Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Film Gepard (1963), adaptace románu Giuseppa Tomasiho di Lampedusy, nás zavede na Sicílii 19. století. Na pozadí bouřlivých událostí let 1860-61, kdy ostrov dobyla Garibaldiho revoluční vojska, vypráví o šlechtickém rodu Salinů - který měl ve svém znaku právě geparda. Konfrontuje odcházející svět hrdé, ale konzervativní šlechty a nových, nastupujících společenských vrstev s poněkud rozdílnými hodnotami i morálkou. Ve filmu, který získal Zlatou palmu na MFF v Cannes v roce 1963, zářili Burt Lancaster, Claudia Cardinaleová či Alain Delon. Viscontiho film je velkorysou podívanou glosující společenské změny - a je velkorysý i svou délkou: tu však vyváží vynikající umělecký zážitek, kde se mistrovská režie spojuje s neméně výbornými hereckými výkony, kamerou, kostýmy (Piero Tosi nominován na Oscara) i výpravou a hudbou (Nino Rota). (oficiální text distributora)

(více)

Videa (3)

Trailer

Recenze (122)

Cimr 

všechny recenze uživatele

Jedna společenská vrstva končí a nahrazuje ji jiná. Gepard je pokusem o zachycení pocitů zmaru, pomíjivosti, zbytečnosti... a docela se mu to daří. Problém je, koukat na to tři a půl hodiny. To je vážně neúnosné. Všichni tu říkají, jak Visconti maluje kamerou, ale to je prostě tak nějak to poslední, co od filmu žádám. Pro mě je důležitá zajímavost námětu, zpracování, dobrý scénář, nějaká výpovědní hodnota. Gepard se vleče dlouho, líně, pořád se tam nic neděje - příkladem budiž asi čtyřicetiminutová scéna z bálu, kde se neděje vážně nic jiného, než že tam dámy v krásných robách a pánové ve slušivých oblecích tančí. Nebaví mě na to koukat, ať si Luchino maluje jak chce. Od filmu vyžaduju, aby když klapka zakřičí "Akce!", tak aby tam nějaká akce proběhla.. ()

Una111 

všechny recenze uživatele

"Jestli chceme, aby všechno zůstalo jako dřív, musí se všechno změnit." - Tato tak často citovaná věta předznamenává celý film. A skutečně: všechno se změnilo, jenže nic z toho, co - zdánlivě! - zůstalo jako dřív, už není stejné. A nejen proto, že se střídají generace a mladí nastupují na místa svých otců, nejen proto, že se jen "trochu" mění postavení tříd a střední třída se chce "po dobrém" dostat na místo šlechty. Všechno se mění, všechno je jiné a Visconti zve svého diváka, aby tuto nenápadnou proměnu v malebných, nádherných obrazech sledoval krok za krokem s ním. Režisér je ve výhodě, sám patřil k vysoké italské šlechtě a tento svět důvěrně znal. Zajímavé místo je hned z kraje filmu: Kníže očekává, že se on a jeho vrstva budou muset přizpůsobit měnící se společenské situaci, jít s dobou a že všechno půjde hladce, ba i nějaký ten zisk že z toho bude a na to mu pater Pirrone říká: "Takže vy páni se spojíte s liberály... třeba se svobodnými zednáři. Na náš účet, na účet církve... Náš Pán léčil slepé, ale co zaslepení? Kde ti skončí?" Umíráček v chudinské čtvrti v posledních sekvencích filmu (jak ostrý přechod z nádhery a pompy plesové noci!) jako by odzváněl konec těm starým časům, které se už nikdy nevrátí. Je to mimochodem jedna z nejsilnějších scén celého filmu - kníže Salina na kolenou na špinavé ulici se sklání před Nejsvětější Svátostí, kterou právě kolem něj nese kněz k umírajícímu! - - - Sicilie, druhá polovina 19. století, knížecí rod Salinů, risorgimento, Garibaldi... Pro mne tyto nové známosti nekončí. Jako v poslední době tak často, vede moje cesta od filmu k předloze, od monitoru do knihovny. Už se těším na román Giuseppa Tomasiho di Lampedusa Gepard. Pěkná recenze: https://vesper001.wordpress.com/2011/04/04/gepard-il-gattopardo/ ()

Reklama

vesper001 

všechny recenze uživatele

Předlohu Giuseppe Tomasi di Lampedusy považuji za nejlepší historický román vůbec a film se jí naštěstí pevně drží. Mám ráda i ostatní Viscontiho snímky – obzvlášť Rocca – ale Geparda považuji za jeho vrcholné dílo. V hlavních rolích jsou nádherné lokace, detaily dovedené k dokonalosti - kostýmy počínaje a hudbou konče - virtuozita hromadných scén a citlivost těch ostatních. A pak jsou tu herci: vznešený Burt Lancaster (kníže ze Saliny), živočišný Alain Delon (Tancredi Falconeri), krásná Claudia Cardinale (Angelica Sedàra), temperamentní Serge Reggiani (don Ciccio Tumeo), distingovaná Rina Morelli (kněžna ze Saliny), slizký Paolo Stoppa (don Calogero Sedàra), mladý Mario Girotti (hrabě Cavriaghi), zásadový Romolo Valli (otec Pirrone). Film skvělý jako doušek sicilského vína ve stínu oliv po parném letním dni. ()

lamps 

všechny recenze uživatele

Příliš dlooooouhá prezentace krásných obrázků a herců, která bezpochyby podnětně vypovídá o své historické etapě a oplývá až básnickými dialogy s nemalou hloubkou, ale v součtu jsem si z ní opět odnesl jen vzpomínku na oči Claudie Cardinale. První dvě hodiny mě to ještě zajímalo a byl jsem zvědavý na další osudy postav, ale Visconti pojednává především o době a mravech šlechticů a je mu nějak jedno, že diváka k postavám nakonec ani nepustí. Závěr mě nezaujal a poslední hodina tak unavila, že další šanci už tomu téměř určitě nedám. 70% ()

slunicko2 

všechny recenze uživatele

Nádherný film...jenom ne pro mne. 1) Barvitá vizuálně opulentní freska z konce risorgimenta mě neuchvátila, ba co dím, ani nijak nezaujala._____ 2) Připadal jsem si spíš jako na studentské schůzi z doby národního obrození. Použitý jazyk, deklamace herců, melodramatická hudba a bakelitový Alain Delon mě fakt neoslovili._____ 3) Abychom si rozuměli: neříkám, že je film nekvalitní. Prostě je jen pro jinak naladěného diváka, než jsem já._____ 4) Shadwellův koment*** mě pobavil víc, než celé umělecké dílo. ()

Galerie (96)

Zajímavosti (18)

  • I když měl Visconti s Delonem velmi přátelský vztah, Delon se stával často terčem režisérovi zloby, kterou Visconti při jedné příležitosti využil k tomu, aby Delona ponížil před celým štábem tím, že zkritizoval jeho herecké umění. (theSaint)
  • Visconti dostal na nakrúcanie až 15 mesiacov, len aby výsledok bol čo najlepší. (Arsenal83)
  • Alain říkal během natáčení svému kolegovi "My boss". (theSaint)

Související novinky

Reklama

Reklama