Dancer in the Dark
Dancer in the Dark
Dancer in the Dark
Dancer in the Dark
Tanečnica v tme
Režie:
Lars von TrierScénář:
Lars von TrierKamera:
Robby MüllerHudba:
BjörkHrají:
Björk, Catherine Deneuve, David Morse, Peter Stormare, Joel Grey, Cara Seymour, Jean-Marc Barr, Vincent Paterson, Siobhan Fallon Hogan, Željko Ivanek (více)Obsahy(1)
Svérázné československé emigrantce Selmě Ježkové hrozí brzká slepota. Sama emigrovala do Spojených států 60. let, aby tu zajistila oční operaci synovi postiženému dědičnou chorobou. Přestože Selmu obklopují dobří lidé, zůstává ve svém údělu sama. Potíže překonává zejména díky vášni k muzikálům. Trierovský dokumentární způsob snímání pomocí ruční digitální kamery tvoří zvláštní a často diskutovaný kontrast k žánru melodramatu a muzikálu. Závěrečnému snímku Trierovy “trilogie zlatého srdce” dominuje islandská zpěvačky Björk, která se zde se svou výjimečnou rolí zcela identifikovala bez dalších ambicí na filmovou kariéru. Za svůj výkon si odvezla hereckou cenu z Cannes, kde byl film oceněn i cenu nejvyšší, Zlatou palmou. (Aerofilms)
(více)Recenze (401)
Hudba vcelku dobrá, tance mě neberou, příběh syrový, konec drsný a šokující. Ale páni tvůrci si alespoň minimálně mohli nastudovat československé reálie. Alespoň jednu Selmu na území této republiky ve svých sedmačtyřiceti letech stále ne a ne potkat a s Oldřichem Novým to fakt přepískli! Viděno podruhé s odstupem několika let. Nedokoukal jsem to, protože mě to zkrátka nebavilo. ()
Zvláštní film. Bjork je pro mě špatně identifikovatelná osoba, ale utahaný film oživovala dobrým zpěvem. Konečná scéna oběšení sirová a děsivá. Mě snímek stačilo vidět jednou. ()
Trierův nejzlomyslnější film! Naprosto netypické muzikálové drama se skvělými herci a neuvěřitelně krutým scénářem. Zhruba po klidné první hodině filmu přijde zásadní zvrat a potom už Lars nemilosrdně trestá famózně hrající Bjork jednou krutou ranou za druhou. A když už jsem si myslel, že nic horšího už přijít nemůže, tak von Trier s lehkostí sobě vlastní přijde s novou ranou osudu... Hodnotím třemi hvězdičkami protože 1) nesnáším muzikály, 2) hudba v tomto filmu mi přišla příšerná, 3) Bjork hrála fantasticky, 4) Ostatní herci za ní příliš nezaostávali a 5) Tanec v temnotách je správně depresivní Trierovina s pořádným přesahem. Závěrem poznámka: Československá emigrantka??? Ouldžič Nouvý (Oldřich Nový)??? Ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne... I přes všechny výhrady film fantasticky vygraduje... ()
Nejdepresivnější film všech dob. Bjork prý někde řekla, že Trier ve svých filmech rád mučí ženy. Měla pravdu. Šílený režisér, šílená Bjork, šílená kamera. Výborný je pak David Morse, který jako zbabělý policista poruší veškeré základy slušnosti a etiky. Provokativní film při kterém se divák moc nezasměje. Trier všem ukazuje co to známená opravdu trpět. Lepší nekonvenční film než nudný film. ()
Úžasný soundtrack (hudba Björk je pro mě srdeční záležitost) a velmi silně natočeno. Nicméně zároveň tak koncentrovaná deprese, že už se k tomu pravděpodobně nikdy dobrovolně nevrátím. Přesto u mě zasloužených 75% ()
ZVLÁŠTNÍ film . Ta Bjork je z jiné planety . Tento příběh vcelku jednoduchý , ale ty písně , tanečky a tak celkově z toho dělá snad i mimořádné dílko . A ten závěr . Drsný . To tedy jo . Tak atˇ žije Selma . ()
Co se reálií týče, tak Lars von Trier je asi moc nestudoval, nebo mu to prostě bylo úplně jedno. Se jménem Selma se v českých luzích a hájích setkáme zcela výjimečně, děvčata s inuitskou vizáží u nás opravdu nemáme a s Oldřichem Novým coby křepčícím bělovlasým staříkem byl také mimo. Když pominu tyto nesrovnalosti, tak se mi to filmařsky moc líbilo. Zpracovat takto depresivní téma jako muzikál je originální a snad kromě West Side Story a Hair je to jediný muzikál s tragickým koncem. Björk jistě není nejlepší herečkou pod sluncem, ale role nevinného, naivního stvoření, jehož životním leitmotivem je záchrana milovaného syna před slepotou, se zhostila velice dobře. Chtě nechtě, Catherine Deneuve mám už asi navždy spojenou především s rolemi mysteriózních a osudových krasavic, s Truffautem a Buñuelem, takže mě v této roli poněkud překvapila. Ukázala ale, že jí nejsou cizí ani jiné polohy a v postavě mateřské a praktické kamarádky hlavní představitelky byla výborná. ()
Po delší době od shlédnutí filmu jsem schopen reagovat. Z filmu jsem byl opět nadšen, jak je krásný a hrozný. Dogmatický začátek nutí diváka vžít se do příběhu Selmy a zamýšlet se nad její "nevinností", ale pořád na něco čeká, něco se stane, přijde nějaká hrůza, jenomže kdy...! Pak se poruší velké množství zásad dogmatu 95, kamera se změní na statickou, dobarví se zvláštním nostalgickým nádechem a přichází první krásná, odlehčující muzikálová scéna, odlehčující jak pro diváka, tak i pro Selmu. Muzikál se postupně, ale velmi zvolna vyvíjí a pomalinku cílí k nevyhnutelnému závěru. Zamiloval jsem si filmy Larse Von Triera díky cynickému a realistickému pohledu na svět a společnost. První myšlenky, co mě napadly, když jsem vyšel z kina, byly: „Dokud jsem neznal Larse, nevěděl jsem co je to film!" a další: „Lars nenávidí lidi!" A měl jsem pravdu. Film ukazuje, že vražda může být opodstatněna dobrým úmyslem a bezmocí, ovšem ne omluvena. Také ukazuje, že když má nejlepší přítel možnost pomoci příteli, učíní tak pouze, když ho to nebude nic stát, jakmile má čerpat ze svého, „tak čert tě vem a radši si za tebe jen pobrečím!" Film ukazuje nejhorší lidské vlastnosti. Konec zase poněkud silný, jak někdo kritizuje, ale mě se líbil, nebo líbil... přesněji řečeno seděl jsem nehnutě skoro v křeči, kdy to přijde a půlkama bych mohl stříhat dvojku drát:) Zapůsobila na mě ta síla, opravdu hodně nepříjemný konec. Vy by jste zvládli udělat 107 kroků?? Nemůžu zapomenout na úžasnou Björk, excelentní herecký výkon. V kině bylo buď naprosto hrobové ticho, nebo bylo slyšet smrkání do kapesníčků, pár lidí to taky nevydrželo a odešlo. Ženy měli po konci totálně rozmočené stíny. 99% pro Dancer in the dark. 1% dolů za Selmu Džeškovou a Oldrič Nouy:) ()
První film, který mi vzal kousek duše. A já byl rád. ()
Vždy když zahlídnu novou práci Björk, vzpomenu si jak jsem na přelomu tisíciletí viděl v kině Tanec v temnotách, což byla tvrdá rána pro tehdy třináctiletýho kluka co měl rád Lego. Od tý doby už neberu život tak vážně, což se mi s odstupem času vyplatilo. ()
Tento film zdá se mi poněkud nešťastný!!! Hlavní představitelka hraje úžasně, ale jinak .... pošahaný, divný, depresivní! Kamera má být sice taková pro autentičnost, ale nedá se na to koukat. No a ty muzikálové proklady ... opravdu bizár! Přiznám se, že jsem si sám dokonce musel film dávkovat, abych ho vůbec dokoukal. Už nikdy víc. A když říkám nikdy, tak už opravdu NIKDY!! ()
Nepresvedčivé herecké výkony, "neuveriteľný" dej. Jediné čo to drží nad hladinou je hudba. ()
Tak som zas raz okúsil aké je to byť nachvíľu vedomím v inej dimenzii. Po dlhšom čase som našiel další extrémny filmový zážitok, čo mi ukázal akou obrovskou krásou života je mať moc lahodne pocítiť silu umenia. Úprimne ľutujem ľudí, ktorí to nevedia. Dancer in the Dark je tak enormne emotívne sugestívne dielo, že sa práve do mňa zapísal ako otvárač dverí do nového sveta emócii. Doposiaľ som nezažil byť umením natoľko dojatý, že by som musel lapať po dychu. Snímok si drží u mňa prvenstvo v spustení tohto efektu, ktorý som ani netušil, že aj u mňa existuje a tobôž nie, že by sa dal ešte odomknúť. 3/4 stopáže mať slzy v očiach a husiu kožu dá fakt zabrať už samo o sebe, k tomu však 1/4 zdesenia a trasenia sa od revu s ťažkým dýchaním je pocitovo nezameniteľne krásne z dôsledku realizácie podnetu. Film je hodný asi všetkých superlatívov aké sú aj nie sú. Ja som výsledkom a jeho dozvukom onemený na úroveň, že to slová dostatočne jednoducho neopíšu. Rád by som však udal, že to treba vidieť (a najradšej keby povinne), ale keď tu vidím niektoré nízke hodnotenia tak absolútne nechápem ich dôvodu. Funkčnosť obsahu je v tomto prípade asi veľmi individuálna záležitosť. Voči filmu som mal nemalé predsudky keďže Trier ma pred tým nedokázal ničím podobne ohúriť, no toto je úplne iný šálok. Ak si spomeniem na hociktorý snímok, nič ma nikdy nedokázalo dojať podobne. Stupňuje tu emócie do momentu kým nevyužije aj poslednú najmenšiu kvapku, ktorá by vedela ich účinok viac znásobiť a prejavuje tým kolosálnu smršť ich návalu až je hodne náročné všetky naraz vstrebať a poriadne si ich užiť. Je zarmucujúce, že sa daný okamih tou magickou (prvotnou) silou už nebude dať zopakovať. Obsadiť nádhernú Björk, ktorej bravúrny výkon a anjelsky hlas majú azda najväčší podiel na účinku bolo naozaj geniálnymi krokom. Nerozumiem prečo ju neskôr nikde poriadne už neobsadili. Neviem si predstaviť žiadne herecké eso, čo by mohlo vedieť siahať na efekt jej výkonného prednesu a zároveň som presvedčený, že to žiadna ani nemala šancu podobne dokázať. Predstaviteľka vniesla do svojej postavy svojrázny charakter a ducha, vďaka ktorému príbeh funguje vo výstredne výraznej miere. Tento počin sa mi pamätne zaryl do duše a vytvoril v nej určité známky trvalého poznačenia ako naposledy (4 roky dozadu) Aronofsky s Fountain. Nemôžem zabudnúť ani zmienku o majstrovsky precíznej kamere, ktorá kombinuje rôzne uhly a štýly k dojmu, že sa človek nachádza priamo v deji a scenári, ktorý mi svojou hĺbkou a srdcom miestami nesmierne zatajil dych. Napríklad týmto: „Snívala som o tom, že si zahrám v muzikáli. Pretože v muzikáli sa nestane nikdy nič zlé.” / „Ty nič nevidíš, však?” „A čo je tu k videniu?” ()
Jako z oliv z nás s nekompromisností lisu drcením Trier bezohledně mačká to nejlepší, co v nás je - emoce. Pokud z vás Tanec v Temnotách nic nevymáčkne, nic ve vás není. ()
Nejlepší muzikál jakej sem kdy viděl. Ato jako že muzikáli nemám rád vůbec tak tenhle mě dostal. ()
hrubě napsaný komentář, neuhlazenou formou: co se týče Björk, popravdě mi jeíi hudba nebyla nikdy moc sympatická, ale v tomhle filmu v ruku v ruce s obrazem je špičková a moc jsem si jí užil... ani náhodou to není muzikál, milné zařazení, je to drama jak "prase"... na konci emoce šílený... celý točený dokumentárním stylem s vyblitýma barvama, což dodává na skutečné realističnosti, která by nefungovala bez přesvědčivých hereckých výkonů... a "tance v temnotě" (slepotě) jsou točeny naopak barevně a co je hodně zajímavé, každý záběr je stabil... režisér prostě věděl co chce a v jakém stylu... muzikál by to byl, kdyby byl příběh vyprávěn prostřednictvím hudby, tady se hudba odehrává pouze v myšlenkách Selmy, v jejím světe... je to film jak vyšitý do filmového klubu pro náročnějšího diváka s opravdu silným příběhem. ()
JEN SLZY TECOU A SRDCE SE SVIRA...TAK CISTA BOLEST RONICI SLZY...NEVIDET...NESLYSET...ZEMRIT...MILOVAT ()
Skutečně sugestivní a uvěřitelné... hudba dokonalá ()
A tu druhou hvězdu přihazuju jenom za to, jak to na konci krásně křuplo. Tohle mohlo citově vydírat nebo jinak citově působit pouze na osoby 1) bezmezně milující a obdivující Björk nebo 2) trpící syndromem "opičí matky", tedy takové matky, která pro svoje děti nevidí ani reálný svět, ani různé možnosti řešení daného problému. Tedy podobným syndromem, jaký se pokoušela předvádět Björk. Pakliže by měl být příběh reálný, musela by být Selma nejenže slepá, ale její IQ by se muselo motat někde kolem hodnot teploty vody na koupališti, aby v některých situacích jednala tak geniálně, jak se jí to dařilo. A z ruční kamery jsem měl místy pocit, že švidrám já, nebo můj monitor. Toť za mě vše, jdu k očnímu... ()
Moje oblíbená Islandská zpěvačka Bjork je hodně dobrá herečka. Tento film je tak surově reálný a dost ostrý psycho. Musím to doporučit každému nadšenci a vlastně komukoliv. ()
Reklama