Evropa

Lars von Trier rozehrává svojí atmosférickou hru na kočku, myš a loutku v neuvěřitelně temném období a také tomu podřizuje samotný film. Svérázná "laterna magika" implementovaná do filmu, barevností šetřící za účelem syrové atmosféry, kde barvy vyplouvají na povrch jen ve chvílích významných, dodává filmu experimentální ráz, jenž jde ruku v ruce s absurditou doby. Forma tedy jednoduše geniální. Do této doby vysílá démonický vypravěčův hlas diváka coby mladého člověka plného nezkažených ideálů aby pomohl rozervanému národu vybudovat novou zem. Než se však stačí rozkoukat je vržen do tohoto světa plného odcizení, oboustranné nenávisti a válku přeživšího násilí aniž by byl předem varován kdo je hodný, kdo je zlý a kdo je ošklivý. Kolotoč událostí spolu s odtažitostí strýčka se ukládá v čistém mladém těle s lehkostí parní mašiny společnosti Zentropa. Začíná boj s časem, s prostým lidským rozumem a s absurdní dobou kde nikdo není, nebyl a nikdy nebude vítězem. (06.03.2008)

Abych se přiznal, tak jsem od filmu s takovou pověstí čekal cosi víc. Přesto zklamaný určitě nejsem. Moc pěkná a hluboká výpověď o člověku typu Švýcarsko, který byl naprosto šíleně semletý okolní mašinérií a obrovským nátlakem snad ze všech existujících stran. Domnívám se, že Trier skvěle vystihl atmosféru poválečného Německa, ale těžko cokoli s jistotou tvrdit, když jsem v té době neplaval ani ve vejcích. Nejvíce z celého filmu se mi líbily pasáže, když hypnotizér se sexy hlasem promlouval k divákům. Líbilo se mi i střídání černobílého formátu s barevným, ačkoli jsem v něm nezaznamenal žádnou logiku. Uvítám, když mě v poště někdo obohatí vysvětlením. Celkově tedy moc podařený snímek s pěkným poselstvím, ale jaksi jsem neměl pocit, že bych snad sledoval něco mimořádného. (16.09.2018)

Vrchol Evropské trilogie a Trierova „předdogmatického filmu“. Základní zápletka je shodná s Kafkovým Nezvěstným – mladík přijíždí „na zkušenou“ do země, o jejichž pravidlech a současné situaci toho mnoho neví, a jediná osoba, kterou v ní zná, je strýc, jenž ho do ní na počátku uvede. Brzy se však jejich cesty (fakticky) rozdělí a mladík proniká do pohnuté historie německého národa na vlastní pěst. Jako cizí (idealistický) element však v moři intrik a naprostého relativismu, neschopného určit rozdíl mezi dobrem a zlem, nedokáže obstát. Ač Trier nebazíruje na historicky přesných faktech, POCITY a NÁLADU země, jež v předchozím půlstoletí prošla tolika proměnami a otřesy, vystihl dokonale. Zároveň jde i o Trierův vizuální vrchol; spoléhá na úžasnou, typicky „evropsky“ svobodomyslnou kameru, nestřihové přechody mezi scénámi, přední projekci a temné ladění, z kterého vystupují barevné předměty klíčové pro tu kterou situaci. Těžce nadčasový a trierovsky svůdný film. (27.07.2006)

Hrozně moc bych chtěl tenhle film vidět natočený někým normálním jako normální film, protože pak by působil nesmírně silně. Jenže Trier se rozhodl to natočit komiksovým stylem říznutým expresionismem němého německého filmu á la Lang, opravdu důležité věci zveličil natolik, až vyznívají posměšně a parodicky (včetně Židů a osudu některých Němců), a tak se může tvářit, když na to přijde, že si buď z tématu dělá prdel, nebo ho bere nesmírně, ale fakt nesmírně vážně. Prdlajs. Uchopil jej opět povrchně jako všechno, co jsem od něho doposud viděl a jen se schovává za formu, kterou doufá, že přebije ty okaté nedostatky a již zmíněnou povrchnost. Přitom témat je tu hodně k zamyšlení, jen by nesměla být prezentována tak černobíle - Američani jsou tady ti zlí, Němci to vlastně mysleli dobře a teď jsou chudáci. Nepochopil jsem vypravěče - hypnotizéra, nepochopil jsem samoúčelné střídání barev a černobílého obrazu, a celé to ladění do Sin City s Metropolisem obecně. A bylo mi smutno, když jsem v jedné jediné krátké scéně s cestujícími ve vlaku zahlédl Maxe von Sydow, to si chudák nezasloužil, takové cameo. Jak říkám, až tohle nebo podobně závažný film Trier natočí bez všech pozlátek a pičičmund jako normální film s klasickou výstavbou děje, a nerozsype se mu to, pak ho začnu brát. (18.06.2022)

Tak toto jsem bohužel moc nepochopil. Zjiišťuji, že filmy Larse von Triera asi nejsou pro mě. Zatím jsem viděl jen dva a ani jeden se mi nelíbil. 2* dávám pouze za zajímavý vizuální styl, který střídá černobílou i barevnou kameru a také za originalitu, kterou byl film natočen (filmem diváka provází jakýsi vypravěč, který diváka vtahuje do filmu a dělá z něj jednu z postav). Jinak jsem se od začátku do konce nudil a tím jsem se i ve filmu ztrácel. (31.05.2007)