho, že jsem v tomhle filmu viděl Jižňák v podobě, jak jsem si ho pamatoval z dětství. On je ten film dost přiblblej, herecký výkony mladejch herců taky nic moc, ale mně bohatě stačilo jenom pozorovat, jak se to tady za těch 22 let změnilo. Navíc v jednu chvíli jsem se dokonce koukal k sobě do oken. Jinak nejvíc mě z celýho filmu pobavilo, když vůdce party nabídnul svýmu "kamarádovi", aby si zapařil u něho doma na Commodoru a mezitim mu celá parta znásilnila jeho starou. Asi si taky koupim Commodore 64 :-) Já prostě musim dát 5 hvězdiček, i když svou kvalitou si to film nezaslouží... (12.01.2011)

To jsem nevěděl, že české filmy typu nic o ničem měli svého zástupce už na konci osmdesátek... Ony sice v určité podobě vznikaly i dříve, často o problémech nějakého poslance ze strany, ale často tyhle za psychologický film maskované "skvosty" měli nějaký začátek a konec a nesnažily se být o spoustě věcech naráz. Sice taky byly nudné, ale aspoň nějak (byť pitomě) pospojované. Horká kaše je ale svým poselstvím někde na úrovni Dětí noci nebo Laputy. Sledujeme skupinku mladých, kteří poslouchají metal, vymetají sídlištní kluby a mají větší či menší delikventní sklony, kteří rebelují proti staromileckým rodičům, kteří je (asi) špatně vychovávali - což se ale potvrdí jen u nejmladšího z nich, Davida, jehož příběh je nejzajímavější a paradoxně se právě na ten jeho nejvíc kašle. A vzhledem k tomu, že se ostatní postavy skoro nevyvíjejí a Urban vše natočil stylem, díky kterému to lze brát jako fascinace metalovou subkulturou, ale zároveň i jako její opovržlivé zobrazení. Jelikož se to dá lehce číst oběma způsoby, vylučovací metodou z toho vyjde jen jedna ucelenější interpretace - nestranný obraz doby. Je to jím? Možná, snad, ale tenhle film je natolik specificky generační, že to můžou plně posoudit jen ti, co v té době byli ve stejném věku a ze svého pohledu můžu jen říct, že je to taky jeden z filmů s krátkou dobou trvanlivosti a že mi na pohledu tvůrců přišlo vše poněkud zkreslující a povrchní. Tudíž zbývá jen ryze subjektivní obraz doby, ze kterého je třeba si vypíchnout určité scény a repliky, které tímto dojmem nepůsobí. Četl jsem si k tomu reakce uživatelů z tehdejší generace a jediné, na čem se shodují, je radost z toho, že v českých kinech v českém filmu zní metal skupiny Vitacit, zatímco názory na přesnost generačních postav se liší. Já si z toho hlavně vzal atmosféru Jižňáku osmdesátých let, který vypadá přesně tak zaplivaně a šedě, jak jsem si ho představoval. Dokonce jsem poznával spoustu lokací a vím, že dneska jsou na tom všechny o něco lépe, ale samotný Jižňák je stále dost undergroundová čtvrť, kde můžete vidět naprosto všechno. Takže když už nic moc dalšího, aspoň lokace byly skvěle vybrané. 2* (12.03.2024)

Jižní město prostě bylo a je něco šíleného. Až by se člověk vůbec ničemu nedivil. Film, navzdory všem nekvalitám či zubu času, který se na něm podepsal, ukazuje jedno. Obecně vzato mládež není horší než bývali jejich rodiče a nejde to s ní z kopce. Určité procento jedinců se takhle chová vždycky a najdete je v každé generaci. Někdy to prostě jde jen více vidět a věnuje se tomu více prostoru. Na filmu se mi líbily hrozně dvě věci - hláška z televize "Co se divíte, vždyť jsme si je sami vychovali" a úplně poslední záběr. Jinak je to taková klasická tématicky sebespásná klasika. Tehdy možná v tom někdo spojení metal=zlo (respektive metal-to co se ve filmu děje) vidět mohl, dneska se tomu člověk už jen zasměje. Metaloval jsem podobně jen o dva roky později a měl bych k tomu filmu v podstatě protiváhu. Bílá je hrozná rockerka. (24.10.2017)

"Umlčte zvony umlčte kladiva co do nich buší umlčte tóny ďábelsky doznívaj a klid ruší" ...na některé věci nelze zapomenout, pardon dobu. Záměrem původně ideoligicky film, který měl zacílit na zlé a vlasaté máničky. Jisté paralely napovídají o dnešní době. Jenže ty máničky jsou stejný anachronismem jako vyhynulí ještěři. Ano tohle byl konec osmdesátých let... (po 25 letech jsem se na film podíval znovu a .... hudba a celý zpěv Doda mi přišel hodně úsměvný, naopak zbytek, ve mě evokoval Mechanický pomeranč a to se vší pompou i poctou, zmar a bezvýchodisko v zasrané době na zasraném sídlišti; tohle by měli opakovat navzdor všem vymydleným Discopříběhům a pochybným Kamrádům...) (20.08.2010)

ZAJÍMAVOST - Hlavní Metalový hrdina František, kterého hraje Miroslav Lettermann měl v reálu vadu řeči. Okolo 30 minuty řekne jednu jedinou větu ve filmu ("Kašlem na to, jdem") a tu museli tvůrci ve studiu předabovat........ Jinak Mirek Lettermann (František) měl v civilu přezdívku Šváb a bohužel tragicky zahynul asi půl roku po premiéře filmu. V tom kotli "hrozičů" na koncertě Vitacitu jsem někde i já, nikdy jsem se však nenašel narozdíl od několika přátel, kteří vidět jsou. Koncert se odehrává v legendárním hudebním klubu KD Barikádníků "Barča" ve Strašnicích. Příběh je sice situován na Jižní město, ale koncert je snímán na Barče. DIALOG : LUCIE (Lucie Benešová) Můžu jít do kina ? OTEC (Čestmír Berouský) A co dávaj ? LUCIE - Nějakou blbost, ale prý je to dobrý............ CITÁT - Je to skvělé, bude Jů a Hele.......... DIALOG : REPORTÉRKA (Daniela Kolářová) - Proč chodíte na Heavy Metal ? METALISTA - Jako na Vitacit ? REPORTÉRKA - Ano. METALISTA - Protože dvě lžičky Vitacitu rozpuštěné ve vodě nahradí šťávu z jednoho Citrónu. REPORTÉRKA - Taky dobrej nápad.......... (Vitacit a Citrón jsou Metalové kapely) Vnímavý divák jistě pochopí, že film není o Metalové mládeži, ale že ji používá jen jako kulisu. Naštěstí je tu tato Metalová mládež vyobrazena jako kladná. Nebezpečí naopak číhá z party Honzovo (Petr Bok) čtyř kamarádů. Jedná se o jakýsi předvoj Anarchistů té doby. Film přináší i jednu krásnou raritu. V 60 minutě je možná vidět i slyšet zpívat Lucii Bílou. V té době hostovala jak z Arakainem tak z Vitacitem. Lucie prostě začínala jako Metalistka. Ve filmu zpívá tři písně a to Peaceman, Trápení a Bez prodlení. Mimo jiné také zazní píseň, podle které má film název "HORKÁ KAŠE" od tvůrců Martina Kratochvíla a Josefa Novotného. Nostalgický film z dobovými obleky. (07.07.2012)