Rose Island

Pro mě jeden ze zajímavějších filmů z produkce Netflixu. Ty španělské mě obvykle neskutečně nudí a uspávají. Tenhle italský je jiný. Příjemný, svižný, zábavný, dobře natočený s fajn soundtrackem a dozvěděl jsem se i něco nového. Sealand z podobného období ale stále stojí. Tady se happyend nekoná. Aspoň že ústřední dvojici to vydrží. (12.01.2021)

Giorgio Rosa, to musel byť riadny týpek! :) Ale nápad mal fakt zaujímavý, hoci to pôsobilo skôr ako nejaký impulzívny experiment, a nie ako dômyselne premyslené "založenie nového štátu". Filmové spracovanie tohto bizarného príbehu ma bavilo, hoci toho sarkastického humoru by som uvítal kľudne viacej. Čo sa mi nepáčilo, tak až príliš veľa tých politických "vsuviek", bez ktorých by to síce nešlo, ale zbytočne bol na to kladený veľký dôraz. Každopádne, zaujímavý kúsok, až sa človek na konci zamýšľa, že prečo to Taliansku tak strašne vadilo. Ale asi sa báli, že to bude až príliš veľký precedens. No aspoň necelý rok si užila Repubblica dell'Isola delle Rose svoju slávu :) (13.01.2021)

Italské feel good drama podle skutečné události. Ten humor mě nebavil (karikatury politiků), stejně jako motiv boje s byrokratickým aparátem a idea vlastního svobodného státu se bohužel nijak zvlášť nerozvíjela. Jako bylo fajn, že si natiskli vlastní pasy a prachy a nápisy v esperantu, ale taky mi to pořád přišlo jen jako diskotéka na moři. (12.01.2021)

Není to špatné, v první půli je to to místy i mírně humorné. A samozřejmě "poutavost" podporuje i fakt skutečné události. V roce 1968 to určitě byla (ta událost) pecka. Dnešním pohledem v tom ale žádnou Svobodu nevidím. Jen magory, pro které je dnes jedním ze zařazení - aktivisté. Dalším by mohla být psychiatrie. Ale jako film to bylo lepší, než co jsem očekával. (15.02.2021)

Viděl jsem několik letošních italských filmů (některé na online Filmovém festivalu italských filmů v Praze) a většina jich byla vynikající. Toto je taková chytře napsaná oddechovka s pomalým rozjezdem. Někdy se může rodina skládat s pyšného inženýra, alkoholika se záští ke kalabrijským mužům, těhotné barmanka a německého dezertéra. Kdybych žil v té době, požádal bych o občanství. Je to zatraceně vtipný příběh. Vznikl podle skutečných událostí z konce 60. let minulého století. Hrdina vlastně navázal utopii Thomase Morea. Hrdina působí dojmem verneovského snílka mimo realitu. Doporučuji si pustit o něco lepší podobný film z roku 2009 Piráti na vlnách. Hudební stránka filmu sestává z působivých hlavně italských písní z 60. let. Situace jsou buď komické, až groteskně výstřední nebo závažnější, patetické a sentimentální. Do toho hrdina řeší složité vztahy s otcem a bývalou láskou (Matilda De Angelisová známá z minisérie Mělas to vědět). Vedlejší postavy nejsou moc vykreslené. Diskotéka zůstává také jen povrchně vykreslena bez hlubších souvislostí tehdejší doby. (21.12.2020)