Vůně ženy

Citlivé, dojemné, příjemné. Neodolatelný Al Pacino v roli slepého plukovníka a ODonnellův nejlepší film. V podstatě celý film, jsem si snad každých 5 minut stále dokola v hlavě opakoval, jak je to krásný film. Proto mi nezbývá nic jiného, než uznale kývnout hlavou a ohodnotit tento skvost nejvýšším možným hodnocením. Kež by bylo takovýchto filmů víc. (18.01.2008)

Povedal by som, že to Američania zobrali za správny koniec a namiesto snahy o prekonanie vtipnosti pôvodného filmu natočili (melo)drámu. Pretože táto snaha by pripomínala povestné psie naháňanie vlastného chvosta. Celé to stojí na Pacinovej postave a jeho výkone a niet čo namietať. Za zmienku stojí viacero scén, najmä tá tanečná s náhodnou návštevníčkou reštaurácie a jej vypointovanie, dôležité pre vyznenie celého filmu. Ja by som tento film ani nenazýval remakeom, zmeny sú zásadné, o starého pána sa napríklad žiadna žena nezaujíma. Výrazná výhrada smeruje k záverečnej reči. Tá je príkladom zmeny filmovej reči oproti takým 70. rokom nasýteným novým Hollywoodom, spomeňte si na Pacinov výbuch na súde v And Justice for all. Oproti nej je celý záver vo Vône ženy iba instante naaranžovaný a predvídateľný. (04.10.2016)

Nie, že by bol príbeh druhoradý, ale je jednoducho musím začať výkonom Al Pacina. Oscar pre herca asi nikdy nebol jednoznačnejší. Poslednú hodinu jeho strhujúceho výkonu mi zvieralo srdce, sánka mi padala akoby som videl nejaké zjavenie a prepotil som celé tričko, čo určite nebolo ovplyvnené terajšími tridsaťstupňovými horúčavami. Skvelý príbeh bol len podpora pre tohto pána herca a ostatných tiež skvelých sekundantov, hlavne O'Donnellov vrchol kariéry. Krávne úsmevné doplnky šité na mieru len umocňujú pôvabný dojem filmu z ešte pôvabnejším názvom. Plný krásnych, pravdivých, príjemných aj krutých životných právd o priateľstve, česti a čo je podstatné, o ženách. A ak niekto zistí, čo chýbalo k dokonalosti nech mi napíše, určite to neboli veci vytknuté v doterajších komentároch. 90%. (24.06.2008)

„Plukovníku, říkal jste…slyšel jsem dobře?! Říkal jste, že se zabijete?!“ - „Ne, říkal jsem, že si zatmím mozek…zkus tenhle rohlíček, Charlie. Namazal jsem ti ho.“ Plukovník Slade (žádný „pan“!) má plán. Zaletět si do NY, naposled si užít a vše ukončit zbraní, kterou umí složit rychle jako málokdo. A ten najatý, vyjukaný studentík, co ho má hlídat, mu v tom přece nemůže zabránit….Al Pacino a oslava jeho herectví, které se dá v tomto případě označit za absolutní. Jeho postava má styl, šarm a humor, ať už popisuje ženy, utužuje „milující“ rodinný kruh, tančí tango či prohání ferrari ulicemi nic netušícího NY. Jeho herecký kolega mu sice jen „přicmrndává“, ale zas je typově přesný. Hudba perfektní (zajímavé spojení Newmana a Tango Project). Konec působí (samozřejmě?) až příliš pohádkově, naivně a celkový dojem sráží, což ale nelze říct o skvělém plamenném projevu, který mu předchází. Dávám solidní 4*. „Jo, Charlie, ještě k tomu tvému problému…na světě jsou 2 druhy lidí. Ti, kteří vstanou a přežijou, a ti, kteří se schovaj. Schovat se je lepší.“ (06.12.2020)

Původní verzi jsem neviděl a upřímně si myslím, že tuto novější asi (alespoň u mne) již nic nepřekoná. K nevidomému Al Pacinovi coby válečnému veteránovi, (který díky své povaze každého od sebe odhání a nikdo jej nechce ošetřovat) je přiveden studentík O'Donell. Ten studuje na univerzitě ale jelikož nedisponuje tučným kontem jako papínkové jeho spolužáků, přijme nabídku od rodini veterána - dělat za přivýdělek mu občasnou společnost či doprovod. Mezi oběma se tak postupně začne vyvíjet přátelství. Opatrovníkovi je pozvolna jasné proč chce plukovník do New Yorku a podaří se mu změnit jeho názor na svoji současnou a další existenci. Sílu nabírající Al Pacino pak začne ze svého opatrovníka z ušlápnutého studenta pozvolna tvořit muže. Závěr byl obravdu brilantní. Další film, kde se klaním umění Al Pacina. Nutno vidět. * * * * * (13.01.2012)