Shadows of a Hot Summer
Režie:
František VláčilScénář:
Jiří KřižanKamera:
Ivan ŠlapetaHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Juraj Kukura, Marta Vančurová, Gustáv Valach, Gustav Opočenský, Karel Chromík, Jiří Bartoška, Zdeněk Kutil, Augustín Kubán, Ilja Prachař, Robert Lischke (více)Obsahy(1)
Je horké léto, dva roky po skončení druhé světové války. Mlčenlivý hospodář Ondřej Baran (J. Kukura) žije na osamělém statku v Beskydech se ženou Terezkou (M. Vančurová) a dvěma dětmi. Jen občas dojíždí do městečka v dolině za nákupy. Má mírumilovnou povahu a konfliktům s místními lidmi se zásadně vyhýbá. Jednoho dne se na jeho statku objeví skupina pěti banderovců. Ukrajinští nacionalisté, kteří mají na svědomí mnoho mrtvých civilistů, se po válce pokoušejí dostat do Rakouska. Jeden z nich je zraněný a než se uzdraví, musí se o ně Ondřej se ženou postarat. Kromě nich zadržují zabijáci na statku i lékaře (G. Valach), kterého musel Ondřej přivézt. Pokud by se muž pokusil přivolat pomoc, zaplatily by to životem jeho děti i s Terezkou. Zatímco policisté v městečku nemají o dění na statku tušení, Ondřej pochopí, že banderovci v zájmu vlastní bezpečnosti nakonec stejně všechny na statku pozabíjejí. A že se bude muset postavit sám proti přesile pěti vycvičených vrahů... Působivé drama scenáristy Jiřího Křižana a režiséra Františka Vláčila vzniklo v roce 1977. Kromě řady jiných ocenění získalo i Velkou cenu Křišťálový glóbus na XXI. MFF v Karlových Varech (ex aequo se sovětským filmem Bílý Bim, černé ucho). (Česká televize)
(více)Videa (2)
Recenze (191)
Vláčil prostě byl pan Režisér, takže skvělý byl i jeho film, který točit nechtěl. Banderovci sice za celou dobu neřeknou ani slovo, což vypadá hodně divně, ale v opačném případě by se film nedostal do kin. Další ukázka socialistické absurdity v praxi. Trochu mě rušil pouze blonďatý Bartoška, který prostě vypadal divně. Baladickou atmosféru dramatu výborně dotváří hudba Zdeňka Lišky. ()
Toto je přesně ten důvod, proč patří František Vláčil mezi nejlepší české režiséry všech dob. I pod tíhou rakoviny minulého režimu dokázal točit takto brilantní díla. Sice jsem tento film, viděný zrovna ve stínu horkého léta, nyní už neshledal tak napínavým jako při prvním zhlédnutí dávno před lety, nicméně stále je vyztužen překrásnou přírodou a věrným valašským nářečím. U snímků pana Vláčila se zkrátka o autenticitu nikdy bát nemusíte. 70% ()
Spokojenost rodinného života v krásném prostředí Beskyd je narušena. Dozvuk let minulých se přiblížil smrtelně blízko a situace nabývá na intenzitě. Veselý statek se mění v pevnost s tichými pohledy, které jsou ovšem více než výřečné. Oni nemají co ztratit a Baran chce žít a chránit. Boj s vlastním rozhodnutím a možnostmi. Hrdina se probouzí a začíná jednat. Liškovo překrásné tóny, které předpovídají danou situaci a Vláčilovo precizní režie i herecké obsazení. Na konci šedé normalizace režisér opět dokazuje svůj neobyčejný talent pro film. ()
"Někdy ani ten nejsilnější chlap sám nic nezmůže...." Nebo že by přece? Jen Terezka, žena Ondřeje Barana tuší, čeho všeho je její muž schopen.... Tak tenhle baladistický film s atmosférou hustou tak, že by se dala krájet (do značné míry díky Liškově geniální minimalistické hudbě) mě totálně rozsekal. Asi ho sice zařadím do kategorie filmů, které mě asi jednou zhlédnout stačily, ale to nic nevypovídá o kvalitě tohoto filmu. Jen jsem zvědavý, jak tento film bude za takových 30-40 let hodnotit generace našich dětí a vnuků...Tedy pokud se na něj někdo v té době bude ještě vůbec chtít dívat.... Protože to co se ve filmu odehraje na ploše celovečerního filmu by dnešní režisér natočil na ploše sotva čtvrtinové... Ale přesto smekám klobouk jak před hereckými výkony Juraje Kukury a Gustava Valacha, tak před režií Františka Vláčila. ()
Neuvěřitelně odporný - tedy odpornější, než obvykle - Jiří Bartoška v jedné ze svých ranných fimových rolí si coby albínský banderovec s celou svoji partičkou zasloužil mnohem horší osud. Bohužel ani mistr Vláčil se nevyhnul nátlaku a v symbolickém roce hanby si vyšvihnul drobnou propagačku. Naštěstí to zvládnul s grácií sobě vlastní a proto jde o umění a ne o hovno:-) ()
Galerie (18)
Zajímavosti (9)
- Robert Lischke byl pro natáčení vybrán, jelikož se nejvíce podobal Juraji Kukurovi. Lischke hrál jeho syna Lukáše. (sator)
- Jako exteriér bylo využito Karlovského fojtství. Postavil ho roku 1793 vyhlášený tesařský mistr Jan Žák, stavitel místního dřevěného kostela. Fojt Ján Bill, nechal budovu upravit tak, jak ji známe nyní. Fojt byl dědičný rychtář. V obci stojí i Karlovské museum, které by správně mělo být nazvané Karlovické (stejně tak fojtství), ale užitý tvar lépe odpovídá místnímu nářečí. (Brtniik)
- Scéna, kde si Jiří Bartoška jako Banderovec bere nůž od Ondráše (Juraj Kukura) a bodá si nožem postupně mezi prsty, je podobná scéně ve filmu Vetřelci (1986). Ve filmu Vetřelci předvedl podobnou dovednost ve slavné scéně android Bishop. (Horryx)
Související novinky
Cyklus filmů českého génia stříbrného plátna
Strašnické divadlo se již od svého počátku snaží návštěvníkům nabídnout i jinou než divadelní produkci. Každý měsíc má své místo v programu promítání filmu a koncert. Až do konce této sezony povládne… (více)
Reklama