Severní Marseilles

Není to poprvé, kdy je současná Francie vykreslená jako pomyslný sud s prachem. Tíží ji komplikovaná sociální situace, vysoká kriminalita, množství subkultur a minorit, i nemálo předměstí a čtvrtí, kterým se policajti raději obloukem vyhýbají. Trojice marseilleských poldů ale nehodlá furt přihlížet a nechat na sebe plivat a plánuje rozprášit rozsáhlou drogovou síť. Za klíčovou informaci ale nejprve musejí sehnat slušnou hromadu psychotropních látek… Tvůrci těží z autenticky působící nálady a v několika momentech díky nim solidně graduje napětí. Ovšem zatímco jinde a jindy se otíráme o selhávající autoritu policie, tady je (dalším) hlavním kamenem úrazu fatální podraz právě uprostřed sboru. Výsledek je poměrně civilní a poctivý, trojice policistů je sympatická a celkově to vybízí k zamyšlení se nad kořeny hněvu ve společnosti, která byla, je a bude nepoučitelná. Právě Francie se měla dávno podívat pod koberec. (11.08.2024)

začíná se mi pomalu ale jistě stýskat po klasických francouzských kriminálkách s Belmondem,Venturou,Delonem atd.Ty nové jsou sice akční a řádně drsné,ale pomalu začínají být všechny na jedno brdo.Drsní,často zkorumpovaní poldové vs. svoloč nejtěžšího kalibru na kterou by platilo snad jen vybombardování celé čtvrti.Ony vůbec všechny tyhle filmy z jihu Francie ukazují tuhle kdysi "romantickou" zemi jako místo,kde by dobrovolně nechtěl žít vůbec nikdo.Bac Nord neurazí,ale je řada lepších...60% (19.09.2021)

Cenzor Netflusu se pravděpodobně upravdoláskařil xmrti nebo z toho účelového neomarxistického mentorování tabulrasových stádových debilů zkolaboval v levicovém rauši, když soudruzi nechali projít něco takového! Nádherná demonstrativní ukázka dle skutečných událostí pro všechny ty milovníky inkluzí, integrací, asimilací a harmonické multikulti Světoevropy, na věky věků šťastně a všestranně altruisticky žijící pod hřejivými sdruženými barvami Benettonu v moudrém a bezelstně laskavém náručí pro mnohé pasáky velmi ziskové Evropské Utopie. U žabožroutů už to cílevědomě probíhá přes dvacet let a výsledky jsou opravdu zřetelně znát! Rozkošně zdemolované a utěšeně se rozrůstající chalifátní enklávy ve všech velkých městech, pevně semknuté v jakékoliv myslitelné trestné činnosti, kam se výkonná moc státu bojí vkročit a sociálně slabší „domorodci“ jsou ekonomicky nuceni přímo v tomhle svrabu či v jeho nejbližším sousedství žít. No jejich chyba, ty tlučhubovské levičácké impotenty, kteří z oplocených bílých čtvrtí bezstarostně masově mixují do paseného stáda ty tolik kulturní a mírumilovné zislamizované nebo ryze animální čokofrancouze z prvobytně pospolných kolonií, si přece sami demokraticky zvolili. Nebýt toho, že se tohle svinstvo pak může libovolně rozpínat a volně se pohybovat po Schengenu, směju se jim do xichtů a strouhám mrkev. Jenže ono toho je, a tak mě dost mrazí a upřímně mě sere, že se dříve krásná a bezpečná historická města stávají anarchistickými nechoďzónami, zamořenými štěnicemi. A pokud se s tím někdo něco pokusí udělat, tatáž banda od reality běžného života plně odtržených hrabivých pamrdů, bezpečně ukrytá za absurdní fašisticko kocourkovskou systémovou byrokracií a za kohortami bezpáteřních přizdisráčů či krutě zneuznaných skvoterských smažek, zvyklých žít ve svrabu, s ním po bolševicku okamžitě zatočí a hlásá dál své účelové bludy o předsudečném rasismu, který je už dávno vymýcen a nahrazen rasismem empirickým. No, velmi doufám, že toto nešťastné období pomalu vrcholí a už brzy tamní postižená dosud mlčící většina gaučových aktivistů a pokojových žvanilů pořádně pocítí důsledky své lhostejnosti, rozšlape Makronky po Elysejském paláci, vyháže Andělky z nejvyšších oken Reichstagu a Evropa tak bude mít možnost zůstat ještě nějakou dobu alespoň trochu civilizovaná. Dokonale mementivní a solidně odsejpající film, v němž i dříve napomádovaná buzna Lelůš konečně vypadá jako chlap, po kterém nejednomu eurozónaři, co to ještě neviděl na vlastní oči, zhořkne baklava v držce. Ovšem již brzy i ve vašem okolí, stačí volit dredařovy narkáčské neokomunisty, kokoti! (18.09.2021)

Tak volně na motivy oněch událostí, až to nemá společného takřka nic. Jakože lautr nic. Což je zcela jedno, jelikož síla adaptace je v poctivé "drsné krimi v tom nejlepším duchu francouzské školy" žánrovce, která má sympatický odklon do dramatické roviny v závěrečné čtvrtině. Přesně takové, jaké si to představíte po Jimenezově předchozí "krimi marseillovce". Což je dobře, protože i ta byla sakra zdařilá. (20.09.2021)

Jaký je plán? K čemu jsme? Legitimní otázky statusem quo unaveného policisty směrem k nadřízenému zůstávají dle očekávání bez odpovědí. A status quo ante už nepřijde.. Pokud oddělíme sociálně-politický aspekt od filmařiny, těžko mohu jít s hodnocením výš, protože to druhé jen louhuje nedávné Les Misérables a i když postavám věnuje hodně prostoru, nedokáže je dostat blíž k vám. Nedávno odešel Bébel, stará dobrá Francie odchází už dlouho. Teprve teď jsou časy zlé, Kamile.. (21.09.2021)