Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Pozoruhodný snímek EVROPA je třetí částí osobité autorské filmové trilogie, pátrající po duchovním fenoménu prostoru, v němž žijeme (PRVEK ZLOČINU, 1984, EPIDEMIE, 1987, EVROPA, 1991). Jeho tvůrce, dánský režisér Lars von Trier, situuje příběh do Německa "roku nula" (těsně po válce), do země těžce traumatizované svou prohrou, zmrazené do temnoty noci a beznaděje, a kontrolované (i devastovaného) Spojenci. Většina obyvatelstva tu však skrytě sympatizuje s nacistickými myšlenkami, a někteří se dokonce aktivně podílejí na destruktivních akcích werwolfů. Do tohoto místa a času přijíždí mladý Američan Leo, syn německého emigranta, aby "pomohl Německu". Pod přísným dohledem autoritářského strýce se stane průvodčím v lůžkových vozech první třídy u společnosti Zentropa. Seznámí se s majitelem společnosti, s Američany sympatizujícím Maxem Hartmannem, a zamiluje se do jeho dcery Kathariny. Avšak svět osobních jistot, jímž se citlivý mladík pokouší izolovat od okolní děsivé reality, snad právě proto drtivě zasáhne do jeho osudu...

Situace "zlem nakaženého" Německa je pro režiséra (stejně jako pro mnoho jiných vynikajících tvůrců) východiskem k mnohem obecnější výpovědi o jedinci, osudově zmítaném vnějšími tlaky a navzdory všem svým idealistickým snahám zavedeném do slepé uličky. Vypovídá nejen o střetu humanistických a demokratických ideálů s mašinérií smrti, manipulativní moci a destrukce, ale i o evropských traumatech a křižovatkách; pro obojí je klíčová obrazová a významová metafora cesty po železnici. Velký důraz klade režisér na formu svého vyprávění. Širokoúhlý snímek je převážně monochromatický s významotvornými vstupy barvy; originálně využívá ateliéru a zadních projekcí. Koresponduje s díly Dreyerovými a Bergmanovými, na Fassbindera a Godarda odkazuje formálním experimentátorstvím a obsazením jejich "kultovních herců" (Eddie Constantine, Barbara Sukowá). V souladu s Trierovým chápáním filmu jako snění v bdělém stavu je Evropa vedle svého konkrétního geografického významu rovněž jakýmsi kulturním a politickým bodem v kolektivním podvědomí; celý příběh je prezentován jako hypnotická seance hrdiny i diváka, provázená podmanivým, chladným hlasem vypravěče (Max von Sydow). (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (165)

xxmartinxx 

všechny recenze uživatele

Výborný film. Je pravděpodobné, že až ho uvidím podruhé, půjdu výš. Zatím velmi silné čtyři hvězdy za atmosféru, vizuál a skvělého vypravěče. Trier moc dobře ví. Není co dodat. Prostě "ví". (Pět nedávám proto, že mám stále pocit, že v Trierovi je víc... Možná dokonce přímo v Evropě... jen jsem to neodhalil napoprvé.) ()

ScarPoul 

všechny recenze uživatele

Adaptovanie sa je jednou z mnohých tém, ktoré vo svojich dielach Trier využíva. Spravil tak v prvku zločinu, v americkej trilógií a rovnako je tomu aj tu. Prichádzame do Nemecka tesne po vojne spolu z hlavným hrdinom. A spolu s ním máme možnosť cítiť podlomeného ducha povojnového Nemecka, ktorý kontrastuje s morálnym a idealistickým zmýšľaním hlavného hrdinu. Aspoň zo začiatku. Chtiac nechtiac sa hlavný hrdina dostane do víru udalostí, ktoré sú pre Nemcov na dennom poriadku a ktoré najprv nechápe, ktorým sa neskôr prispôsobí aby na konci proti nim bojoval. Toto jeho hľadanie "toho čo je správne" je dotvorené prepracovanou vizuálnou stránkou, ktorá okrem zadných projekcií, ktoré Trier využil aj v predošlom filme Médea, využíva hru s čiernobielym svetom a tým farebným. Využíva nájazdy, úzke priestory, ktoré striedajú tie široké a v ktorých sa kamera pohybuje z neuveriteľnou ľahkosťou. Vďaka tomu sme vťahovaný do sveta Trierovej Európy. V nemalom rade na tom má zásluhu aj Max von Sydow so svojim démonickým hlasom ako rozprávač. Herecké výkony ako obvykle bezchybné, rovnako aj miera vypovedaného a zobrazeného. Dôstojné zakončenie Európskej trilógie. ()

Reklama

Katullka 

všechny recenze uživatele

První jsem váhala, jaké hodnocení dát. Prvně jsem to odhadovala na 5, ale nakonec jsem si to nechala uležet v hlavě a skončilo to na 4. Proč? Protože byli místa, kdy jsem si říkala, jak už to vlastně dlouho jede. Je fakt, že jsem byla nadšena provedením, miluji režii Triera, ale hrozně mi to srazil Ernst. Jeho opravdu nesnáším, je to tak nesympatický herec, až je mi blivno (utrpení při Riget). 4 za celé provedení filmu, mínus za herce a za někdy slabé chvilky. ()

Aky 

všechny recenze uživatele

Zdá se mi, že obsah sdělení je mnohem méně hluboký a hlubokomyslný, než se mi snaží namluvit režisér svými vycizelovanými uměleckými prostředky. Pořád si myslím, že umělec, který má co říct, by se měl snažit říct to tak, aby mu ti, ke kterým mluví, rozuměli, a nikoliv naopak, aby svými kreacemi obsah sdělovaného zastíral. Je to možná v případě tohoto filmu můj osamocený názor, nicméně. nedovolí mi dát víc než 60%. ()

jahol 

všechny recenze uživatele

Úplně se třepu hrůzou, když si představím všechny velké filmové odborníky a všechny ty filmové laiky nabité filmovým intelektem, tady z databáze, jak čtou po řadě mé komentáře a právě porovnávají tři hvězdičky, které jsem dal Evropě, s tím, co ode mne dostal předchozí film (Jay a mlčenlivý Bob vrací úder). A tak to řeším podobně zoufale a spontánně jako Leo, v téhle zmatené, mne cizí csfdEvropě hodnotící vlastně samu sebe, a dávám v rozporu se svým svědomím hvězdičky čtyři filmu, který mne přesvědčil svou obrazovou výtvarností, velkou spoustou scénáristických, režisérských, střihových a nevím jakých nápadů, (jen) některými hereckými výkony, občas tolik vychvalovanou hudbou (oč mě ale víc vzala třeba hudba v nedávno uvedeném Pokání) a vynikajícím, úžasným on-line komentářem Maxe von Sydowa, ale který mne současně nechal (téměř) zcela chladným a vůbec nevzal za srdce. ()

Galerie (43)

Zajímavosti (5)

  • Lars von Trier má ve filmu malou roli Žida, který za peníze potvrdí Hartmannovo "nekolaborantství" s nacisty. (tomma)
  • Služebnou v domě Hartmannových hraje tehdejší Trierova manželka Caecilia Holbek. (tomma)

Reklama

Reklama