VOD (4)
Obsahy(2)
Režisér Tomáš Vorel vytvořil svůj celovečerní experimentální debut Pražská pětka se členy věhlasných pražských netradičních autorských divadel. Soubory ve filmu prezentovaly vlastní poetiku a styl prostřednictvím pěti povídek různých typů, propojených satirickým komentářem odborníka dr. Milana Šteindlera, CSc. (Bontonfilm)
Recenze (218)
Průměrný povídkový film o 5 částech, který díky dvojici povídek Cesta na Karlštejn a Na brigádě navždy zůstane v mém srdci. Ostatní už si pamatuji spíše mlhavě, ale úvodní "ryze českou" grotesku a závěrečnou parodii na budovatelské snímky nezapomenu snad nikdy. I ty průměrné povídky zachraňují excelujicí Sklepáci a co předvádí někteří jedinci není prostě normální. V šedi tehdejší tvorby naprostý zlom a neopakovatelný zjev. ()
Kdo to neviděl v kině tenkrát, bude mít k ocenění dál. Tehdy to bylo něco nevídaného: radost, parodie, satira, blbnutí a vtipné písničky, vše, co zapšklá socialistická kultura potlačovala. Viděl jsem to v létě 89 v Doksech, a jediný zážitek, který byl toho roku ještě lepší a mocnější, přišel pak v listopadu. ()
Povídkový film se skládá z pěti podařených částí, každá má své a je něčím zvláštní. První, němá povídka, nazvaná „Směr Karlštejn“ vypráví o měšťácké rodince, která se vypraví do přírody a zažije při tom nemalé dobrodružství. Ve druhé povídce „Bersidejsi“ jsme svědky zvláštního vizuálního díla beze slov a herců. „Oldův večírek“ nás zavede do hotelu za opravářem Oldou, který přijde na to, jak to v socialismu vlastně funguje. Ve čtvrté povídce „Barvy“ nám taneční skupina ukáže strhující taneční představení. A konečně poslední povídka „Na brigádě“ je typickým sklepáckým filmečkem, kde se dozvíme, jak to na brigádách kdysi fungovalo. ()
První povídka,,Výlet na Karlštejn´´ je skvělá modernizovaná satirická groteska a patá ,,Na brigádě´´ klasická a přesná parodie na agitační filmy se skvělou atmosférou i výbornými písničkami. Tyto části mě svými nápady (kterými srší na každém rohu), fakt zaujaly. Mezitím je pro mě trochu rozporuplný stylizovaný,,Oldův večírek´´ (který mi ale připomněl Kouř) a dva pokusy o úmělecké cosi. Nejprve ve výtvarné podobě v případě nicneříkajícího Bersidejsi a pak v podobě tance u podstatně lepších (ale pro mě krapet nudných) Barev. Jednotlivé povídky jsou tedy krapet nevyrovnané. Ale to mi vlastně až tolik nevadí (stejně jako nulová dramaturgie), ba naopak. Ono se to sem snad i hodí. Tomaš Vorel totiž natočil na pokraji normalizace s představitely nové generace úmělců nevídaný nekonvenční experiment plný rozpustilosti, mladické energie a upřímnosti. Něco takového nemá v naší kinematografii skutečně asi obdoby a už by se to nemohlo opakovat, proto mě to zaujalo a rozhodně skláním filmu uznání. Asi jsem na to i měl náladu. A pokud zbytek ne, tak minimálně první a poslední povídka má náběh na srdcovku stejně jako mezivýstupy (s přibývajícími minutami stále více na mol..D) hlasatele Šteindlera, který jako by se v závěru vrácel do dob mladosti.:D A písnička Strom kýve pahýly už srdcovkou bezesporu je, bez ohledu na film. Samozřejmě v rámci humoru filmu může působit vtipně (s tím kyčovitým klipem.:D) Ale jak někdo trefně někdo poznamenal na YT, je to písnička, která z kotlíkařské parodie přešla na kotlíkařskou modlu. . Vedle Sáry, od Trabandu, Země vzdálené (a Probuzení a Kabinky od Pokáče.:D) dávám do playlistu pro mě aktuálně nejemotivnějších milostných písniček.: Je prostě zážitek ji slyšet.. Chtěl bych jen na chvíli, tebe.:D Tak soudruzi ještě jednou, za všechno vám vopravdu moc děkujeme..... Ale teď už musím jet, protože v našem autobuse je naštěstí dost místa pro všechny. Takže batůžky na poliček nebo na zem a jedem. Tak a to já to je asi tak všechno, co jsem vám chtěl dneska nabídnout.:D❤ Dobrou noc... ()
Nebýt poslední povídky Na brigádě, která je dokonalou parodií s vynikajícími písničkami, těžko bych hodnotil nějak lépe. Taneční kreace rovnou pomíjím, s těmi jsem se minul, a Cesta na Karlštejn i Oldův večírek jsou toho druhy střelené komiky, již jsem nikdy nechápal. Ona je sice částečně použita i v Kouři, který se mi líbí, ale tam nějak ústrojně funguje, zde je jen bláíznovstvím pro bláznovství. ()
Galerie (7)
Zajímavosti (13)
- Tomáš Vorel řekl o filmu, že při kontrolní projekci ředitel Československého státního filmu Purš film zakázal i s dalším snímkem Kopytem sem, kopytem tam (1988). Ale režisérka Věra Chytilová tak dlouho na ředitele útočila, aby vysvětli důvody zákazu, až nakonec povolil jeden ze snímků, a to Kopytem sem, kopytem tam. Pražská 5 byla puštěna do kin o půl roku později. (sator)
- Na filme spolupracovali pražské súbory divadelnej zostavy Sklep, baletná jednotka Křeč, výtvarné divadlo Kolotoč, recitačná skupina Vpřed a pantomimická skupina Mimóza. (Raccoon.city)
- Vesnice, ve které se odehrává poslední povídka „Na brigádě“, se ve filmu nazývá Sklepice, což je odkaz na domovskou scénu tvůrců filmu – Divadlo Sklep. (sator)
Reklama