Let It Be

Před třemi roky přinesl Peter Jackson vyčerpávající dokument Get Back, který dával nahlédnout do zákulisí tvorby Beatles těsně předtím než se rozpadli. Let it be je pak původní verze dokumentu, která vzešla ze všech pořízených záběrů. Díky tomu je tak na jednu stranu snesitelnější v rámci stopáže, ale taky mnohem plošší a všechny ty neshody která kapela měla tu nevyniknou a nebo nejsou vůbec vidět. Get back je tak mnohem komplexnější, ale narozdíl od Let it be se nedá úplně ukoukat na první dobrou…80% (20.05.2024)

Celkem povedená raná reality show. Jen mám pocit, že těch sporů tam muselo být daleko více, ale byly nakonec vystřiženy. Zvláště okolo songů Let It Be nebo The Long and Winding Road. Bylo každopádně krásné sledovat poměrně velkou instrumentační marnost a nesehranost, která panovala na začátku až po koncert na střeše, kde se písničky z alba Let It Be vyklubaly v něco, co se dá docela poslouchat. (18.02.2012)

Pro dlouholetého fandu muzicírujících Brouků je nakouknutí do studia při dobrušování nesmrtelných songů skutečnou lahůdkou. Bylo skvělé sledovat nadšení v očích hudebníků ve chvíli, když do skladby vnesli nějaký funkční nápad nebo si jen tak spontánně zapreludovali pro radost. Všechny jejich neshody se v těch chvílích rozplynuly do ztracena. Mne nejvíce uspokojil okamžik, kde se George s Ringem mazlili u piana s jednou z největších pohodovek - Octopus's Garden. (21.08.2011)

Film, který již kvůli neklidné atmosféře ve skupině ani neměl být natočen, se nakonec natočil jen proto, že na to již dříve byla uzavřená smlouva. Místo hraného hudebního filmu (dělat ze sebe šašky před kamerou se již vážně nikomu nechtělo) vzniknul spíš obtížně poskládaný dokument z práce v nahrávacím studiu. Zdánlivě debakl, ve výsledku vzniklo to nejcenější, co vzniknout mohlo. Z celého snímku je dokonale cítit napjatá atmosféra rozpadající se skupiny. Věčně zamyšlený John, který neustále dává najevo znudění a nezájem, duchem je neustále jinde než uvnitř skupiny. Svoje sny a iluze o tom, jak by skupina měla fungovat, ztratil už dávno. Jako stín ho všude provází Yoko, která k němu vzhlíží jako k bohu a ostatním pije krev. Vedle zase nadmíru aktivní Paul, který se snaží vykřesat z těch krátkých chvil natáčení, co se dá a neustále se snaží vše tlačit svým směrem, což neštve jen Johna, ale zejména i George. George má zrovna taky plodné období na písně a nelíbí se mu, že je neustále upozaďován. Ringo je se svojí rolí „neviditelného“ bubeníka dávno smířený a přináší tak alespoň něco málo optimismu. ____John evidentně nerozdejchává Paulovi sladké hitovky Let it Be a zejména pak Long and Winding Road a dává to najevo. Jako útěk z trapné situace se jeví společné jamování starých rock n rollových pecek. Jenomže vrátit se k počátkům už nelze. Vlak jede stále dál a nikdo ho nedokáže uřídit. Poslední společný koncert na střeše Apple records je jedním z nejlepších hudebních zážitků. Těch dvacet minut se zapsalo do historie. Symbolický konec v tichosti mimo záře reflektorů stadionů. Srocující se davy pod budovou a na okolních střechách netušily, že tohle je konec Beatles. To vlastně nevěděli ani „brouci“. Snad jen tušili. Spíš to byla otázka kdy než jestli. Jak zpívá John cca o rok později v jedné své písní „Dont believe in Beatles. Dream is over.“ (08.03.2011)

Labutí píseň Beatles. A povedená. Na to, že jde o dokument, to má vypilovaný scénář, za který by se nemusel stydět profík. Celý dokument se dělí na tři části - prvních dvacet minut zkouška, čtyřicet minut nahrávání ve studiu a posledních dvacet minut koncert na střeše. Každá ta část má své - jen Yoko Ono se proplétá všemi částmi jako mlčenlivá stíhačka svého partnera, dohlížející na to, jestli nedělá nějaké nepřístojnosti. Možná to tak nebylo, ale prostě to tak vypadá - ta ženská je všude. Ještě že nejsou záběry z WC, možná by byla i v míse. Je vidět, jak hodně si rozumějí Ringo a Paul, jsme svědky toho, jak George Harrison pomohl Ringovi s jeho písničku Octopus' Garden, Paul zavzpomíná na písně, které sice vznikly, ale nikdy je kluci nenatočili ani nezpívali, jen pro sebe a ukázky dvou zazpívá, John Lennon obohatí vizuální dojem tancem s Yoko Ono na jednu z písní, kluci zavzpomínají na dobu rock'n'rollu, objeví se asi Paulova malá dcera, Paul vypráví, jak točil s Maharishim nějaký film, a co se střechy týče, je zajímavé sledovat, jak se lidé zastavovali, jak lezli na střechy, ale jak koncert vadí byznysmenům ("Písničky jsou dobré, ale tady ruší obchody.") a jak se pak londýnští bobíci (policajti) snaží na základě stížností dostat do domu, a když se dostanou dovnitř a na střechu a chtějí koncert zrušit, nasadí Beatles písničku Get Back, což tady může mít význam jako Táhni, a kdy si do textu na ubohé policajty dovolí pár poznámek. Stěžejním bodem filmu je ale asi 46. minuta, kdy pravděpodobně Ringo mluví s Lennonem, který nijak nereaguje, jen kouří cigaretu, a tak Ringo vede monolog o tom, jak nechápe George, proč nechce koncertovat, a že už v Hamburku to kazil, a že nervozní budou pořád a že nejsou jako Stravinsky, jak si George myslí, a že i ty filmy měly smysl. Plus ve filmu zazní celá řada skvělých skladeb - od těch meditativnějších od George a Johna, po odlehčenější a veselejší Paula a Ringa. (23.04.2019)