Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Pozoruhodný snímek EVROPA je třetí částí osobité autorské filmové trilogie, pátrající po duchovním fenoménu prostoru, v němž žijeme (PRVEK ZLOČINU, 1984, EPIDEMIE, 1987, EVROPA, 1991). Jeho tvůrce, dánský režisér Lars von Trier, situuje příběh do Německa "roku nula" (těsně po válce), do země těžce traumatizované svou prohrou, zmrazené do temnoty noci a beznaděje, a kontrolované (i devastovaného) Spojenci. Většina obyvatelstva tu však skrytě sympatizuje s nacistickými myšlenkami, a někteří se dokonce aktivně podílejí na destruktivních akcích werwolfů. Do tohoto místa a času přijíždí mladý Američan Leo, syn německého emigranta, aby "pomohl Německu". Pod přísným dohledem autoritářského strýce se stane průvodčím v lůžkových vozech první třídy u společnosti Zentropa. Seznámí se s majitelem společnosti, s Američany sympatizujícím Maxem Hartmannem, a zamiluje se do jeho dcery Kathariny. Avšak svět osobních jistot, jímž se citlivý mladík pokouší izolovat od okolní děsivé reality, snad právě proto drtivě zasáhne do jeho osudu...

Situace "zlem nakaženého" Německa je pro režiséra (stejně jako pro mnoho jiných vynikajících tvůrců) východiskem k mnohem obecnější výpovědi o jedinci, osudově zmítaném vnějšími tlaky a navzdory všem svým idealistickým snahám zavedeném do slepé uličky. Vypovídá nejen o střetu humanistických a demokratických ideálů s mašinérií smrti, manipulativní moci a destrukce, ale i o evropských traumatech a křižovatkách; pro obojí je klíčová obrazová a významová metafora cesty po železnici. Velký důraz klade režisér na formu svého vyprávění. Širokoúhlý snímek je převážně monochromatický s významotvornými vstupy barvy; originálně využívá ateliéru a zadních projekcí. Koresponduje s díly Dreyerovými a Bergmanovými, na Fassbindera a Godarda odkazuje formálním experimentátorstvím a obsazením jejich "kultovních herců" (Eddie Constantine, Barbara Sukowá). V souladu s Trierovým chápáním filmu jako snění v bdělém stavu je Evropa vedle svého konkrétního geografického významu rovněž jakýmsi kulturním a politickým bodem v kolektivním podvědomí; celý příběh je prezentován jako hypnotická seance hrdiny i diváka, provázená podmanivým, chladným hlasem vypravěče (Max von Sydow). (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (165)

willow666 

všechny recenze uživatele

Když jsem viděla Dogville, myslela jsem, že víc už Lars von Trier udělat nemohl. Pak mě ale Prolomit vlny přesvědčil o opaku. A teď přišla Evropa a já nevím, zda je možné ji srovnávat s nějakým filmem, vím však, že takhle vypadá umění. Dokonalá práce s kamerou, skvělé prolínání černobílé a barev, scénář bez chyby a hlavně vypravěč. Trier vás vtáhne do děje a nepustí vás z něj ani po závěrečných titulcích. Tenhle zážitek mě jen tak nepustí. "Až řeknu deset, zemřeš..." ()

JASON_X 

všechny recenze uživatele

K von Trierovým filmům mám dost rozpolcený, dvojaký vztah. Buď totální sračka a odpad! (např. Melancholia), nebo lahůdkový divácký zážitek (Antichrist). Europa je samozřejmě v té druhé skupině - už moje její první projekce začátkem devadesátek se mi zapsala hluboko do divácké mysli. Četl jsem tehdy náruživě Kafku a tenhle příběh mi přišel tak nádherně, přímo čistokrevně kafkovský... A pamatuju si taky, že při závěrečné scéně a písni dostala kdesi v předních řadách jakási křehká citlivá dívka záchvat usedavého pláče. Chápu, že pro nepřipraveného, jemnocitného diváka, nikdy příliš nepřemýšlejícího o válce, smrti a podobných přirozených jevech a faktech, může být tenhle film kapánek depresivní. Já si v něm naopak libuju jako moucha v... jako vosa v medu. Nejlepší postavou filmu je myslím německy chladnokrevná a fanatická werwolfka (s podezřele slovanským jménem) - kdo z chlapů by kvůli ní nevyhodil do vzduchu třeba deset vlaků plných dětí, že jo? ()

Reklama

NinadeL 

všechny recenze uživatele

Divácký zážitek poněkud kazí fakt, že se jedná o pomyslný vrchol trilogie, jejíž prví dva díly tady nevyšly. Hodnotím tedy samostatně. Vzhledem k tématu jsem často během projekce myslela na Hollandové Evropu, Evropu, což je poměrně logické. Zdejší von Trierův formální exhibicionismus uvádí do soukolí děje kombinaci černobílého a barevného filmu, klaustrofobické prostředí vlakových kupé, tolik symbolických pro holokaust, jakoby už nestačila sama schizofrenie prvních měsíců po dubnu 1945 sledovaná optikou lehce naivního Američana. Náročný pocitový film s lehce překvapivým rozuzlením. ()

jahol 

všechny recenze uživatele

Úplně se třepu hrůzou, když si představím všechny velké filmové odborníky a všechny ty filmové laiky nabité filmovým intelektem, tady z databáze, jak čtou po řadě mé komentáře a právě porovnávají tři hvězdičky, které jsem dal Evropě, s tím, co ode mne dostal předchozí film (Jay a mlčenlivý Bob vrací úder). A tak to řeším podobně zoufale a spontánně jako Leo, v téhle zmatené, mne cizí csfdEvropě hodnotící vlastně samu sebe, a dávám v rozporu se svým svědomím hvězdičky čtyři filmu, který mne přesvědčil svou obrazovou výtvarností, velkou spoustou scénáristických, režisérských, střihových a nevím jakých nápadů, (jen) některými hereckými výkony, občas tolik vychvalovanou hudbou (oč mě ale víc vzala třeba hudba v nedávno uvedeném Pokání) a vynikajícím, úžasným on-line komentářem Maxe von Sydowa, ale který mne současně nechal (téměř) zcela chladným a vůbec nevzal za srdce. ()

kinej 

všechny recenze uživatele

Europa je skvost po všech stránkách. Mám rád Kafkovy knížky a myslím, že Von Trier dokázal zatím nejúspěšněji ze všech režisérů ve svém filmu navodit tajemnou atmosféru jeho knih. Umístění děje do poválečného Německa a zápletka s dopravní rodinnou firmou Zentropa a partyzány Werewolfu jakoby pocházely z pera autora Procesu, či Proměny. Oceňuji originálním způsobem pojatou černobílo-barevnou kameru s unikátním využíváním modrého plátna. Střih a jiné způsoby přechodů scény jsou zde na nejvyšší řemeslné a umělecké úrovni. Už jen za scéna se sebevraždou ředitele společnosti by si tvůrci zasloužili být zbožňováni. ()

Galerie (43)

Zajímavosti (5)

  • Služebnou v domě Hartmannových hraje tehdejší Trierova manželka Caecilia Holbek. (tomma)
  • Lars von Trier má ve filmu malou roli Žida, který za peníze potvrdí Hartmannovo "nekolaborantství" s nacisty. (tomma)

Reklama

Reklama