Režie:
Tomáš Vorel st.Scénář:
Tomáš Vorel st.Kamera:
Martin DubaHudba:
Michal VíchHrají:
Jan Slovák, Lucie Zedníčková, Eva Holubová, David Vávra, Jaroslav Dušek, Petr Čtvrtníček, Šimon Caban, Aleš Najbrt, Radomil Uhlíř, Jiří Fero Burda (více)VOD (5)
Obsahy(1)
Prazvláštní muzikál o prazvláštních létech... Kultovní snímek s podtitulem „Rytmikál totalitního věku“ vypráví příběh mladého inženýra Mirka, který přichází na své nové působiště se zcela bizarním a nepochopitelným výstřelkem – že chce pilně a poctivě pracovat, což vzbudí nemalé pozdvižení. Tímto naprosto bezelstným přístupem ale následně mimoděk uvádí do chodu místní dějiny, a ocitá se uprostřed otevřené vzpoury… Po svém celovečerním debutu Pražská pětka z roku 1988 si režisér Tomáš Vorel opět zvolil satirickou látku a dle svého studentského snímku ING. z roku 1985 natočil s Lumírem Tučkem, spoluscenáristou a autorem písňových textů, z Recitační skupiny Vpřed dnes již kultovní film s tolik typickou poetikou divadla Sklep, kde se vážné mísí s nevážným, ironie s obdivem, realita s bizarností a skutečnost s absurditou. Realizační práce začaly ještě na sklonku komunistického režimu v roce 1988 a natáčet se začalo v lednu roku 1990. O rok později si v únoru 1991 film odbyl premiéru, ale v kinech bez výraznější divácké odezvy zapadl. Se znovuobjevováním Kouře se z něj však pozvolně stal nadčasový fanouškovský fenomén, vyznačující se ojedinělým humorem, svérázným pojetím muzikálu a také skeptickým pohledem na revoluci, jejíž výdobytky nakonec připomínají pořádky staré. (Česká televize)
(více)Recenze (693)
Arnoštek je prostě boží!!!! ()
Ten kdo doma nema sklep a ten kdo ani nezna Sklep, ten je zde ztracen a ani netusi na co se to diva. Kdyby tedy byl nekdo ztracen, tak mu musi uviznout v pameti Arnost a jeho song, ktery je dle meho nazoru genialni :-) Michal David ma konkurenci v podobe Arnostova charizmatu, ktere je vyraznejsi nez tetovani na zadnici 200 kilove prodavacky v bufetu. ()
Kouř možná není svižný nebo vysloveně zábavný film, ale baví mě na něm jeho dokonalá atmosféra a prostředí chátrajícího komunismu, velmi trefné znázornění tehdejší pracovní morálky, povah lidí, společenské zábavy a zlozvyků, ze všeho navíc stříká pochmurná ironie a sarkasmus přímo vodopády. Výborný Dušek jako zákeřný komoušský mistr, slizký Arnoštek nebo flákač Čtvrtníček jsou jen taková třešnička. Z muzikálových čísel asi každému uvízne v hlavě teď už kultovní "Je to fajn", kterou slizký Arnoštek předvádí jak na diskotéce, tak i na akci Našim ženám, se stejným vygumovávacím "podprahovým" textem. A předvést v roce 1990 národu opilému falešnou nadějí závěr, kde soudruzi při převratu převlečou kabát prostým potleskem novému, ex-disidentskému řediteli fabriky... to měl teda Vorel koule. Jo, trochu jsem se nudil, ale jako historickou lekci bych to doporučil všem. ()
bez velkých očekávání jsem zkusil tento porevoluční "muzikál" a byl jsem velmi mile potěšen - což je na mém hodnocení určitě vidět ;-) Sice je to pojato velmi teatrálně a jak jsme zvyklí u Sklepáků tak i přehrávaně, ale prostě mě to nadchlo - jak stylově, svou industriální poetikou,tak i způsobem zpracováním, který mi chvilkami připomínal starší filmy Věry Chytilové. Navíc přechod z pozdního komunismu do ranného kapitalismu je výstižně předveden v jasným barvách a na typických lidských charakterech. Rozhodně skvost mezi filmy konce 90tých let. [ PŘÍBĚH: 2 /// ORIGINALITA: 3 /// NÁLADA: 2 /// ART: 1 /// STYL: 3 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] ()
Úžasný film, úžasné písničky, úžasné texty a úžasné dialogy. Doporučuju, úžasný zážitek :) ()
Nevím proč, ale tento film na mě svou atmosférou působil jako čtení Zámku Franze Kafky, depresivní, absurdní, hrozivé. Narozdíl od zmíněného textu jsem si však vše nemohl plně vychutnat, neboť zapojení muzikálových prvků a satiry mi často atmosferický zážitek nabourávalo. Přehrávání herců bylo občas úžasné ("Arnoštek je prostě boží!"), občas otravné (pro mne osobně postava androše). Na hlavní postavu a její chování bylo třeba si zvykat a celkem jsem se s ní pral. Dvě solidní písně v muzikálu taky nic moc. Sice nevím proč, ale tu dobu to popsalo dobře. Děsivě a přitom dle mého ne zas tak přehnaně. Krom Arnoštka zaujme určitě kreace Davida Vávry (ten si tak štěkl) a Jaroslav Dušek (klasicky klasický svazák) je úžasně odporný. Celkové vyznění, musím souhlasit s Marigoldem: "Někde jsem četl, že nemáme film, který by bilancoval s normalizací. A co Kouř? Tenhle jedinečný "muzikál", který ve zhuštěném prostředí jednoho industriálního komplexu nabízí refexi snad všech podstatných složek totality!" Ano, tak nějak to taky vidím. ()
"Je to fajn fajn fajn, je to fajn, fajnový!" Arnoštek je prostě boží a tento film taky :-) Skvělá atmosféra továrny a začouzeného města kdesi na severu, kde se odehrává děj filmu v končících osmdesátých letech...normalizace podle Sklepáků. ()
Chápu, že má každej nějakej vkus, ale tohle bylo absolutně mimo ten můj. Proto jedna hvězda za herecké obsazení a druhá za onen Arnoštkův megahit, toť vše. Pro mě 35 %. ()
Roku 1989 sa definitivne koncila normalizacia, a tak Tomas Vorel natocil tento sympaticky film. Tematicky ide o sondu do zivota bezmennej obce, ktora sa zbavila okovov normalizacie a jej casto pokrivenej moralky. Zaujimavostou moze byt aj ten fakt, ze jeden z hercov sa vola Tomas Hanak /Bony a Klid/. Zaujimavy film, to rozhodne ano, rovnako ako aj trochu experiment. 78 % ()
"To je náš kotelník, on je trošku padlej na hlavu". Mne prišli všetci ako padnutí na hlavu. Film na propagáciu fajčenia a alkoholizmu okrem iného. ()
Jednoducho natoceny banalny pribeh v originalnom podani, takto sa maju orbit nadpriemerne filmy. Naviac, velmi zabavne. ()
Hodně zvláštní ujetá věc s přehnanou ukázkou tehdejší pokrytecké společenské doby prezentována jako totální úlet a muzikál v jednom! ()
Absolutně pecková projekce varského festivalu s nostalgickou atmosférou a božím loutkovým představením před začátkem filmu. Říkala jsem si, že se malinko bojím toho, že je Kouř muzikál, ale pan Tuček pojal slovo muzikál úplně jiným způsobem a já se do každé muzikální vložky okamžitě zamilovala. Na českou tvorbu neskutečná, originální, osobitá, ujetá kultovka s inovativním uchycením a dialogy prošpikovanými humorem. Tohle je prostě hrozná nálož a dám si to v budoucnu určitě znovu. Nechápu, že mi tento kousek připomínající dystopický Brazil tak dlouho unikal. KVIFF 2019 ()
Neskutečně dokonalá reflexe normalizovaného ostravska. Figurky v podání Duška, Holubové, čtvrtníčka a jiných blednou před bédou a hlavně před kulturním referentem arnoštem. Je to prostě fajn ()
Tahle česká mega-ujetina má silně vzestupnout tendenci... Velikou chybu ovšem udělá ten divák, který bude od Kouře očekávat "pouze" bezduché přívaly smíchu (typu Pupendo, a jemu podobné)... Humor ve filmu sice je, ale spíše jako koření, než jako základ... Mmch, Vávra je své pidiroli "prostě boží" :) ()
"Nálada se nám zvedá, je to fajn, fajn, fajn - fajnový, vozím s sebou hity tutový" aneb česká variace na téma Davida Lynche a jeho Eraserhead představující depresivní, zakouřené a bezcílné industriální prostředí s ještě bezcílnějšími dušemi lidí s vyšinutým účesem ústředního hrdiny. ()
Opravdu nejgeniálnější počin Tomáše Vorla, který staví na obrazové symbolice, nevyřčených věcech a chytře groteskních postavách. Vše navíc musíte brát v souvisloti s tehdejším režimem. "Příjezd božího jezdce" však stojí sám samotný za to. ()
Tak tady bych jen zmínila, že jsem se na film podívala hlavně proto, že k němu dělal hudbu ředitel mý střední školy. A i přesto, jak špatně na mě ve škole působí, se mi hudba strašně líbila! Moc krásné (jak hudba, tak příběh). ()
Velmi dobrá alegorie zapšklého socialismu, leč úroveň provedení je velmi nevyrovnaná, zvláště u muzikálových vložek. Výborná je jednoduchými prostředky vytvořená depresivní atmosféra, zvláště s přehnaně barvitou diskotékou. V té však již nastupuje Arnoštek, jehož výkon se po zásluze stal kultovním. ()
Přelom osmdesátých a devadesátých let byl dobou otevřených možností. Tomáš Vorel vyšel z okruhu talentovaných a svébytných kumštýřů nové generace v nebojácnosti sarkastického extrémismu. Optimismus a nadšení na každém kroku a alespoň na chvilku byl dopřán prostor skutečně schopným umělcům. Tomáš Vorel měl a chtěl říci svůj názor a podělit se o svůj postoj. Základem je Sklep a Vpřed, prostředkem je naivní poetismus v konfliktu s existencionalismem a tmářstvím a nebojí se i extrémistických tvarů, výsledkem je víra a očekávání. Rytmika slov určuje pohyb a směr, kouše a přináší první životní dilema. Forma je odrazem doby, hrdě a ladně si vybírá netradiční výrazové prostředky. Samotná forma je symbolem a poctou naděje. I přes nesporné umělecké kvality dokáže hravé filmové dílo účinně pobavit a donutit k zamýšlení i v dnešní uspěchané době. Tento druh sarkasmu je odzbrojující ve své upřímnosti, duchaplnosti i pravdivosti. Hlavní postavou úderně poetického příběhu je mladý Miroslav Čáp (dobrý Jan Slovák) na prahu života dospělosti. Realita je v příkrém rozporu s představou, bezútěšnost pomalu roztahuje své temné křídlo a chňape drápy po zamračených oblohách lidských duší a hledání smyslu dostává svůj nový rozměr. Úpadek a neschopnost je střežena strachem, ani historická změna nemusí být změnou dokonalou a potřebnou. Nakonec zavládne nadšení a naděje, s výhradami se stává satirou a nebojácně baví. Hlavní ženskou postavou je Kotě (velmi zajímavá Lucie Bártová-Zedníčková) s nezbytnou romantickou úlohou a v rozdvojenosti přijímání života, kdy se exodus zdá jediným možným řešením. Hlavním protivníkem je všehoschopný Karel Šmíd (skvělý Jaroslav Dušek), úpěnlivě si brání své komfortní místo moci a každou situaci hystericky otáčí na svou stranu míry pravdy. Výraznou postavou je vedoucí pracovník Glosner (dobrý Jan Fuchs) v ostražitém lavírování na hraně s konečným cílem o zachování osobní pozice a životního standardu v každé nastalé situaci. Nejrozkošnější figurkou je kulturní referent Arnoštek (vynikající Šimon Caban), v trvalé póze životního poslání je zároveň i jedinečným prvkem symbolu. Z dalších rolí: z letargie probouzející se společensky nespokojený Béďa (příjemný Jiří Fero Burda), vystrašená a sílu k odhodlání nalézající křehká asistentka Liduška Běhalová (dobrá Eva Holubová), osamělá a očekávající mladá Helenka (Monika Šeligová), Glosnerův povalečský syn Ondřej (pozoruhodný Petr Čtvrtníček), skrývající se oběť krutosti neschopnosti jedinců v rámci zvrhlého systému inženýr a topič Křížek (zajímavý Ladislav Myslivec), či dýchavičný korunní ředitel venkovské továrny (zajímavý Milan Dvořák). Forma je netradiční, svěží a rytmicky podmanivá. Mluva slov i těl je dynamicky úderná i trefná. Pobaví, vnitřně znejistí a stále dokáže donutit k zamýšlení se. O životě i o tvoření. O způsobech i o idejích. ()