Marketa Lazarová

,,....NEZAHRNUJÍ S HŘÍŠNÝMI DUŠE MÉ A ČLOVĚKEM VRAŽEDNÝM ŽIVOTA MÉHO“....... /// Filmová rapsodie o lásce a ukrutnosti... Markéta je násilím odvedena z domu (,,Nemorduj! Vykoupím se!“ ... ,,Čím?“...), znásilněna (páč Bůh tak učinil, aby ON ji miloval) a plna lásky si nakonec vezme mrtvolu. (To jen takový shrnutí do čtenářáku milé děti...). Drsný časy, samej ,,jebák a skurvysyn“ a na všechno dohlíží spravedlivý a vševědoucí Bůh. Opravdu syrovej pohled na vlky mezi lidmi. Kdybych nečekal ,,ARTfilm“, tak bych tupě napsal, že je to jako na vojně: ,,proč to dělat jednoduše, když to jde složitě!“ Ale nejsem tupé zvíře a proto vím, že TADY to má smysl. Smysl, ve kterým vynikne herectví, fantastická poetická představivost (Vláčilova) a kamera. Sice nejsem přesvědčenej, jestli se na to ještě někdy podívám, ale lepší českej film pro ,,Filmovej klub“ asi nenajdete. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Přemejšlím, jak by asi vypadala filmařina Darrena Aronofskyho v 60tých letech minulýho století v totalitní ČR. 2.) Skoro tři hodiny modliteb a žalmů. Přesně tohle hledám! 3.) Chci pochopit důvody, který vedli tvůrce k obsazení hlavních rolí v pohádce Princ Bajaja. (Tak to by mě ve snu nenapadlo....) /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * (07.12.2011)

Vančurova Markéta je velice náročná kniha, přestože útlá, nečte se vůbec lehce, jak se obvykle historická romance čítává. Ale i tak to není nic ve srovnání s Vláčilovou Markétou. úžasná kamera a časté mrmlání a cizojazyčné pasáže, poetické scény a záběry, hra s divákovými smysly, ozvěny, hra světla, plastičnost postav, symbol vedle symbolu, tohle není film na sobotní podvečer. Tenhle film ani nemůže zaujmout všechny, protože to není film pro každého. Většina si tu sice může něco vybrat, ale celkově se to zalíbí asi málokomu. Obrovká výprava a dekorace spolu s hereckými výkony dotvářejí působnost díla. Člověk prostě po zhlédnutí nemůže se nezamyslet nad... Asi nad lidmi. (30.01.2006)

Velmi slabé tři hvězdy, které dávám vesměs za krásnou hudbu Zdeňka Lišky, vlasy Magdy Vášáryové a za to, že se na to hezky dívalo a přežil jsem to bez újmy na zdraví. Co měl ale být ten zbytek?! Teda přesněji řečeno – co měla znamenat ta úvodní hodina? Při sledování filmů a seriálů se mi stalo už ledacos, ale že bych se na něco koukal přes hodinu a stále neměl vůbec ponětí, na co že se to vlastně dívám – to se mi donedávna fakt ještě nepodařilo. Co to sakra bylo?! Dopředu se omlouvám za mé zmatené výkřiky do prázdna, ale tenhle film mě při psaní komentáře k tomu přímo vybízí. Film má sice zajímavou vizuální stránkou, ale to, co se z mých reproduktorů linulo, bylo něco šílenýho – proboha, tak šílený postsynchrony jsem ještě nikdy předtím neslyšel! Nevím, jestli to byl čistě jen můj problém, ale film, kde pomalu není poznat, která postava mluví a co vlastně mluví a kde si tyhle hlasy neustále skákají do řeči – jako pardon, ale jestli tohle bylo uděláno záměrně, tak na mě to nezafungovalo ani náhodou, ba naopak, zapůsobilo to na mě naprosto opačným účinkem. Zaplaťpánbůh, že druhá část už je podstatně lepší a už mi i dávala smysl, jinak bych vážně přemýšlel o mnohem nižším hodnocení. Zatraceně, tohle byl teda pořádně divnej film. Je pravda, že já divné filmy vyhledávám záměrně, ale tohle bylo i na mě až příliš divné. Tohle snad snese srovnání jedině s Antikristem, protože obojí je takové psycho, že u mě asi na hodně dlouho zůstanou některé momenty vryty hluboko do paměti. U Antikrista je to samozřejmě Chaos reigns a nůžky kontra poštěvák, zatímco tady bych to viděl na Markétin pohled à la Samara a tak vůbec to všudypřítomné skákání do řeči, z něhož mi místy fakt silně hrabalo. Pokud tedy hledáte film, který by ve vás zanechal nějaký opravdu hluboký otisk, jděte do Markéty. A nedívejte se na to s očekáváním normálního snímku, protože takovou chybu jsem udělal já a taky na to tvrdě doplatil. (19.05.2012)

Tento epos mě překvapil svou monumentálností vzhledem k roku, ve kterém byl natočen. I když..není se čemu divit..František Vláčil je jméno, které je synonymem pro takové filmy. Celá plejáda hvězd, počínaje Josefem Kemrem nebo Vladimírem Menšíkem a konče Magdou Vašáryovou (už v té době toho měla světu hodně co ukázat:) jenom dokazuje, že Vláčil rozhodně nebyl minimalista. (17.08.2005)

Historické eposy Františka Vláčila jsou prostě úžasné. K totální dokonalosti jim sice něco malinko chybí, ale celkově lze konstatovat, že se většina jeho filmů řadí do zlatého fondu české kinematografie. Marketa Lazarová je z Vláčilových filmů bezesporu nejvýraznější, nejen po stránce vizuální, ale i obsahové. Film podává celkem realistický obraz drsného středověku a napomáhají tomu i jedinečné výkony hlavních postav. Ty pomáhají vytvořit věrohodnou atmosféru a hlavně díky nim je film vysoce hodnocem jak kritiky, tak publikem. (17.09.2002)