Pražská 5

Zajímavá výpověď o alternativní tvorbě konce osmdesátých let. Výlet na Karlštejn působí velmi neotřele a jeho drastický a kritický humor působí ve své době jako zjevení, výtvarné divadlo je jistě zajímavým a nápaditým experimentem ale bez nadhledu, jenž z nějž činí trochu cizorodý prvek, Oldův večírek zaujme rýmovaným a občas skandovaným dialogem, ale má silně sestupnou tendenci a velmi plytkou myšlenku. Zato taneční skupina Křeč nabízí famózní a nadčasově působící baletní představení, kterému velmi napomáhá plastická a dynamická kamera. Závěrečná parodie na budovatelské filmy nepůsobí tak odvážně jako první povídka, ale je působivá po filmařské stránce a vévodí ji charismatický Hanák jako tajuplný "kovboj". Ve výsledku tedy Pražská pětka nabízí barvitou podívanou, jejiž prostřední část však oslabuje její silné okrajové pilíře. (02.11.2010)

V osmnácti, kdy jsem na tom byla v kině (těsně po premiéře), bych dala čistých 100%, protože to byl do té doby můj nejlepší filmový zážitek... když jsem se nesmála, tak jsem žasla :-)... pak přišly samozřejmě i lepší filmové kousky, ale tenhle experiment doteď stojí za vidění, i když mladší publikum nemůže (naštěstí) všecko pochopit. (02.02.2007)

Připomnělo mi to TKM - Televizní klub mladých - který se snažil být každé úterý socialisticky "cool" pro mladé s usměvavou mladou soudružkou Augustovou (co takhle vzpomínkový pořad, milá ČT?). Nezapomeňte, že tento film přesně zapadá do perestrojkového období, kdy hlavním slovem politiků byla "glasnosť" a konstruktivní kritika, což v praxi znamenalo tepat bezzubě do několika tradičních témat. Směr Karlštejn - Pražáci na výletě a příšerné čtyřky s opilými hostinskými, Oldův večírek - nedostatky socialistického plánování a novodobí zbohatlíci, kteří zradili ideje socialismu, a to vše ve stylu hrubé satiry Šimka a Krampola, banální Bersidejsi o hledajícím se mládí a la styl Vítr v kapse, ambiciózní Barvy vyprávějící stylem socialistických protestsongů (A co děti? Mají si kde hrát?) o tom, že šiky úderníku vystřídal konzum a nahý baby, což už tu bylo (antika v kostýmech). Na brigádě je už výtvor generace odchované každodenním koukáním na televizi, na neustále reprízované české filmy (a pár zahraničních), generace kašlající na politiku a tvořící pomocí popkulturních odkazů (Sedm statečných, Florenc 13/30, Starci na chmelu), Když O. Pavelka dal dnešním studentům do ruky kameru, tak ti parodovali stejným způsobem horory a telenovely (nabídka TV se rozšířila). (06.10.2010)

Film obsahuje pět povídek, přičemž pro každou byl zvolen samostatný umělecký žánr. Povídka "Směr Karlštejn“ vypráví o rodinném výletě a jedná se o žánr pantomimy. Povídka „Bersidejsi“ je taneční férie jež zpodobňuje téma podobenství. Povídka „Oldův večírek“ zastupuje recitaci a vypráví příběh údržbáře, který to nemá lehké. Povídka "Barvy" je věnována výtvarnému divadlu a podobenství. A poslední povídka „Na brigádě“ o zbloudilém trampovi, který má šanci být napraven, je politická agitka, ale zároveň satira. (29.06.2020)

Jo, tohle mi dost sedlo. Když teda pominu Barvy, které sice hezky vypadají, ale nebavily mě, nepobral jsem je, ale nejspíš si z nich s největší pravděpodobností bral inspiraci Matthew Barney, když tvořil ty svoje Cremastery, a částečně i Oldův večírek, ze kterého se mi líbily jen určité úseky a jako celek pořádně nevím, co si o tom myslet, ale jinak překvapivě spokojenost. Pro všechny povídky platí, že mají dost zajímavých nápadů, ale Výlet na Karlštejn jimi přímo hýří a navíc skvěle propojuje svůj groteskní humor s bizarními nápady a na scénu v hospodě asi jen tak nezapomenu :D Výtvarné dílo Kolotoč mě se svojí bezejmennou povídkou/taneční kreací zaujalo překvapivě taky dost, nejen svými nápady, ale i tím, že to celé má nějakou myšlenku a že to celé někam vedlo - na rozdíl od Barev. A závěrečné Na brigádě se mi líbilo taky dost, laděné je to sice úplně jinak než zbylé, více či méně experimentální povídky, nicméně to má dobré písničky, povedený nápad a vůbec tu celá ta parodie dokonale funguje. Popravdě si i dokážu představit, že bych bez problémů dal plný počet, fakt mi to dost sedlo, jenže mi to lehce kazí dvě slabší povídky a znatelně víc mí to kazí rádobyvtipný Šteindlerův komentář, který mi přišel spíš trapný než cokoli jiného... 4* (15.04.2022)