Insidious: Červené dveře

Není to úplně zlý horor. Technicky je vlastně celkem nadprůměrný. Ale kdo sakra psal ten scénář? Už dlouho jsem neviděl tak zbytečný sequel. Tvůrci, protože už vlastně ani neví, o čem chtějí vyprávět, nechají postavy zapomenout a odhalovat divákovi již známá tajemství znovu. Namísto toho, aby mytologii nějakým způsobem rozšíříli, jedeme repete. Což je fakt škoda, protože dimenze Further, ač je to stopadesátá variace na všechny ty Otherworldy, the Dark Places, Dark Dimensions, Upside Downy nebo Black Lodge, v sobě skrývá mrtě potenciálu a nejen toho ryze hororového. Tvůrci se z něj ale bohužel pokusili vytřískat další zářez na pažbu tím nejlacinějším možným způsobem. (03.05.2024)

Všechny předchozí díly jsem zkouknul v posledních 5 dnech, jelikož jsem je předtím neviděl. Zkouknout filmy po sobě, tak abych je měl v paměti se ukázalo jako skvělé rozhodnutí, jelikož jsou jednotlivě provázané nebo na sebe alespon odkazují. Rozhodně mi tento díl přišel jako nejlepší ze série, ale je možné, že mě ovlivnilo sledování v kině a ne doma na gauči, jako to bylo u předchozích dílů. Původně jsem se bál do kina jít, soudě dle hodnocení, film ale předčil očekávání a krásně sérii zakončil. (20.07.2023)

Tak nám Inshitdious (Vhovněvězící) i přes mé neutuchající protesty a nevybíravé maily studiu, plné žalostných vulgarismů, neutěšeně pokračuje, a řekl bych, že ty dveře byly spíš příznačně nahnědlé. Skomírající béčkový herec Patrik začal ze zoufalství fušovat do režie, a je to citelně znát, i když je i samotný scénář opět přiblblá telenovelová sračka, tentokrát o znovunalezení rodinných hovnot mezi na pěst ubuleným dedym a jeho nesympatickým mastňáckým spratkem prostřednictvím pár zase naprosto nebubacích astrálních kokotů, ojediněle unyle bafajících z pod postelí a temných koutů. Zedník architektem holt většinou nikdy nebude. A tak se špatně vedený dedy s ublíženeckým výrazem typu „skřípljsemsikoulevzipu“ devadesát minut ukřivděně bloncká od ničeho k ničemu, vzdychajíc nad rozvráceným rodinným zázemím, jeho špatně vedené artově autistické antikoncepční selhání kompulzivně čmárá uhlem škaredé černé obrázky, mohutně podporováno špatně vedenou škaredou, tlustou, avšak silnou a řádně emancipovanou spolužačkou ze Senegalu, pravděpodobně teplou, až se všichni nakonec jako obvykle znuděně vypraví s lucerničkou do nějaké té tmavé astrální prdele, kde se táta zapře o futro a hrdinně zablokuje dveře, ze kterých teče kolomaz, před ukrutně neděsivou až komickou astrální černou rukou. No hurá, zoláti vyhráli, rodinná pouta obnovena, rozvrácená rodina je opět zvrácenou, máma děsně chce být zase s tátou, bo astrální hrdina, fuckan je rád, že jeho dysfunkční výchova nebude nadále pokračovat, navíc má uvědomělou, hexadecimální ebenovou nevěstu, a všichni společně mohou za zvuků molových houslí ruku v ruce odkráčet k zapadající jeblé astrální bábě z předchozích dílů. Už s tím fuckt jděte do prdele! (04.08.2023)

Patrick Wilson, ktorého mám ako herca síce rád, si zmyslel, že po rokoch hereckej kariéry by si rád skúsil aj tú režisérsku, no a výsledok je presne taký ako keď si niekto neskúsený povie, že má na réžiu filmu iba preto, lebo v nejakom účinkoval. The Red Door sa síce vracia k Insidious 2 a pôvodnému príbehu, ale iba preto, aby ho nakoniec nikam neposunul a celú stopáž tápal. Navyše Patrickovi nestačí, aby vo svojej prvotine natočil horor, ale mieša do toho nefunkčnú rodinnú drámu, traumu z detstva, rozpad manželstva, vzťah otca so synom, navyše v spracovaní, za ktorého by sa hanbil aj amatér. Celý Insidious je natočený úplne bez štipky nápadu, kde rozhovor dvoch postáv tvoria statické zábery na tváre postáv, ktorá sa neustále prestrihujú na tú ktorá práve hovorí (úvodná hádka otca so synom na internáte) a hororové scény dopadli ešte horšie. Bez štipky zveličovania priznávam, že som sa u nich buď smial alebo odvracal zrak, no nie zo strachu, ale z pocitu trápnosti. Všetko dokonale vystihuje scéna, keď Patricka Wilsona naháňa v dobe búbak a on sa pred ním ukryje do kúpeľne a celé to vyzerá akoby ste si to natočili vy sami doma a potom poslali do kín, ešte aj s pomerne ochotníckym hereckým výkon Patricka. Nie, tu vážne nefunguje nič. Príbeh, akékoľvek hororové dianie, atmosféra, ani silený pocit nostalgie v závere (s Lin Shaye). Prišlo mi to akoby si James Wan na producentskej stoličke povedal "OK, Patrick, hral si v sérii Insidious, zarobil nám ťažké prachy, tak si teda skús tú réžiu, tu máš pár miliónov, veď na tejto sérii už nemáš čo pokaziť a ono nám to z kina niečo hodí". Tu sa fakt nikto ani nesnažil a ten čo to točil nemal navyše talent, takže výsledok je len jeden amatérsky počin, ktorý by sa dal akceptovať ako zbytočné direct-to-video pokračovanie pred desiatimi rokmi, ale nie posielať to do kín v 2023. Smutné kam sme sa to so značkou Insidious dopracovali. Už The Last Key bol skrz naskrz priemerný počin, ale v prípade The Red Door klesla séria úplne ku dnu. CELKOVO: 3/10 (06.08.2023)

Bezkonkurenčně nejubožejší díl této slušné hororové série, který nemá absolutně co nabídnout.  Od předchozího dílu uteklo dlouhých 5 let a pokud jste stejně jako já viděli předchozí díl v době vydání, tak vám mohu garantovat, že se v ději stejně jako já ztratíte. Proč by se totiž měli tvůrci ohlížet na diváky, brát ohledy na jejich chatrnou paměť a vymyslet po 5 letech zcela nový příběh, když se dá zrecyklovat obsah starého dílu a zabalit to celé do nesnesitelně chaotického kabátu, kde se každý spolehlivě ztratí. Vznikla tak naprostá píčovina s krajně nesympatickým hlavním hrdinou, ze kterého vyrostl vydatně odpudivý kokot. Mám pocit, že zde na plné čáře selhala režie a absence zkušeností je u Patricka Wilsona znát snad v každém záběru. Tento paskvil nemá nejmenší potenciál si vás zaháčkovat a vtáhnout do děje. Je to jen nepovedený recyklát, místy skoro až nějaká surrealistická chaotická píčovina s naprosto ubohým příběhem. Vůbec mi nesedl směr, kterým se tento film rozhodl vydat. S každou další minutou je snímek větší a větší utrpení. Závěr je poté vyloženě směšný. [25 %] (15.08.2023)