Což takhle dát si špenát

Jasný protagonista českej vlny sci-fi komédii 70-rokov v zaužívanej tradícii, ktorú načal Pane, vy jste vdova a jemu podobný, čiže nič nové neprináša. Scenár kráča v tých istých šľapajách diváckeho úspechu narušenia každodennej reality, čo jeho žánrový kolegovia, slovné gagy sú do polovičky filmu približne tiež na rovnakej úrovni, ale potom príde strmí spád v podobe lacnosti dialógov a moc na pílu hraného efektu - špenátománie a jej dôsledkov. Po určitom bode kúzlo humornosti stráca na pôvabe a po slovných šarapatách som si začal pripadať ako v nepodarenej veselohre, ktorej chýba vyciberenejší finiš. A tým špenát zapadá do zabudnutia. Efektnejšie a pohodlnejšie ako Zítra vstanu a opařím se čajem, kvalitou ale nepresahujúcejšie. (26.09.2014)

Další hravá komedie z péra Vorlíčka. Tentokrát ovšem povznesena skvělým nápadem s omlazujícím přístrojem a já se tedy bavil nesrovnatelně více, než kupříkladu u vdovy. Duo Menšík a Sovák byla velmi dobrá volba. Oba pány hodně uznávám a spolu jim to velmi klapalo ve skvěle napsaných rolích lupičů z povolání. Vůbec ovšem nezaostával absolutně nikdo kolem nich (snad s výjimkou dětských herců, ale těm se to dá prominout). Co se Vorlíčka týče, tak v mých odborných očích jednoznačný strop a jedna z top komedií 70. let. [80 %] (09.09.2020)

Vyloženě nesnášim špenát. Moje averze k němu se táhne už od školky, kde nám ho vychovatelky na obědě nutily a nikdy sme ho nesměli vrátit nesnězenej. Trpěla sem velice..Ale naštěstí se vždycky našel někdo, kdo ho snědl za mě, a tím mě ušetřil dalšího psychického týrání. (Obvlášť obtloustlé kuchařky se tvářily vražedněji než takový Arnie). Tenhle film sem viděla poprvé celý až před pát lety veojedinělém večerním kině na libereckém náměstí. Byl to zážitek a nejenom kvůli tomu prostředí. Povedené. Ale prostě moje dávná újma mi brání dát tu pátou. Nehledě na to, že se vědci sekli o desetinnou čárku v obsahu železa ve špenátu, takže vyváření téhle láhůdky bylo na houby! (25.02.2007)

Jarda Zemánek (Vladimír Menšík) a Franta Liška (Jiří Sovák) se hned po propuštění z vězení, kam se dostanou za nepodařenou krádež lihu, řítí do dalšího průšvihu. Najme si je docent Mlejnek z výzkumného ústavu, který s majitelem kosmetického salónu chtějí ukrást přístroj na omlazování dojnic, který se ve výzkumném ústavu vyvíjí, a použít jej pro účely kosmetiky. Přístroj má ale jednu drobnou vadu - po jeho aplikaci nesmí objekt pozřít špenát, jinak jsou účinky záření mnohonásobně znásobeny... Další z klenotů zlaté éry československého sci-fi filmu, a opět za ním stojí duo Miloš Macourek a Václav Vorlíček. Velmi originální scénář a téměř stoprocentní herecké obsazení tehdejší éry (Menšík, Sovák, Filipovský, Zázvorková, Somr, Nárožný, Sloup) kazí snad jen několik málo až příliš předvídatelných scén (rvačka v hotelu Imperial při honbě za přerostlým miminem a obnaženou Ivou Janžurovou...). Ale to mi rozhodně nezabrání se na film podívat kdykoliv se naskytne příležitost... (27.12.2012)

Zábavná história o svetovom objave regeneračných lúčov a o československých podvodníčkoch dostala typicky dobový názov Což takhle dát si špenát a bola uvedená v roku 1977. V čase normalizácie nebolo dohromady čo točiť a tak vznikali takéto potrhlé únikové žánre. Slabšia a ohraná téma s rôznymi zámenami asi typická pre dobu vzniku. Čo však stojí za pozretie sú herecké výkony celej vtedajšej plejády vynikajúcich hercov. Ďalším zážitkom je zhliadnuť hercov, ktorí už nie sú medzi nami a ostatných v ich mladom "vydaní". Československým filmom 70. rokov som nikdy neprišiel až tak na chuť. Hoci sa mnohým z nich dá zasmiať, ich humor jednoducho nie je môj šálok kávy. Môžem tu maximálne obdivovať na kolene robené, ale funkčné triky. Priemerná Československá snímka. (15.09.2019)