Médea

Hodně neobvyklá TV inscenace starořecké klasiky rozložena do sugestivních obrazů se vymyká snad všemu, co jsem z tvorby Larse von Triera viděl. Za sebe bych se však nebál přiřadit Médeu k tomu nejlepšímu, co kdy tento kontroverzní dánský režisér natočil. Přestože již zde se začíná plně projevovat von Trierova záliba v ženských hrdinkách zahnaných do absurdně krutých a vyhrocených situací a v závěrečné myšlence zahání do naprostého temna i celé lidstvo, bylo fascinujícím zážitkem sledovat antickou tragedii v ojedinělém zpracování. Zdánlivý minimalismus ve výpravě, který pomáhá zasadit děj do neurčitého prostředí i doby, se kloubí se záběry na celé moře, poušť, pole, odkvětlou louku, cválajícího koně, kráčející poutníky s koněmi... a já byl do toho nelíbivě, přesto poeticky ztvárněného prostředí temných a nekonečných prostorů a působivých symbolů rázem pohlcen a napjatě sledoval staletou tragedii krutosti. Po dlouhé době jsem měl příležitost potvrdit si, jak nadčasová síla z dávných antických děl dýchá nebo dýchat může, pokud režisér dodá takové předloze originální formu, učiní starý příběh poutavým, ale zároveň zachová s ohledem na původ jistou tajemnost, vypjatost i stylizovanost a neznehodnotí původní dílo přehnanou modernizací. Přístup von Triera k Médee je odlišný, než přístup Jancsóa k Elektře, ale v obou případech se za mě neotřelé zpracování povedlo (tedy u Jancsóa: až na ten závěr)... [80%] (24.10.2022)

Jestli některý film popisuje šílenství ducha, tak tento. Život není jen nekonečné utrpení, pokud si ho z něj neuděláme sami. O to víc mi přijde obdivuhodné, pokud se takto někdo rozhodne a jde důsledně až na dřeň. Udělala to Medea a dělá to i Trier, proto není divu, že po jejich společném projektu by se jeden nejraději zabil skrze svou vlastní malost nebo vzal poustevnickou hůl a plášť a navždy se toulal končinami filmu. ♥♥♥ http://www.youtube.com/watch?v=BTSQYZ-96Kw (17.08.2008)

Zachmúrená Médea sa plaví na langskipe po špinavom a studenom Baltiku, Glauké si líha na posteľ vo vikingskom dlhom dome a čas sa vlečie... Starý grécky mýtus vytrhnutý zo svojho prirodzeného prostredia ma teda z nudy nevytrhol, naopak privodil takmer endogénnu depresiu. Neviem, či farby tohto filmu boli schválne patinované alebo sa do nich bez servítky zahryzol zub času, ale k sledovaniu chýba už len položiť na vrchol televízora alebo počítača háčkovanú bielu dečku. (05.08.2017)

Lars von Trier je jedním z nejoriginálnějších žijích režisérů. Téměř každý film dokáže pojmout zcela odlišně a přesto zůstat svůj. Medea je, pro Triera netypicky, film výrazný zejména epickou kamerou a prací se zvukem. A s ohledem na to, že se jedná o klasický televizní formát, tedy obraz 4:3, je obdivuhodné co dokázal kameraman při těchto omezeních z obrazu vyždímat. Záběry pusté severské krajiny, či moře velice vkusně pomáhají dotvářet ponurou atmosféru filmu. Při scénách dialogů naopak Trier prokazuje smysl pro kompozici, tím jak rafinovaně a snímá obličeje herců připomíná i nejlepší díla mistra Ingmara Bergmana. Pozoruhodná je i práce se zvukem, kdy je momentální rozpoložení postav demonstrováno zvukem jejich dechu. Až by se dalo říci, že v Medee převládá forma nad obsahem, což je u Triera opravdu unikát. Bohužel se dá říci, že je tento film vysloveně o režisérovi, protože herci jsou zde téměř na úrovni statistů, jelikož jejich herectví zde se povětšinou „smrsklo“ na strnulé výrazy a chladné pronášení replik, což je trochu škoda. Každopádně fanoušci režiséra rozhodně zklamáni nebudou. (25.10.2011)

Príbeh nezaujal, Udo Kier (keď som ho spoznal) potešil, spracovanie... Skutočne by som chcel poznať miesta kde sa to natáčalo, pretože príroda a prostredie všeobecne tu podáva také neskutočné výkony, že by som ju označil za najlepší výkon v celom filme. BTW neviem či stv mala nejakú zlú kópiu ale film vyzeral ako z roku 58, nie 88 (ale ako poznám Triera, mohlo ísť o zámer), čo ale IMHO vôbec nebolo na škodu a atmosfére filmu tá zastrenosť a rozmazanosť značne napomáhala (pre znalých: také Anthems... od Emperoru lenže na celuloide). (25.12.2005)