Fantom Amsterdamu

Tuhle kriminálku jsem viděla kdysi dávno a pamatovala jsem si z ní dvě věci, že jsem se u toho jako mládě strašně bála a honičku na motorových člunech po amsterodamských grachtech.. Dnes jsem si tedy dala opáčko a stálo to za to, po hororovém začátku se z toho vyklube skvělá kriminálka, temný zabiják řádí jako utržený ze řetězu a vyšetřovatelé mají plné ruce práce.. Hlavní postava v podání Huuba Stapela mi byla sympatická a divák celkem přirozeně fandí straně zákona, aby toho psychopata dopadli.. (06.11.2022)

Až do vraždy mladé ženy na nafukovačce je to takové vykrádání Čelistí (s odskokem do Dirty Harryho při scéně v pekárně), až se divím, že tvůrce někdo nezažaloval. Celou dobu jsem čekal, až se policista svěří, že nesnáší vodu, nebo prohodí, že budou potřebovat větší loď. Ale navzdory tomu mi snímek přišel zábavný, včetně českého distribučního názvu, který avizuje (dementní) závěrečné rozuzlení (kdo máš rád operu, rozuměj.) (12.12.2022)

Hororově laděná kriminálka z dřívější nizozemské produkce působí i v novém tisíciletí docela netradičním dojmem. Obří zásluhu na tom má ono prostředí amsterdamských grachtů, ve kterých začne řádit tajemný zabiják, na něhož je i policie krátká. Fantom Amsterdamu je hlavně drsným thrillerem, ale nabídne i trochu humoru (ten obzvlášť v podobě dvou malých sourozenců) a nesmí chybět ani slavná honička na člunech skrz město. Zápletka nestačí nudit, pořád se totiž něco děje, hlavní detektiv je sympaťák a vraždí se tu poměrně často a efektně (viz proříznutí pipiny nožem skrz nafukovadlo). (06.06.2011)

/Nizozemský a vlámským film/ Režisér Dick Mass je v kontextu evropské kinematografie 80. let zvláštním úkazem, neboť zasvětil svůj život tvorbě různorodých žánrových snímků, které jsou vždy snadno vymezitelné – jde o komedie, thrillery nebo horory. Na základě několika ukázek přistupuje k tvorbě znalý trendů, přičemž v případě thrillerů a hororů hledá inspiraci v populárních slasherech z USA. Fantom Amsterdamu je až ortodoxně vystavěn kolem standardní zápletky zabijáckého monstra, které v průběhu stopáže rozličnými způsoby vraždí nevinné. Hlavní linii vyprávění tvoří pátrání stereotypního tvrďáckého detektiva po pachateli. Za ozvláštňující lze označit fakt, jak do děje vstupuje Amsterdam jako prostředí – místy se jedná o takový travelog malebných míst, jejichž krásu narušují brutální výjevy, nejčastěji zohavená mrtvá těla. Vzhledem k tomu, že se film dočkal uvedení v mnoha zahraničních zemích, včetně USA, lze na něj nahlížet jako na černohumorné pozvání do Amsterdamu. Oceňuji, že se režisér pro zachování žánrovosti nebojí inscenovat i takové bizarnosti, jako dlouhou (a překvapivě filmařsky povedenou) lodní honičku městskými kanály za prchajícím vrahem. Snímek je ke své podstatě vysoce sebereflexivní – je zde vědomí, že takový příběh nelze vyprávět bez humoru a pomrkávání na diváka absurditou některých scén. Filmu lze vytknout, že se v rámci ústředních zločinů vraždí většinou v podstatě neznámé postavy, s kterými se seznamujeme až ve scéně, v níž mají zemřít. Neznamená to, že tyto výjevy nejsou napínavé a především zábavné, ale časem začne být jejich vršení poněkud ubíjející, zvlášť když vyprávění příliš nerozvíjejí. Pokud se v průběhu snímku sledují všechna vodítka, závěrečné odhalení působí docela průhledně. I s touto dýchavičností, jakou se Fantom vyznačuje v posledním aktu, jde o solidní žánrový film z nezvyklého prostředí. (13.02.2017)

"Fantom Amsterdamu" dobu svého vzniku nezapře, ale přes jistou naivitu jak zápletky tak zpracování si tento snímek dodnes uchoval atraktivitu minimálně pro ty, kdo mají rádi Amsterdam jako takový, protože atmosféru tohoto města (které se zas tak moc nezměnilo) vystihuje opravdu výborně (včetně toho obřího flašinetu, který se ve filmu několikrát objeví a jenž je dodnes nedílnou součástí amsterdamského koloritu). A kvalitně natočená honička grachty na motorových člunech má rozhodně také něco do sebe. (07.08.2011)