Cizinec

Mastroianni je ve své roli skvělý, obzvlášť v závěru, kdy jeho postava trčí ve vězení očekávaje popravu. Mám nicméně neodbytný dojem, že adaptace existenciálních knižních předloh, nemohou dopadnout nikdy moc uspokojivě (viz různé přepisy Kafky). Nemají k tomu prostě předpoklady, protože těžiště románového existencialismu je zkrátka hlavně ve filozofické bázi a režiséři mají pak dvě možnosti - buď myšlenkovou popisnost nekorespondující s filmovým médiem (které by mělo vyprávět především obrazem) nebo její opuštění (kde dochází k redukci na pouhé zobrazení děje). (01.08.2016)

Problematická adaptace Camusovy dokonalé knihy. Mám několik konkrétních výhrad: 1)Mnohovrstevná, mnoha odlišnými způsoby interpretovatelná kniha byla pro film přenesena s jedinou interpretací, která film drží na úrovni skoro až standardní kriminálky. 2)Marcello Mastroianni se do role "cizince" vůbec nehodí (hlavní roli měl původně ztvárnit Alain Delon) a svou mimikou, diametrálně odlišnou od Camusem popisované Meursaultovy, film definitivně pohřbil. 3)Samotná Meursaultova postava je pro film poněkud těžce uchopitelná a svou vizualizací ztratila veškerou svou mystiku. 4)Scénář je až nepříjemně doslovný a pro potřeby filmu zcela nepoužitelný. 5)Částečně retrospektivní narace je přesným opakem Cizincova původního narativního směřování. 6)Obě "akční" scény působí komicky, až sebeparodizačně..... Celkový dojem poměrně rozpačitý, přesto je dost nepravděpodobné, že by toto nadčasové dílo moderní literatury mohlo být do filmové podoby zpracováno lepším, či minimálně uspokojivým způsobem. (07.01.2006)

Nechci srovnávat nesrovnatelné, tedy literární předlohu a film. Mohu pouze konstatovat, že film ani náhodou nedokázal zapracovat s emocemi jako kniha. Cizinec má velmi pomalý start, pokud ho budete vnímat jako krimidrama, jedná se o celkem průměrný film. Pouze závěr, kdy se hlavní hrdina blíží ke svému nevyhnutelnému konci, má obrovské napětí. Dvě třetiny filmu se Mastroianni jen tak fláká po plátně a nevzbuzuje ve mě prakticky žádné pocity. Tuto část mohu akceptovat pouze jako koukání na pěkného chlapa. A to je trochu málo. (10.11.2011)

Camusovu predlohu mám takmer 60 rokov z doby, keď vyšla v českom preklade spoločne s románom Pád. Pamätal som si z tej doby iba, že ten, kto neplače na pohrebe svojej matky, riskuje odsúdenie. Filmové spracovanie Cudzinca slávnym režisérom, ktorý doň obsadil celú plejádu známych hercov mi prinieslo iba pripomenutie knižnej predlohy. Možno ani nie sú k dispozícii prostriedky na adekvátne pretlmočenie predlohy do filmovej reči. Rozhodne za ne nemôžem považovať zbytočný voice over, ktorý pri zobrazení lesknúcej sa dlažby túto skutočnosť oznamuje divákom, ktorí si toho možno nevšimli. Pravdou ostáva, že poznám Viscontiho filmy, ktoré sa mu vydarili viac, než Cudzinec. (27.09.2023)

Viscontiho mám hodně rád, a Mastroianniho ještě víc, ale zde mi to bohužel nesedlo. Nemyslím si úplně, že je to nejvhodnější látka pro zfilmování. Ten film mě vůbec nebavil, musel jsem se do něj docela nutit, a jeho délka mi kvůli tomu subjektivně přišla nekonečná. V některých detailech je to zajímavé, ale jako k celku jsem si k tomu cestu nenašel, a Arthur Meursault pro mě zůstal stejnou záhadou, jakou představoval i pro své okolí, ta jeho apatie mi jednoduše přišla hrozná, nešlo se - a hlavně jsem pak už ani nechtěl - v něm vyznat, a už pár dní poté, co jsem to viděl, rychle zapomínám, o co tam vlastně šlo, takže pustit si tenhle film se v mém případě rovnalo spíše ztrátě času, bohužel. (30.10.2019)