Hvězdná pěchota

Neskutečně zábavná úchylná parodie s množstvím zářivých krásných mladých lidí v čele s Casper Van Dienem, který mi pouze v tomto jediném filmu nevadí, co víc, do své role se dokonale hodí. Stejně jako jednoruký Michael Ironside jako velitel nebo nenápadný N.P.Harris jako broučí telepat. Zastoupení hmyzích druhů je přepestré, nešetří se slizem a vnitřnostmi a když už si myslíte, že jste ve filmu zhlédli každý lidský orgán, přijde navrch vysávání mozků. Hvězdná pěchota je jeden z filmů, který vás i přes přehršli čuňačin prostě baví a vy s tím nemůže nic udělat. "Chcete vědět víc?" (20.02.2008)

Zatímco Heinleinova literární předloha to s military propagandou a patriotismem myslela smrtelně vážně, tento film na věci pohlíží s humornou nadsázkou, což jej sice uchrání od podprůměrného hodnocení, ale po bok akčních sci-fi skvostů jako jsou např. "Aliens" se nezařadí ani náhodou. Maximum, co jsem tomuhle béčku s veskrze topornými a nesympatickými herci ochotná udělit, je 60%, záměr, nezáměr. EDIT 2010: Ne, ani druhý pokus mě nenaladil smířlivěji, "Hvězdná pěchota" mě prostě něčím sere... hlavně postavami. (01.06.2009)

Neskutečně zábavná parodie na vše, co se Verhoevenovi postavilo v danou dobu do cesty. Geniální internetové prostřihy, brutální a nebývalé krvavé akční scény - prakticky dotažené k dokonalosti, sympaticky přitroublí hlavní hrdinové, výtečné hlášky, absolutní drsňák Ironside a fantasticky vypadající brouci. Takhle má vypadat akční pecka, která brilantně střídá napětí s odlehčením. Obdivuji režiséra, který se opravdu nebál použít velké množství krve a právě tím zabodoval. Když už nic, tak alespoň i ti škarohlídi si kvůli těm všem usekaným končetinám a hlavám tento snímek zapamatují. Brilantní zábava a výtečný ost Basila Poledourise. (07.05.2005)

Keby som si zo všetkých blockbusterov musel vybrať jeden najobľúbenejší, bola by to práve Hviezdna pechota. A určite aj tým, že je vlastne tak moc odlišný od ostatných. Jasne to naznačí už úvodná fáza pripomínajúca tradičné sladké teenegerské filmy, čo je v priamom kontraste s tým, čo má nastať, ale aj toto je veľmi dobre zvládnuté, pokračuje parádny výcvik a v druhej polovici samozrejme aj samotná vojna s arachnidmi, ktorej sa nedá nič vytknúť. Toto je jednoducho od prvej do poslednej minúty perfektný zážitok s množstvom nezabudnuteľných scén, hlášok, ale aj celých sekvencií, ktorý navyše výrazne osviežuje celý ten satiriský podtón sprevádzajúci film už od prvej scény a robí z neho inteligentnú paródiu, čo ale nekazí príbeh a ani atmosféru filmu. Vidno to hlavne na výborných správach a reklamách. O akcii môžem kľudne povedať, že lepšiu hľadať len ťažko, jednoducho absolútna špička žánru. Toto je tá pravá špinavá a drsná vojna s množstvom zabitých, useknutých častí tiel a krvi a používajú sa náboje a nie žiadne lasery, svetelné meče a podobné nezmysly, ktoré sú v mnohých sci-fi filmoch zvykom a nemám to rád. A scény, ako prvé nasadenie na planéte arachnidov alebo obrana pevnosti patria medzi moje najobľúbenejšie vôbec, ale celkom chválim aj výborné vesmírne scény, ktoré inak až tak moc neobľubujem. Veľmi zaujímavo pôsobí aj samotné obsadenie, pre blockbustery je väčšinou typické obsadzovanie hviezd, čo tu rozhodne neplatí, hlavným hrdinom sa nepodarilo dosiahnuť ani len priemernú hereckú kariéru, ale tu mi sadli, takže filmu určite neškodia. Casper Van Dien je sympaťák, ktorý sa pre takéhoto naivného vojaka celkom hodí, Denise Richards ako pekná pilotka, aj keď herecky je na tom asi najhoršie zo všetkých a bavila ma aj Dina Meyer. Takže spolu tvoria celkom sympatické trio, ktoré ale podporujú aj výborné vedľajšie postavy, obzvlášť skvelý Clancy Brown v úlohe inštruktora alebo veliteľ Michael Ironside. Paul Verhoeven bol v tej dobe na vrchole, čo jasne potvrdil aj tu, film má perfektný vizuál, atmosféru a to satiriské pojatie a podporuje ho aj vynikajúca hudba. Takže Hviezdna pechota je aj po rokoch stále moja veľká srdcovka, ktorá má vlastne všetko, čo len od prvotriedneho blockbusteru môžem chcieť, teda skvelú zápletku, akciu, humor, postavy a audiovizuál a ešte navrch ponúka aj viacero ďalších kladov. Maximálna spokojnosť. 92% (08.06.2007)

To je tak mile ulítlé, že tuhle kombinaci přitroublých hrdinů a brutálních scén musí zbožňovat i filmoví hnidopiši. Když moje milá bude pilotkou, určitě se ve federální armádě najde místo i pro mě. Klidně coby obyčejný pěšák. Jenže slibná kariéra velitele pěchotní roty brzy vezme za své, našeho Johnnyho stíhají výčitky svědomí a navrch mu jeho milá dává na dálku sbohem. Pochopí tak, že v téhle válce, kdy nepřítel nebere zajatce, pro něho není místo. Jenže Brouci zaútočili na jeho rodné město a už není cesta zpátky. Na jejich domovské planetě bude třeba každého, kdo má nohy a ruce. Tedy alespoň jednu. Digitální brouci se musí líbit. I po letech. Jejich interakce s herci je velmi přesvědčivá. Jenže pouze o speciálních efektech to není. Za kamerou je totiž holandský provokatér Paul Verhoeven, který se inspiroval válečnými týdeníky a který rýpe do chlapácky patetických filmů, seriálové kýčovitosti i americké pospolitosti. Nejprve představí story jak z Merlose Place, následně lpí na krvavém detailu, kterak se z někoho stávají dva kusy. Mám lehké podezření, že v době svého uvedení leckterý divák „nepochopil“, že Verhoeven tenhle kus natočil s pořádnou dávkou nadsázky a se svým typicky zvráceným přístupem. Na detaily kašle, objevuje se řada otázek, na které Verhoeven nehodlá odpovídat. Je tu od toho, aby krystalicky bavil. A to se mu daří. I po letech. Palec nahoru za drive Diny Meyer a Poledourisovu hudbu. (28.09.2015)