Jú jú hakušo

Dlouhá a velmi trnitá cesta to byla. Přiznávám se, bez mučení, že poslední arc jsem jela na dvojnásobné rychlosti, protože jinak bych u každého dílu asi usnula. Mělo se skončit předposledním arcem (kdy měl Kuwabara použít svou schopnost, víc prozrazovat nebudu.. tam přímo byl epilog v názvu epizody, but nope >.>), ten byl ještě povedený aspoň z části. Stojí to za to? Ani sama nevím, je pravda, že po prvních asi cca 25? dílech jsem tomuto dílku dala sbohem na 2-3 roky.. a vzpomněla jsem si na něj až letos, že by to možná stálo za to dosledovat.. ale nechtělo se mi. A věděla jsem proč. Odcházím s nepříjemnou pachutí v ústech a zklamaná. Překvapivě mi nevadila animace ani prvoplánované akce... ale proč se všechno muselo řešit pomocí turnajů? Nebyl jeden arc s turnaji víc než dost? Asi ne. Důvod proč se na seriál podívat? Hiei. Nic jiného mě nenapadá, jenom kvůli němu jsem to asi strpěla. :) Zaslouží si to být vznášeno do nebes a opěvováno? Možná kdysi dávno ano, když to byla novinka.. nyní? Hmm, not so sure. Ale jestli vás zajímají klasiky, s chutí do toho. PS: Za ten konec by autoři opravdu zasloužili několik přes čumák. Takovou oslovinu jen tak neuvidíte. (25.04.2024)

Něco nadpozemského mě přivedlo k tomuhle anime, čímž následně započalo celé mé anime šílenství. Je to pravda poněkud obstarožní, na mě to ovšem udělalo takový dojem, že je to stále moje nejoblíbenější anime. Zamilovala jsem si snad všechny postavy i s jejich nedostatky, obzvláště mě rozesmál nádherný démonický bojovník Suzuki neboli Onji, ale i mnoho jiného. V dnešní době téměř dokonalých anime je to možná těžko k pochopení. Kultovní písně Matsuko Mawatari(pro mě úžasnou zpěvačkou páč má na japonku krásný znělý hlas, jako jedna z mála)a dnes již zesnulého Hiro Takahashi zcela zbožňuji. Animace není podle dnešních měřítek asi nic moc, každopádně "pohybovka" je na onu dobu dle mého názoru skvělá. Co víc říct? Snad jen Yu Yu Hakusho forever! :D (29.02.2016)

Odpusťte, vážení, ale prostě ne. Možná jsem si od toho sliboval příliš, když jsem slyšel a četl ony komplimenty typu „kult”, „klasika” nebo „top anime”, možná jsem si dělal moc velké oči kvůli autorovi mangy, jenž napsal mimo jiné i Hunter × Hunter, což považuji spolu s Fullmetal Alchemist za nejlepší šóneny vůbec, možná to mělo být jedno z mých prvních anime, abych v tom viděl něco nového, neokoukaného, možná jsem se neměl narodit do rodiny, v níž se nikdy nesledoval Animax, ale… zkrátka a dobře, Yu Yu Hakusho vážně nebyl můj šálek čaje. Silně lineární, repetitivní šónen, který možná ve své době vzniku byl něčím průlomovým, ovšem patina času se na něm zjevně silně podepsala a v roce 2014 na něm opravdu už nic průlomového či nevšedního nevidím. Opravdový kult si má uchovat své vlastní kouzlo a odolat zubu času, což z mého pohledu není případem Yu Yu Hakusho. Děj je – jak jsem již výše napsal – repetitivní, lineární a téměř nikdy nepřekvapí, postavy Júsukeho a zejména Kuwabary mi připadaly poněkud nesympatické, příliš neporazitelné a měly až příliš mnoho prostoru na úkor postav mnohem zajímavějších, a to sic Kuramy a především Hieie, jehož považuji za nejzajímavější postavu Yu Yu Hakusho. Kvalita kresby a animace je poplatná době vzniku, hudba je podle mě docela tristní (s výjimkou úvodní znělky) a souboje kvality kolísavé. Někdy mají náboj, nápad a švih, jindy jsou zas rozplizlé a takřka bez nápadu. Končím po 32. díle, s pozdějším Hunter × Hunter nesrovnatelné. Možná tomu ještě někdy dám druhou šanci, ale v nejbližší době to určitě nebude. (28.09.2014)

Daleká to cesta. Stará to animace (a to je jen dobře, oproti té sra*ce co je v roce 2016). Zábavná hudba. Retro always wins! bych rád řekl, ale není tomu úplně tak. Pokud někdo nadává na DBZ, že je neskutečně jednoduché a bez příběhu, zde to platí též. Oněch 112 episod jsem skoukl s mnohdy zrychleným tempem v nějakých pasážích, nudné souboje, kde se opakují "triky", postavy mnohdy nezajímavé. Hlavní hrdina je spíše k naštvání, nejsympatičtějšími byli Kurama a Hiei. Yusukemu prostě něco chybělo. Pořád naštvaný, stále by se rval a to je vše, co ho charakterizuje. Neříkám, že Goku nebo Luffy to mají jinak, ale je na nich něco zajímavějšího. Power levely jsou zde naprosto střelené, konec totálně uspěchaný, prostředek natáhlý, hrozně nevyrovnaný seriál, který prostě působí rozporuplně. Co víc, po vcelku zábavném tournamentu udělali na konci jeden naprosto stejný, co víc, se stejnýma postavama. Dokonce vyhrabali 6 z episod 30-40. Proč?!? Nebýt Kurami a Hieiho, tato show by se naprosto jistojistě nikomu do paměti nezapsala. I ten Koenma začal být snesitelný. Možná klasika, možná něčí srdcovka, ale značně jednotvárná, mnohdy nudná a hlavně až k pláči lineární. Pokud chcete místo tohoto vidět opravdový skvost, koukněte na Hunter x Hunter (tu starou verzi a jak skončí, od té doby pokračujte novou verzí. Nová verze jde sice též od začátku, ale nehorázně jí urychluje a ubližuje tak originálu!!!). Yuu Neyuu 55% (21.09.2016)

Na tomto seriále fičím od kedy máme Animax. Začal som to pozerať len tak zo zvedavosti, ale neviem sa od toho odtrhnúť. Hlavnou postavou filmu je 15 - ročný Yusuke Urameshi, ktorý je bitkárom, výtržníkom, ale hlavne detektívnom sveta duchov. Samozrejme nie je na to sám... má svoju učitelku bojových umení a troch ďalších kamarátov, ktrorí taktiež disponujú duchovnou silou. Tieto postavy sú veľmi dobre napísané a veľmi vyvážené takže fandím úplne všetkým..ale mojím favoritom je Kuwabara:) Aj keď sa dej točí iba okolo boja a turnajov nenudí, práve vďaka skvelým postavám a rôznorodým nepriateľom a spôsobov boja. K tomu neodmysliteľne patrí typické anime zobrazenie bojov plné spomalených záberov, svetelných efektov a pod. Samozrejme k takýmto hrdinom patria aj poriadny záporaci. Tu ich nájdeme požehnane, cez rôznych démonov, prízraky... za zmienku stoja bratia Togurovci (najmä mladší brat:) (02.05.2008)