Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Pozoruhodný snímek EVROPA je třetí částí osobité autorské filmové trilogie, pátrající po duchovním fenoménu prostoru, v němž žijeme (PRVEK ZLOČINU, 1984, EPIDEMIE, 1987, EVROPA, 1991). Jeho tvůrce, dánský režisér Lars von Trier, situuje příběh do Německa "roku nula" (těsně po válce), do země těžce traumatizované svou prohrou, zmrazené do temnoty noci a beznaděje, a kontrolované (i devastovaného) Spojenci. Většina obyvatelstva tu však skrytě sympatizuje s nacistickými myšlenkami, a někteří se dokonce aktivně podílejí na destruktivních akcích werwolfů. Do tohoto místa a času přijíždí mladý Američan Leo, syn německého emigranta, aby "pomohl Německu". Pod přísným dohledem autoritářského strýce se stane průvodčím v lůžkových vozech první třídy u společnosti Zentropa. Seznámí se s majitelem společnosti, s Američany sympatizujícím Maxem Hartmannem, a zamiluje se do jeho dcery Kathariny. Avšak svět osobních jistot, jímž se citlivý mladík pokouší izolovat od okolní děsivé reality, snad právě proto drtivě zasáhne do jeho osudu...

Situace "zlem nakaženého" Německa je pro režiséra (stejně jako pro mnoho jiných vynikajících tvůrců) východiskem k mnohem obecnější výpovědi o jedinci, osudově zmítaném vnějšími tlaky a navzdory všem svým idealistickým snahám zavedeném do slepé uličky. Vypovídá nejen o střetu humanistických a demokratických ideálů s mašinérií smrti, manipulativní moci a destrukce, ale i o evropských traumatech a křižovatkách; pro obojí je klíčová obrazová a významová metafora cesty po železnici. Velký důraz klade režisér na formu svého vyprávění. Širokoúhlý snímek je převážně monochromatický s významotvornými vstupy barvy; originálně využívá ateliéru a zadních projekcí. Koresponduje s díly Dreyerovými a Bergmanovými, na Fassbindera a Godarda odkazuje formálním experimentátorstvím a obsazením jejich "kultovních herců" (Eddie Constantine, Barbara Sukowá). V souladu s Trierovým chápáním filmu jako snění v bdělém stavu je Evropa vedle svého konkrétního geografického významu rovněž jakýmsi kulturním a politickým bodem v kolektivním podvědomí; celý příběh je prezentován jako hypnotická seance hrdiny i diváka, provázená podmanivým, chladným hlasem vypravěče (Max von Sydow). (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (165)

Kreeki 

všechny recenze uživatele

Režijně výborné, do morku kostí mrazivé veledílo od prvních sekund. Způsob, jakým si Trier hraje se světlem, kamerou, vypravěčem, hudbou, oslovuje diváka, motiv ubíhajících kolejí, barvy, kontrast, rutina, láska, nespravedlnost, nedoceněnost, netolerance, využívání, bolest, smysl života. Pro mě první Trierovina, nicméně po tomto zážitku rozhodně ne na dlouhou dobu poslední. You want to wake up to free yourself of the image of Europa but it is not possible. ()

Morholt 

všechny recenze uživatele

Sugestivní pohled do duše poválečného Německa z pohledu idealistického amerického mladíka s německými kořeny, jenž přijíždí do otčiny ukázat vlídnější tvář americké okupace. Jenže ideály většinou nejsou určené k naplňování, ale k borcení. Dílo mistra von Triera se špatně komentuje. Musí se vidět. Ale v Europě ukázal, že je geniální. 100% ()

Reklama

giblma 

všechny recenze uživatele

Skvělá noirovka, ze které jde cítit ovlivnění Kafkou. Výtvarně je to překrásné. Každý záběr je do detailů promyšlen a fígl s částečně barevnými snímky je kouzelný. Do toho přidejme temnou, beznadějnou atmosféru. Neznámé a nelogické prostředí s nesmyslnými pravidly. Hypnotický hlas vyprače, který jenom podněcuje zdání neskutečnosti snu. A samozřejmě zpochybnění dobrého a zlého, které se dá aplikovat na nejen poválečnou dobu. ()

Rosomak 

všechny recenze uživatele

Skvělý prolog, který je pouze sytézou hlasu vypravěče a záběru na ubíhající koleje, uvozuje do formálně skvěle udělaného snímku. Ale nejen to, Trier si zde hraje i se sebereflexí filmu a jinými filmařskými postupy a přesto ani na chvíli nezapomíná na diváka, kterého už od počátku zaplete do sledování filmu tak, že se vám bude těžko vypínat i u konečných titulků. Nezapomenutelná je atmosféra, která je tvořená vlastně naprosto jednoduchými principy, ale o to víc působivými. Skvěle rozehraná mizanscéna a geniální je bezesporu i hlas a způsob vyjadřování vypravěče. Pro mě je to jasný plnej počet - 5 hvězd. Trierovy se totiž daří získat na svou stranu jak diváky méně náročné, tak i pečlivě pozorující hnidopichy hledající za každou scénou význam... ()

honajz 

všechny recenze uživatele

Hrozně moc bych chtěl tenhle film vidět natočený někým normálním jako normální film, protože pak by působil nesmírně silně. Jenže Trier se rozhodl to natočit komiksovým stylem říznutým expresionismem němého německého filmu á la Lang, opravdu důležité věci zveličil natolik, až vyznívají posměšně a parodicky (včetně Židů a osudu některých Němců), a tak se může tvářit, když na to přijde, že si buď z tématu dělá prdel, nebo ho bere nesmírně, ale fakt nesmírně vážně. Prdlajs. Uchopil jej opět povrchně jako všechno, co jsem od něho doposud viděl a jen se schovává za formu, kterou doufá, že přebije ty okaté nedostatky a již zmíněnou povrchnost. Přitom témat je tu hodně k zamyšlení, jen by nesměla být prezentována tak černobíle - Američani jsou tady ti zlí, Němci to vlastně mysleli dobře a teď jsou chudáci. Nepochopil jsem vypravěče - hypnotizéra, nepochopil jsem samoúčelné střídání barev a černobílého obrazu, a celé to ladění do Sin City s Metropolisem obecně. A bylo mi smutno, když jsem v jedné jediné krátké scéně s cestujícími ve vlaku zahlédl Maxe von Sydow, to si chudák nezasloužil, takové cameo. Jak říkám, až tohle nebo podobně závažný film Trier natočí bez všech pozlátek a pičičmund jako normální film s klasickou výstavbou děje, a nerozsype se mu to, pak ho začnu brát. ()

Galerie (43)

Zajímavosti (5)

  • Služebnou v domě Hartmannových hraje tehdejší Trierova manželka Caecilia Holbek. (tomma)
  • Lars von Trier má ve filmu malou roli Žida, který za peníze potvrdí Hartmannovo "nekolaborantství" s nacisty. (tomma)

Reklama

Reklama