Chamtivost

Videl som zreštaurovanú štvorhodinovú verziu, ktorá je skrátenou verziou pôvodnej desaťhodinovej a predĺženou tej dva a pol hodinovej. Najskôr by som trochu podiskutoval o práve štúdia zasahovať do výsledného tvaru diela. Podľa mňa má na to každé štúdio regulárne právo, keďže do diela vkladá svoje peniaze. Určite by bolo veľkým rizikom púšťat do kín štvorhodinový film a očakávať, že sa stane z neho veľký hit, preto sa tomuto kroku nečudujem a podľa ohlasu kritiky sa nič tak hrozného nakoniec nestalo a musím skonštatovať, že ani skrátená verzia by moje nadšenie z tohto filmu zrejme neznížila. A to ani napriek tomu, že sa film nikdy nevlečie a nie je v ňom žiadna vata. Zatiaľ čo sa Stroheimovi nemeckí kolegovia venovali výrazne výtvarnému expresionizmu, Erich nakrútil jedno z najdôležitejších diel naturalizmu a rieši v ňom jeho klasické otázky. Postavy, poháňané prírodnými silami, zločin, pomsta, pesimizmus. Sú postavy zodpovedné za svoju chamtivosť? Je to vrodená vlastnosť človeka, jeho prirodzenosť, s ktorou nič neurobí? Alebo má na výber a dokáže odolať moci peňazí? Nakoniec je dúšok vody drahší, ako 5 tisíc dolárov a osudovosť zápletky je dokonalá. Na Stroheimovom prístupe sa mi páči jeho hra s postavami, keď nám v expozícii predstavuje jednu postavu ako sympatickú, aby jej chovanie behom pár minút zmenil a divák sa s tým musel náhle vyrovnať. Musí sa taktiež vyrovnať so zidealizovanou predstavou manželstva, ktoré je nakoniec iba klietkou, ktorá nemusí byť v lepšom prípade ani zlatá. Erich von Stroheim podľa svojho výzoru určite s chamtivosťou problémy nemal, asi to bol bonvián, ktorý keď bol v podniku pri stole, tak za svoje peniaze pozýval všetkých:). Ďalšie povinné filmové čítanie, ktoré by nemalo uniknúť nikomu, kto sa zaujíma o históriu filmu. P.S.: Tak po preštudovaní detailov o skracovaní tohoto filmu a zničení materiálu musím dať Erichovi za pravdu, bola chyba MGM, že financovala tak dlhý film, ak chcela poslať do kín oveľa kratší. V tomto smere majú dnešní tvorcovia výhodu v DVD a režisérskych zostrihoch. (06.03.2013)

Hodnotím a viděl jsem zremasterovanou čtyřhodinovou verzi. Jedná se bezpochyby o jeden z nejvýznamnějších filmů v jeho dějinách. Naše nazírání je však zkreslené. Původní 9 a půlhodinovou verzi již totiž nikdo neuvidí. Čtyřhodinová verze je specifická tím, že se nedochované části snaží ukázat alespoň jako fotky. Tím vznikla další hodina a půl materiálu. Já jsem na vážkách, zda tato verze může být lepší, než výrazně sestříhaná 140minutová. Fotky sice dokreslují celý film, na druhou stranu však narušují jeho kontinuální sledování. Alespoň, co se mne týče, trochu mi to vadilo a nebyl jsem schopen se celou dobu vyváženě soustředit. Z tohoto důvodu jednu hvězdu odebírám. Jinak ovšem jeden z vrcholů němého filmu! (11.05.2009)

Neuvěřitelné. KOUSEK DĚJE. Nezapomenutelná je scéna, kdy muž pravděpodobně k smrti ubíjí manželku a kamera dá dlouhý odjezd od okna ven na dům, na který se snášejí sněhové vločky. Takže divák vidí jen dům ve sněhovém reji - téměř ikonu naprostého soustředění a klidu - a přitom tuší, jaké hrůzy se dějí uvnitř. Je to skoro nesnesitelné. (29.09.2010)

Upřímně, nechtěl bych to sledovat devět hodin. Už ty čtyři dochované stačí bohatě. A na rozdíl od jiných opusů od Tenkrát v Americe po Giganta si to u mě ani tuhle délku plně neobhájilo. Ne že by se "nic nedělo", ale mnohdy se dějí věci zbytečné vzhledem k vyznění, které příběh neobohacují a jen ředí stopáž. Rozhodně jsem z nastíněného materiálu neměl pocit komplexnosti, ale přeplněnosti. Už jen proto, že se Stroheim ani nevzdálí černobílému vidění problému. Takže čtyři hvězdy za ne nudný a rozhodně náročný a hodnotný projekt. Nicméně nenadšení studia z vyslání devíti hodin do světa chápu, protože nevěřím, že byly nutné. Kdyby to prostříhal rovnou sám Stroheim na "rozumné" tři - čtyři hodiny, měli bychom tu film lepší, ale hlavně plně dochovaný. (19.11.2012)

No, já nevim. Asi budu za primitiva. Sama nemám ráda, když někdo soudí filmy dle jejich délky, ale v tomto případě jde podle mě stopáž výrazně na úkor působivosti. A to jsem samozřejmě viděla tu verzi, která má "jen" 140 minut. Některé pasáže jsou velmi intenzivní, na začátku jsem byla dokonce nadšená a plná očekávání. Místy se mihne nějaký vtip, který paradoxně potěší tím, že tu není jen tak pro srandu. A pak ty ruceee! Kdyby scéna s rukama a mincemi byla delší, snad bych byla přecejen obměkčena. O technické vyspělosti snímku a strhující exhibici němého herectví bych si nedovolila pochybovat, ale bylo to utrpení. Pardon. Třeba někdy seberu odvahu jít na Chamtivost znovu, abych ji mohla docenit. (14.11.2007)