Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Pozoruhodný snímek EVROPA je třetí částí osobité autorské filmové trilogie, pátrající po duchovním fenoménu prostoru, v němž žijeme (PRVEK ZLOČINU, 1984, EPIDEMIE, 1987, EVROPA, 1991). Jeho tvůrce, dánský režisér Lars von Trier, situuje příběh do Německa "roku nula" (těsně po válce), do země těžce traumatizované svou prohrou, zmrazené do temnoty noci a beznaděje, a kontrolované (i devastovaného) Spojenci. Většina obyvatelstva tu však skrytě sympatizuje s nacistickými myšlenkami, a někteří se dokonce aktivně podílejí na destruktivních akcích werwolfů. Do tohoto místa a času přijíždí mladý Američan Leo, syn německého emigranta, aby "pomohl Německu". Pod přísným dohledem autoritářského strýce se stane průvodčím v lůžkových vozech první třídy u společnosti Zentropa. Seznámí se s majitelem společnosti, s Američany sympatizujícím Maxem Hartmannem, a zamiluje se do jeho dcery Kathariny. Avšak svět osobních jistot, jímž se citlivý mladík pokouší izolovat od okolní děsivé reality, snad právě proto drtivě zasáhne do jeho osudu...

Situace "zlem nakaženého" Německa je pro režiséra (stejně jako pro mnoho jiných vynikajících tvůrců) východiskem k mnohem obecnější výpovědi o jedinci, osudově zmítaném vnějšími tlaky a navzdory všem svým idealistickým snahám zavedeném do slepé uličky. Vypovídá nejen o střetu humanistických a demokratických ideálů s mašinérií smrti, manipulativní moci a destrukce, ale i o evropských traumatech a křižovatkách; pro obojí je klíčová obrazová a významová metafora cesty po železnici. Velký důraz klade režisér na formu svého vyprávění. Širokoúhlý snímek je převážně monochromatický s významotvornými vstupy barvy; originálně využívá ateliéru a zadních projekcí. Koresponduje s díly Dreyerovými a Bergmanovými, na Fassbindera a Godarda odkazuje formálním experimentátorstvím a obsazením jejich "kultovních herců" (Eddie Constantine, Barbara Sukowá). V souladu s Trierovým chápáním filmu jako snění v bdělém stavu je Evropa vedle svého konkrétního geografického významu rovněž jakýmsi kulturním a politickým bodem v kolektivním podvědomí; celý příběh je prezentován jako hypnotická seance hrdiny i diváka, provázená podmanivým, chladným hlasem vypravěče (Max von Sydow). (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (165)

FrodoF 

všechny recenze uživatele

Je to skvělé, promyšlené, originální a silné. Jen jsem nepochopil (a bylo to i podle mě zbytečné) prolínání barevné a černobílé. Snad nejgeniálnější je scéna, kdy leopold souloží s Kate na vláčcích a pod nimi si Hartmann podřezává žíly, pak přijdou dolu, klepou na něj a zpod dveří začne vytékat červená voda, takových skvělých scén je tam spousta. Trier si podle mě celou svoji kariéru klade schválně nějaké překážky a snaží se je pokořit, v tomto případě se mu to skvěle podařilo. ()

Krissty 

všechny recenze uživatele

Filmů o tom, do jakých extrémů zahnali Němci situaci za druhé světové války, je mnoho. Naštěstí jsou ale také filmy, které ukazují, že do extrémů dění zahnali i Američané a spol. bezprostředně po konci války - mezi takové filmy patří i Evropa. Krásně ukazuje, že ať se dostane k moci kdokoliv, není to nikdy přínosem pro všechny a vždy se najde někdo, komu se to nechá sežrat... Moc prostě dělá z lidí zvířata... Evropa je neuvěřitelně krásný snímek natočený velmi originálním způsobem. Forma vyprávění i změn barev a prostředí je úžasná a fascinující. Promluvy vypravěče na začátku, na konci a nejednou i během filmu byly vynikající, umocňovaly atmosféru a především na úplném začátku jsem to opravdu cítila... Jak já toho Triera obdivuju... To je opravdu Umělec!!! ()

Reklama

GodComplex 

všechny recenze uživatele

Konecne doslo na me prvni setkani s Larsem von Trierem a rozhodne nebylo posledni. Unikatni atmosfera tomuhle kousku totiz v zadnem pripade nechybela a hned od prvnich sekund, kdy se ozval temny a hypnoticky hlas Maxe von Sydowa jako fantastickeho vypravece, mi bylo jasno, ze se tady deje neco zvlastniho. Max byl nakonec ale jednoznacne nejlepsi soucast celeho filmu, nastesti to komentoval prubezne cele a dodaval tomu potrebnou stavu. Dalsi davky haluznosti vytvarela velmi zvlastni technika pouziti pozadi, ktera predem rezignovala na jakoukoliv realisticnost, kdy namisto realnych backgroundu byly za herci promitany oldskool filmove lokace. Bohuzel to trosku doplatilo na prostredi nemecka a obdobi okolo WWII, ktere je mi silne nesympaticke. Do extra vyssich hodnoceni tedy nejdu, ale je nutne brat to s rezervou a s ohledem na muj vkus. Koneckoncu, jsem entita, ktera povazuje Shindleruv List za shit. Nektere hlasky mi ale asi budou jeste chvilku znit v hlave. "You want to wake up to free yourself of the image of Europa. But it is not possible." 7/10 ()

HAL 

všechny recenze uživatele

Zlomený svět plný zlomených lidí. Pokřivených duševně, válkou, mírem, bezmyšlenkovitou prací, naivitou, nenávistí, láskou, vinou. Dokonalé zobrazení poválečného Německa, a maximální absurdity společenského stroje - pro Triera typické, cynismus a smrt naivní humanity v chaotickém světě na konci pekla. Kafkova splněná noční můra. 9/10 ()

Sarkastic 

všechny recenze uživatele

Moje druhé setkání s Lars von Trierem dopadlo úspěšněji. Evropa je velmi zvláštní film. Důraz je kladen přecejenom více na hodně zajímavou formu, která se mi moc líbila (kromě toho rušícího vlévání barev do černobílého snímku), ale je třeba říct, že ne na úkor obsahu, jak zde někteří zmiňují. Vykreslení poválečného prohnilého Německa se stejně prohnilými obyvateli a jeho depresivní atmosféry je velmi působivé, a to i díky občasnému výbornému monologu vypravěče. Divák sleduje rozpad ideálů, představ a vlastního světa hlavního hrdiny a soucítí s ním. Tuší, že se řítí do zkázy a přitom sám dostane potřebu Leovi sdělit, aby vykonal ten zoufalý závěrečný akt, který by sám, díky vcítění se do jeho kůže, taky nejraději udělal. Tragédie však spěje paradoxně k vysvobození...Vidím to na solidní 4* a jsem zvědavý, s čím na mě režisér vyrukuje příště. ()

Galerie (43)

Zajímavosti (5)

  • Služebnou v domě Hartmannových hraje tehdejší Trierova manželka Caecilia Holbek. (tomma)
  • Lars von Trier má ve filmu malou roli Žida, který za peníze potvrdí Hartmannovo "nekolaborantství" s nacisty. (tomma)

Reklama

Reklama