Digimon

Tak si to pojďme představit a vraťme se tak trochu do našeho dětství k roku 1997. V Česku svítí sluníčko, žijeme Večerníčkami, TV Nova běží bez nějakých dlouhodobě originálních seriálů a najednou se rozběhnou děti do obchodů, protože začíná 1. série pokémonů a děcka vykupují Pikachua a kartičky s pokémony. Série těchto zajímavých japonských postaviček rapidně vzrostla a Japonci si začali mnout ruce penězi po grafovém extrémním vzrůstu tržby, jako horečka na teploměru a tyto 4 roky se mluvilo fakt jenom o pokémonech. Takže Japonci hned využili příležitost a řekli si - Koničiva Nakama a pojďme rozjet tuto elitní kariéru s dalšími podobnými příběhy s jinými hrdiny... a jak to dopadá, tak se vše musí jenom zhoršit. A nyní se právě dostáváme ke konci 20. století, kdy před nás vstupuje na Fox Kids další podobný seriál pokémonům - Digimon. Hned na začátku musím zmínit, že bitva mezi Digimonem a Pokemonem je jako fotbal San Marino, proti Česku. Ačkoliv se Digimon snaží udržet na horolezecké stěně s pomalu docházejícími silami, pokémoni se posilnili Snickersem. Tím chci říct, že Digimon vůbec není špatný seriál a celkem bych u něj vydržel sedět dlouho, ale ten příběh ze začátku mě prostě ubíjí, protože nemá logiku a patu, aby se děcka dostali najednou do portálu a získali nějaké random udělátka a svůj štít.... teda chtěl jsem říct svého Digimona, kteří jim za každou cenu zachraňují zadnici. Ale upřímně, potom mě už ta série začala celkem bavit - nalézání zvláštních objektů, jako telefonní budky, nebo tramvaj, partička dětí byla sympatická a bavily mě bitvy proti silným nepřátelským Digimonům a vlastně i přátelské pomáhání za každých okolností (ať už se jedná o hledání jídla a vody, nebo o pomáhání druhých). Samozřejmě nesmím zapomenout i na velice originální a skvělou znělku, která mi stále hraje v kebuli a myslím si, že jen díky ní tenhle seriál nikdy nezanikne. (27.03.2020)

Kdybyste viděli originální (tzn. JAPONSKOU nikoliv AMERICKOU) verzi tohoto seriálu, hodnotili byste jinak. Nedovete si představit, co napáchala kombinace americké cenzury, amerického překladu a amerického dabingu. Pro představu - v originále říkají postavy často úplně něco jiného, řada z nich vůbec není tak úděsná, jak ji vykreslila americká verze, hodně scén vystříhali (protože působily příliš ,,násilně") a děj pak byl mírně nelogický... Fakt, najděte si na youtube japonskou verzi s anglickými titulky a pak hodnoťte. PS: 5* dávám z trucu, normálně by to byly 4* (22.11.2009)

Mnohem propracovanější anime než u nás známější Pokémoni.Zatîmco příběhy Pikachu byly spíše dělané pro déti kolem 10 let,kde byl každý díl jako přes kopírák,tak Digimoni nabízí epickou dějovou linii,která se táhne celým seriálem.Bohužel tady platí,že se nesmí vynechat žádný díl,jinak mu ujede vlak a v ději se ztratí,jako se stalo mě.KOMENTÁŘ K HODNOCENÍ:A je to tady zase:je to anime,tak to pošlu do hnoje,že.Docela se bavím nad těmi prázdnými odpadovými komentáři,kde se dotyční zmůžou jen na výrazy jako hnus,ale argumenty žádné.Tomu teda říkám hrdinství dát něčemu odpad a ani nevědět proč. (08.05.2011)

Je potřeba si uvědomit že seriál jako digimon či pokemon nebyl zamýšlen jako dílo pro evropský ale pro ten Japonský... To že je potom amerika zničila už není chyba toho díla... Nadruhou strana chápu že Češpič*ky sou celkem zaostalý v rámci světové kinematografie, takže pokud to není hulice nebo vyjebace v zelený zahradě či nějaký stupidní americký "trhák co zrovna frčí" proč tomu dávat víc jak jednu * ? Vždyť ony sou ty japonský pohádky tak ošklivé a hloupé, my je vůbec nechápem! Ps. Fascinuje mě jak tomuhle může někdo dát odpad a hned na to seknout **** análnímu výplachu jaromíra soukupa :D (16.01.2020)

Digimony jsem neměl nikdy rád. Už v dětských letech jsem po prvním dílu poznal, že je to hrozná pičovina. Slušně bych Digimon označil za ,,Silně nepovedenou kopii Pokemon." Slovo silně bych prosil 2 x podtrhnout, vytučnit a červeně vybarvit. Nic bližšího napsat nedovedu, protože si pamatuji z celých digimonů pouze to, že se mi nelíbili, detaily po mne nikdo nemůže po tolika letech chtít. (30.09.2012)