Pražská 5

Celovečerní debut režiséra Tomáše Vorla a nejspíš nejsvéráznější český film 80. let. Pět originálních povídek od pěti originálních souborů. Směr Karlštejn. Bezvadná vtipná groteska s jednou nezapomenoutelnou scénkou vedle druhé. Tomáš Vorel později na toto dílo navázal celovečním Skřítkem, který ale nepůsobí tak svěže, jako toto. 100%. Bersidejsi. Svérázné představení výtvarného divadla beze slov a herců. První polovina se siluetami a hudebním doprovodem Už je to uděláno, už je to hotovo se mi líbila, druhá polovina s maskami šla mimo mne. 50%. Oldův večírek. Rýmovaná povídka, která je vtipná, i když krapet rozvláčná. 80%. Barvy. Nepochopil jsem to, ale dobře se na to koukalo (zvláště na ty holky nahoře bez ke konci). 50%. Na brigádě! Naprosto perfektní parodie na budovatelské filmy s vynikajícím Tomášem Hanákem, jeho neodolatelnou manželkou Janou a skvělým blbem Milanem Steindlerem. Roztomile naivní písnička Strom kýve pahýly je také nezapomenutelná. 100%. Shrnutí: Povídkové filmy, které jsou vyrovnané, bych spočetl na prstech jedné ruky. Ani Pražská pětka mezi ně nepatří, ovšem to nemyslím nijak ve zlém. V každém případě je to kultovní film, který, třeba jen kvůli první a poslední povídce, jednoznačně doporučuji. 80%. (18.04.2008)

První, třetí a čtvrtá za 4 hvězdy, druhá za 2 (nějak mi to nesedlo, nebo jsme na to neměl náladu když jsem to sledoval). No a sklep na brigádě 6 hvězdiček z pěti, protože za plotem na poli vzadu, sypeme ovoce an hromadu, ten moula pohůnek ten za ně ručí a hlavně, vše by bylo jiné kdyby jste se tolik neštítil práce!!!!! (08.12.2005)

V osmnácti, kdy jsem na tom byla v kině (těsně po premiéře), bych dala čistých 100%, protože to byl do té doby můj nejlepší filmový zážitek... když jsem se nesmála, tak jsem žasla :-)... pak přišly samozřejmě i lepší filmové kousky, ale tenhle experiment doteď stojí za vidění, i když mladší publikum nemůže (naštěstí) všecko pochopit. (02.02.2007)

Velká škoda, že Tomáš Vorel k výborné (navíc nejfilmovější a ano, divácky nejatraktivnější) dvojici povídek Směr Karlštejn a Na brigádě nerozumně přilepil dá se říct záznamy divadelních představení, která mohou mít určité kouzlo naživo na prknech znamenajících svět, ale do kinosálů jednoduše nepatří, zvlášť když výstup divadla Kolotoč ani není příliš působivý a Oldův večírek je svými hrbolatými verši a neumělým přednesem herců až nesnesitelný. Zkrátka když se řekne Pražská pětka, vybavím si okamžitě kovboje Tomáše Hanáka zpívajícího o kývajících se pahýlech mezi zemědělsky angažovanými soudruhy ve Slepicích a hned poté zavzpomínám na jeden svérázný rodinný výlet na hrad, jenž je k lásce nevhodný. Na ten zbytek se mi už snad konečně daří zapomenout. 60% (02.06.2008)

Film obsahuje pět povídek, přičemž pro každou byl zvolen samostatný umělecký žánr. Povídka "Směr Karlštejn“ vypráví o rodinném výletě a jedná se o žánr pantomimy. Povídka „Bersidejsi“ je taneční férie jež zpodobňuje téma podobenství. Povídka „Oldův večírek“ zastupuje recitaci a vypráví příběh údržbáře, který to nemá lehké. Povídka "Barvy" je věnována výtvarnému divadlu a podobenství. A poslední povídka „Na brigádě“ o zbloudilém trampovi, který má šanci být napraven, je politická agitka, ale zároveň satira. (29.06.2020)