Režie:
František VláčilKamera:
František UldrichHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Petr Čepek, Jan Kačer, Věra Galatíková, Zdeněk Sedláček, Zdeněk Kryzánek, Jana Hájková, Michal Kožuch, Ladislav Gzela, Petr Štěpánek, Josef Somr, Miloš Willig (více)Obsahy(1)
Příběh filmu režiséra Františka Vláčila a libretisty Vladimíra Körnera se odehrává v druhé polovině 13. století. Český zemanský synek Ondřej z Vlkova přišel do řádu ještě jako dítě. Nestalo se tak dobrovolně. Snad si ani neuvědomoval, že byl vlastně obětován na usmíření otcova násilného činu, spáchaného na něm samotném, a že byl tedy dvojnásobnou obětí. Až po deseti letech odříkání poznává, že existuje ještě jiný svět, ještě jiný život než ten, který uzavírají pevné zdi řádového hradu. Podlehne volání domova, volání rodného Údolí včel, a pokusí se o návrat. Již se zdá, že bude mít více štěstí než bratr Rotgier, jehož pokus o únik skončil krutou smrtí. Ale i v jeho případě se ukazuje moc řádu silnější a náboženský fanatismus znovu triumfuje nad v té době beznadějným pokusem jedince o vzpouru proti síle dogmatu spojeného s mocí. (Bontonfilm)
(více)Recenze (406)
Text distributora prakticky popisuje celý děj, takže nemá cenu jej nějak podrobněji rozebírat. Každá doba má své démony a doba křižáckých válek byla démonů plná. Víra v Boha často přerostla ve fanatismus a v jeho jménu se pak děly ty nejkrutější věci. Přízračně temné, kruté, syrové a děsivé, jak jen 13. století mohlo být. Tak ho tu vystihl František Vláčil. Vynikající Čapek, bezcitný a nelítostný v pochmurné atmosféře ponurého příběhu, který krásně vystihuje strasti, kterými musel obyčejný člověk čelit. Možná podaný formou těžko stravitelnou, ale přesto fascinující nejednoho diváka. Rozhodně stojí za to vidět tento skvost s ukázkou ryzího herectví. 80% ()
Na počest pana Kačera, velikého režiséra, herce, ale i skvělého člověka a morální ikony jsem dostal chuť po letech zase na tohle dílo. Ó jak moc mi to připomíná Bergmanovu Sedmou pečeť, nebo Pramen panny. Celý film je dokonalost sama. Dnes jsem si ale poprvé všilm jediné chybky, které jsem si dříve nevšiml a tou byl figurálně vyřezávaný včelín. Umění středověku se to lidové ztvárnění postav dost vymykalo. Jinak ale nemám výhrad. Čepek, Galatíkoví, Kačer... To byl koncert o kameře, hudbě a režii nemluvě. Dávám za 5 loveckých psů. * * * * * ()
,,VELIKÁ A MOCNÁ JE SÍLA ŘÁDU. VÍTĚZÍ NAD LIDSKOU PÝCHOU A ZLOBOU SVÝCH NEPŘÁTEL.“...... /// Kačerův hlas, Vláčilův filmovej svět a fantastická Körnerova studnice příběhů. Historická balada, plná poetickejch textů a magickejch dialogů … no jo, když vona to byla vobčas i nuda. Chyběla mi tam dynamika děje a čekání na dramatický drama v závěru prostě ta proklamovaná a oslavovaná síla dialogu neukrátila. Hledáte filmový umění? Tak to jste tady správně! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou knihu, kterou napsal Vladimír Körner, číst nebudu. 2.) Mohu odpouštět jen těm, co jsou čistí. 3.) Neustále váhám mezi triem Bergman - Tarkovskij - Vláčil. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * ()
Velmi precizně a syrově (mnohdy i surově) natočený film, který je vizuálně umocněn černobílým obrazem a autentickou středověkou výpravou. Herecké výkony hlavních postav byly přesvědčivé a hudba Zdeňka Lišky skvěle doplňovala silné obrazové výjevy. Kam až jsme vlastně schopni zajít kvůli tomu, čemu bezmezně věříme? ()
Příběh náboženského fanatika, který za slávu boží neváha šáhnout pro meč a touha po normálním životě je mu cizí. Člověku se ani nechce věřit, že tenhle film vznikl hlavně proto, aby se využily kostýmy z Markéty Lazarové. Údolí včel je stejně znamenitý, atmosféra 13.století z něj jenom čiší a hudba Zdeňka Lišky je jako vždy jedinečná. ()
Galerie (31)
Photo © Filmové studio Barrandov / Jan Kuděla
Zajímavosti (25)
- Existuje i upravená televizní verze snímku z roku 1977, ve které nejsou uvedena jména autorů, nemá žádné titulky a neobsahuje dokonce ani konec. Ten byl kvůli vyznění vystřihnut pro jistotu celý. (DaViD´82)
- Vladimír Körner se inspiroval k sepsání scénáře pobyty na území bývalého Východního Pruska v letech 1965-1967, kdy sbíral materiály pro román „Písečná kosa“. V jednom okamžiku měl pocit, že se mu zjevila postava osamoceného křižáckého jezdce sjíždějícího po písečné duně. (alonsanfan)
- Původně měl jak Ondřeje, tak i Armina hrát v dvojroli Jan Kačer, jelikož František Vláčil obě postavy viděl jako rub a líc jedné mince. Nakonec od nápadu odstoupil z důvodu, že by natáčení bylo až příliš technicky náročné. Kačerovi tedy ponechal "pouze" postavu dogmatického rytíře Armina. (DaViD´82)
Reklama