Cesta z města

Zatím nejhorší z českých opočinů co jsem kdy viděl(Andělskou tvář jsem zatím nedokoukal). Pro mě horší,že ten unylý umělohmotný paskvil dost lidí Vorlovi sežralo. ( s Civalem v podstatě souhlasím,jen si myslím že k tomu rozpadu hodně napomohla Vorlova úporná snaha alespoň něco natočit ,,jako že myšlenkuju" a že paní Nedošínská by byla vedle Hanáka bohyní hereckého kumštu) (03.05.2009)

Jak já jsme cítil s hlavním hrdinou! Kolik z nás by ji rádo podstoupilo a dotáhlo do konce? Kouzelné prostředí podzimního Rabštejna, v němž žijí postavy a postavičky filmu, podávané mistrně režisérem Vorlem. Hanák s Polívkou se skvěle do svých rolí hodili. Přesto už dlouho nemám chuť film opět vidět... (04.09.2010)

Měl sem zato, že poetika sklepáků, i styl filmařiny T.Vorla mi bezmezně sedí,a rozumim jí.Po posledních projekcích je jasný,že většina filmů dopadla o dost hůř, vlastně hodně podobně jako filmy Chytilky, která herce z Divadla Sklep taky hojně obsazovala.Oba tvůrci,až na čestný vyjímky dost tlačej na pilu, a většina filmů mě doslova nudí.Cesta z města je čestná vyjímka.Je to taky podivný, ale je to z venkova, a hlavně se tam moc nezpívá.Prosím bez zpěvu.70%. (28.07.2020)

"To víš, že máme počítače... a víš proč, vole? Aby ty krávy z kanceláře tam mohly před nima sedět a buzerovat mě, vole! Tak to dopadne. Všichni budou smrdět, vole..před počítačema, vole... a budou mě buzerovat. Budou buzerovat celej svět, vole. A kdo bude pracovat, kurváá?! Já ti řeknu jednu věc: kompjůtr nepodojíš....! ____ "Marihuana, durman, blín, vy nevíte, že to jsou těžký drogy? ... Právě, právě...aby se sem nezačali z města stahovat ty feťáci, víte jak je to nebezpečný?! A za feťákama sem přijdou ty drogový komanda!" (21.10.2011)

Kdysi jsem žil v Praze, teď skoro na vsi. V obou těchto částech naší země žijí lidé, nicméně spolu nemají mnoho společného. Na tomto, ale i jiných kontrastech je založen Vorlův film. Hanák hraje magora, kterému práce vzala rodinu, štěstí i rozum. Je drcen soukolím času, peněz a studenosti života v Praze, ale v podstatě si to ani moc neuvědomuje. Náhodné setkání s lidmi na venkově v něm vyvolá pocity, které rozezní jeho zpuchřelé struny bytí naplno. Na světě jsou lidé, kteří ho vnímají jinak než po pracovní stránce, ženy s ním mluví a nechtějí po něm jen výživné atd. Zjišťuje, že co člověk to originál, a že s lidmi tráví čas rád. A je to velká sranda. Přestože by na venkově rád zůstal, ustřihnout vazby není tak snadné, vždycky se najde nějaké "ale". A tak i náš hrdina klopýtne a musí se vrátit zpět do města, zbořiv za sebou ten domeček štěstí, ve kterém se snad poprvé našel. Epizodka rebelství skončila a jsme zase zpátky v kanclu. A přece, přece tam něco zůstalo. Naděje. Naděje, že za zdí kanclu je něco jiného, něco, co bylo a mohlo by zase jednou být. Tohle je jen velmi základní osa filmu, kterou rozvíjí řada pitoreskních postav, dávající filmu rozměr parodie, komedie a grotesky. Lidský rozměr ale zdaleka nevyprchává, a to je dobře. Ať žije Divadlo Sklep! (05.01.2010)